Filip – S kým se radíte, pane premiére?

Sudetoněmecký landsmanšaft má podle loni schváleného programu vyvíjet činnost, která povede ke zrušení tzv. Benešových dekretů. V písemné interpelaci to předsedovi vlády Bohuslavu Sobotkovi (ČSSD) připomněl předseda ÚV KSČM a místopředseda sněmovny Vojtěch Filip.

»Chci Vám připomenout, že program SL do budoucna, jak si ho odhlasovalo krajanské sdružení v loňském roce, říká, že mají vyvíjet všemožnou činnost, kterou jednoho dne dosáhnou zrušení tzv. Benešových dekretů,« uvedl Filip. Zdůraznil, že jde v první řadě o ústavní dekret č. 11 z 3. srpna 1944 o obnově právního pořádku. »Pokud by cíle SL bylo dosaženo, hrozí, že jeho zrušením by nabylo platnosti vše, co od 29. 9.1938 do osvobození tj. do 9. 5. 1945 Němci, říšští i sudetští, zavedli v Čechách za „právo“. Počínaje mnichovskou dohodou podepsanou 30. 9. 1938,« varoval Filip.

Požadavky zakotvuje program

Sobotka ve své odpovědi připustil, že s řadou věcí, které zazněly v minulosti ze strany sudetoněmeckých organizací, není možné souhlasit. »Zároveň ale stále silněji slyšíme mezi Němci, kteří se hlásí ke svým kořenům v Čechách a na Moravě, hlasy, jež jsou v duchu Česko-německé deklarace o vzájemných vztazích a jejich budoucím rozvoji z roku 1997 a jsou výrazně orientované na společnou evropskou budoucnost,« reagoval premiér. Právě evropská myšlenka je podle něj zárukou toho, že se nebudou opakovat zločiny a křivdy minulosti. »V tomto kontextu vnímám také rozhodnutí Spolkového shromáždění Sudetoněmeckého krajanského sdružení z 28. února 2016 o změně stanov sdružení,« dodal předseda vlády. Připomeňme, že SL v únoru vypustil ze svých stanov zmínku o snaze získat zpět majetek zkonfiskovaný vysídlencům po druhé světové válce. Stejnou změnu schválili sudetští Němci už před rokem, soud ji však zrušil.» Je Vám známo, že již v červnu 2015 mnichovský správní soud toto označil za neplatné a že takové řízení nemusí být podle zákonů SRN ještě skončeno?« připomněl Filip ve své interpelaci premiérovi. Vysvětlil, že stanovy spolku upravují práva a povinnosti členů, jejich požadavky ale zakotvuje program. A ten hovoří o snaze zrušit tzv. Benešovy dekrety.

Zvláštní poradci

»Připustím-li, že jako premiér nemusíte znát historii a skutečnosti, které uvádím o SL, pak následuje otázka: s kým se radíte? Není Vaším poradcem pro zahraničněpolitické záležitosti např. paní Mouralová a pan Šícha?« zeptal se předseda ÚV KSČM. Jde podle něj o »zvláštní poradce, kteří podivným způsobem nakládají s veřejnými prostředky«. Poukázal přitom na zprávu Nejvyššího kontrolního úřadu, podle níž Blanka Mouralová jako ředitelka ústeckého Collegia Bohemica o.p.s. nesla odpovědnost za včasné nedodání zprávy o tom, jak Collegium Bohemicum naložilo s účelovou dotací od ministerstva kultury. »Kdy neoprávněně v rozporu se zákonem převedlo dotaci ve výši 581 400 Kč na jiný subjekt a z toho dokonce vyplatilo v hotovosti 374 900 Kč. Opravdu zářný příklad, jak se zachází s penězi daňových poplatníků,« podotkl Filip. I když Collegium podle něj nemělo nárok obdržet dotaci i následující rok, přesto ji dostalo a navíc má od vlády obdržet dalších 50 milionů. »Proč asi?« ptá se Filip. V případě Jana Šíchy Filip poukázal na to, že je uváděn jako kurátor výstavy připravované Collegiem, která by měla ukázat, »jak Češi prý příšerně zacházeli se „sudeťáky“«.

Sobotka v odpovědi řekl, že oba zmíněné poradce považuje za zkušené historiky a odborníky na problematiku česko-německých vztahů. »Jejich činnost v mém poradním sboru nijak nesouvisí s jejich působením v obecně prospěšné společnosti Collegium Bohemicum,« uvedl premiér.

Filip není s odpovědí premiéra spokojen, interpelace proto bude zařazena na program sněmovny. Upozornil, že kromě nesouhlasu s odpovědí může sněmovnu požádat o zřízení vyšetřovací komise, »která by vyšetřila poměry v „odborném zázemí“ premiéra a případnou souvislost s jeho postoji, které perspektivně ohrožují platnost dekretů prezidenta republiky«.

(jad) , Haló noviny, 22.7.2016, str. 2

Přišlo e-mailem