Foreign Policy - Západ neprávem představuje Kim Čong-una jako pošetilce

© Sputnik/ Iliya Pitalev

07:40 29.04.2017Získat krátkou URL

Foreign Policy

Severokorejský vůdce Kim Čong-un není nerozumný člověk, on se prostě snaží přežít. V článku pro Foreign Policy o tom píše odborník na Severní Koreu, profesor Kookminské univerzity v Soulu, Andrei Lankov.

„Chování KLDR se může zdát ze strany iracionálním, ale Kimův režim jedná logicky, dělá to, co je nutné k přežití", konstatuje autor.

Podle jeho slov všichni na Západě si rádi myslí, že Kim Čong-un se zbláznil — vyhrožuje USA jadernou válkou, popravuje nevyhovující generály a utrácí ohromné částky za výrobu jaderných zbraní, nehledě na stagnující ekonomiku.

„Jako instrukce k chápání Severní Koreje je takový přístup nesprávný. A jako návod k vytváření politiky vůči Pchjongjangu zavání katastrofou", domnívá se Lankov.

Popisuje Kimy jako „nekompromisní racionalisty", jejichž cílem je nedopustit, aby rodina přišla o moc. Považovat je za „cvoky s jadernou zbraní" je nejen nesprávné, ale i nebezpečné, je přesvědčen odborník.

Posledních 25 let bylo těžkých pro vedení Pchjongjangu — museli se vypořádat se všeobecným hladem, se ztrátou všech spojenců, kromě stále méně komunikativní Číny, s bojem proti supervelmoci (USA-red.). Skutečnost, že si udrželi přes to všechno moc, právě svědčí o jejich racionalitě, uvádí autor.

Lankov uvádí tři hlavní nebezpečí, která ohrožují Kim Čong-una.

Za prvé je to možný útok ze zahraničí. Nejtvrdší lekcí pro KLDR v tomto směru, připomíná autor, byla Libye, která v roce 2003 odmítla jaderný program kvůli výhodám, slíbeným ze strany Západu, ale vše skončilo válkou, bezletovou zónou a znetvořeným tělem mrtvého Muammara Kaddáfího.

Přitom asi před deseti lety Američané pod dojmem smlouvy s Libyí o jaderném odzbrojení vyzvali severokorejské vůdce, aby si z této země brali příklad. „A oni se naučili, o tom není pohyb, ale osvojili si úplně jinou lekci", vysvětluje Lankov.

Druhým nebezpečím pro režim je vojenský převrat uvnitř země. Kim Čong-un je mladý, nepříliš zkušený vůdce, mající všechny důvody předpokládat, že jsou generálové naladěni proti němu.

S tím jsou spojeny i rozsáhlé čistky v armádě a policii a také, podle názoru autora, nedávná vražda na letišti Kuala Lumpur Kim Čen-hama, bratra severokorejského vůdce, který také mohl být součástí nějakého spiknutí.

Odborník uvádí, že podobné kroky nesměřují proti obyčejným občanům země, žádné „carství teroru" Kim Čong-un nepotřebuje. Politických vězňů je v zemi ještě velmi mnoho, ale během jeho vedení se jejich počet nezvýšil, a celkem je jich méně, než bylo za vlády jeho dědečka Kim Ir-sena.

Nicméně nebezpečí národního povstání je třetím důvodem k obavám vůdce KLDR. Stagnace v ekonomice je pro zemi velký problém, rozdíl v příjmech na osobu mezi Severní a Jižní Koreou je vyšší, než mezi jakýmikoliv jinými dvěma zeměmi, majícími společnou hranici.

Ale pokusy KLDR následovat příkladu Číny a „pustit k sobě" kapitalismus neskončí pro Phjongjang ekonomickým boomem, ale politickým kolapsem, domnívá se autor.

Přitom Kin Čong-unovi se dařilo v letech 2012-2014 zavádět postupné změny v ekonomice země — například byly zlepšeny podmínky pro farmáře, skončilo pronásledování soukromých podnikatelů. To vedlo k ekonomickému růstu — teď nemůže být o žádném hladu řeč, životní úroveň obyvatelstva stoupla, a to nejen v Pchjongjangu.

Ale k politické liberalizaci to ještě nevedlo. „Kim Čong-un se domnívá, že svérázná kombinace ekonomického růstu a tvrdé kontroly umožní udržet poslušnost obyvatelstva", vysvětluje Lankov.

Není jasné, jestli jeho politika dokáže zajistit stabilitu režimu v dlouhodobé perspektivě. Všechna výše uvedená opatření jsou značně riskantní, ale „riskantní" neznamená „neracionální", dochází k závěru autor.