Filip  - KDU-ČSL podlézá landsmanšaftu

V ostrý názorový souboj mezi předsedou ÚV KSČM a místopředsedou Poslanecké sněmovny Vojtěchem Filipem, a místopředsedou lidovců a ministrem kultury Danielem Hermanem se proměnila včerejší Partie TV Prima. Šlo také o Hermanovu účast na sudetoněmeckých dnech v Augsburgu a vstřícnost k někdejším čs. Němcům, které zastupuje sudetoněmecké krajanské sdružení.

Podle lidoveckého ministra je čas na dobrou vůli a »standardizovaný západoevropský způsob komunikace« se sudetskými Němci, jde mu o stavění mostů »na tom, co sbližuje«. Sudetoněmecké srazy - letošní 68. se konal v Augsburgu - označil spíše za setkávání s potomky sudetských Němců a folklorní akci. Hlavním Filipovým argumentem je, že sudetoněmecké krajanské sdružení je spolkem. Proto jeho partnery v ČR mohou být opět jen spolky, například Vlastenecké sdružení antifašistů, příp. Klub českého pohraničí, rozhodně ne kdokoli z české vlády (letos dorazil na sudetoněmecké dny kromě Hermana také místopředseda vlády Pavel Bělobrádek). Pro ni jsou partnery také jen němečtí vládní představitelé. »Proč by měla být povyšována váha krajanských sdružení účastí ministrů české vlády? Pokud by se stýkaly spolky, mělo by to lidský rozměr. Takto, promiňte mi, KDU- ČSL podlézá krajanskému sdružení, a to není dobře, zpochybňuje to suverenitu ČR. Nevím, že by ministři německé či bavorské vlády přijeli na sjezd Klubu českého pohraničí,« reagoval. Úkolem české vlády je hájit zájmy českých občanů.

Herman opakoval, že SL si »znovu odhlasoval«, že nemá majetkové požadavky vůči Čechům. »Kdyby to bylo upřímné od krajanského sdružení, neužívali by slova, vyhnání\ nýbrž odsun, a uznali by neplatnost mnichovské dohody od samého počátku. To jsem ve stanovách nečetl,« argumentoval dále Filip s tím, že není jasné, zdali nebude tzv. vstřícný krok SL někdy zpochybněn.

Klub českých pohraničníků?

Na dotaz moderátorky, co diskutující soudí o zdravici prezidenta Miloše Zemana zaslané slavnostnímu shromáždění »Klubu českých pohraničníků« (správně Klub českého pohraničí), Herman odpověděl, že to bere jako výraz postojů hlavy státu. Filip zdůraznil, že KČP je demokratickou organizací, která funguje dle zákonů ČR.

Moderátorka nastolila také omluvu od KČP za zastřelené lidi na hranicích. KČP se má omlouvat za to, že pohraniční stráž plnila své povinnosti? nechápal otázku Filip. »Chcete mi říci, že cizinecká policie, která brání vstupu např. nelegálních migrantů do ČR, se má omlouvat za to, že plní svou povinnost? To myslíte vážně?... Nebo nejsou snad na hranicích pomníky pohraničníků, kteří byli na hranicích zastřeleni? Chcete měnit historii? Taková histone byla, musíme ji pochopit, a nikoli odsuzovat,« uvedl Filip.

Lidovci vždy s vítězem

Debata nabrala na další razanci, když Herman vytáhl »zákon o protiprávnosti komunistického režimu« a potvrdil svůj výrok, že je hanbou, že komunisté sedí v parlamentu, a že se nedokázali vyrovnat se svou minulostí«. Filip kontroval, že někdejší Československá strana lidová byla součástí Národní fronty a budovala režim od roku 1948. Pak po listopadu 1989 to chtěla odčinit a přijala antikomunistické postoje, na tom staví svou politiku, vpálil Filip Hermanovi s tím, že si lidovci vybírají tak, aby vždy byli s vítězem, což není poctivé.

Jakmile Herman začal vychvalovat křesťanskou ideologii, předseda komunistů mu připomněl historické perzekuce nekatolíků, nevěřících i kritiků katolického kléru apod. »My jsme se poučili, jsme pro hledání věcných řešení problémů, vy jste ideologičtí,« řekl směrem k Hermanovi. » Ukažte mi jednu věc, kterou KSČM udělala proti zákonům a Ústavě,« zeptal se předseda ÚV KSČM a zopakoval, že se KSČM na svém sjezdu omluvila.

Vrátil se také k sobotní pietní akci v Lidicích, kde přítomnost Hermana některým lidem, po jeho účasti na sudetoněmeckých dnech a právě ve výročí heydrichiády, vadila. »To bylo na svatodušní svátky,« bránil se Herman...

Picková si zaslouží vyznamenání

V části debaty týkající se návrhů na státní vyznamenání Filip vyjádřil rozladění z toho, že poslanci nezvedli ruku pro návrh KSČM na ocenění protifašistické bojovnice, zachránkyně mnoha lidí, zakladatelky Společnosti Julia Fučíka Věry Pickové, která je také jednou z iniciátorek obnovení lidického Růžového sadu, řady pomníků a hrobů osvoboditelů atd. »Poctivost této ženy byla absolutní.«

Filipa mrzí, že někteří poslanci kvůli tomu, že se Věra Picková zasloužila i o dobré jméno Julia Fučíka, pro ni nehlasovali, včetně poslanců KDU-ČSL. Považuje to za hanebné. Herman odpověděl, že sněmovna jako suverén rozhodla hlasováním a že »institut státních vyznamenání by neměl být předmětem jakéhokoli obchodování«.

(mh), Haló noviny, 12.6.2017, s