Evropská práva menšin postoupila o krok dál

Posun ve Štrasburku

Bernd Posselt, mluvčí sudetoněmeckého etnika

Téměř bez povšimnutí německé a evropské veřejnosti, těsně před letní přestávkou zasedání Evropského parlamentu, došlo v Evropském hlavním městě Štrasburku k tomu, co by bylo před několika lety nemyslitelné. Roland Ries, starosta alsasské metropole, která byla ve své historii po staletí jablkem sváru mezi Německem a Francií, ale dnes je symbolem mezinárodního porozumění, odhalil přímo na Evropském mostě (Europabrücke), který vede z Baden Kehlu do Štrasburku ve Francii, první z 50 trojjazyčných dopravních značek. Budou  umístěny v následujících týdnech na všech příjezdových komunikacích do města. Nápis „Strasbourg" ve francouzském národním jazyce, ale také ve stejné velikosti historické německé označení „Strassburg" a jeho ekvivalent v alsaském nářečí, „Strossburi".

Tedy pomalu bylo dosaženo evropského rozvoje k většímu regionalismu a právům menšin u typického představitele centralizovaného jakobínského národního státu, totiž u Francouzské republiky.

Dokonce ještě v osmdesátých letech selhaly pro tuhý odpor od Paříže všechny pokusy, opět se zabývat otázkou etnických menšin v Evropském parlamentu. Jejich iniciátory byli Otto Habsburský a náš sudetoněmecký krajan Volkmar Gabert, náš dlouholetý patron Alfons Goppel a jeho bezprostřední nástupce jako prezident Pan-Evropské unie Německa, Siegbert Alber, jihotyrolský Joachim Dalsaß a jeho francouzsky mluvící kolega Gaetano Arfe z údolí Aosta. Až příštímu zástupci Jižního Tyrolska v Evropském parlamentu, Michlu Ebnerovi a mě se podařilo v druhé polovině devadesátých let prosadit další zmínku o národnostních menšinách a jazykových menšinách do každé reformy v pravidlech EU.

Na začátku 21. století přišel ve Francii prezident Nicolas Sarkozy po tvrdém boji s reformou ústavy páté republiky s kompromisním návrhem, podle kterého jsou regionální jazyky součástí národního dědictví ve Francii. V létě roku 2015 souhlasili místní politici ve Štrasburku s tím, aby město zavedlo názvy ulic nejen ve francouzštině, ale také v němčině a v Alsaštině. Na začátku července 2017 přijali obecní úředníci „Listinu města Štrasburk na podporu regionálního jazyka“, ve které se zavázali k „posílení dvojjazyčnosti ve vzdělávání, veřejné správě a v kultuře."

Současně sbírá občanská iniciativa „Minority Safepack“ v celé EU podpisy (SdZ 6/2017). Za iniciátora se považuje z konce devadesátých let Federalistická unie evropských národností (FUEV), z doby, kdy jsem vedl pracovní skupinu pro problematiku menšin a mezi zakladateli byli sudetoněmecké osobnosti po druhé světové válce jako Oskar Böse a Erich Kukuk. K hnacím silám akce v současné době v Evropském parlamentu patří maďarský europoslanec Kinga Gál a zástupce jižního Tyrolska Herbert Dorfmann, který se již  několikrát zúčastnil jako host na Sudetoněmeckém dni.

Tato občanská iniciativa chce dosáhnout, aby se Komise a Parlament zabývaly problematikou menšin intenzivněji než dříve. V roce 2013 téma téměř selhalo kvůli tehdejšímu předsedovi Evropské komise, Jose Manueli Durao Barrosovi. Dne 3. února 2017 soud EU prvního stupně v Lucemburku zrušil blokádu iniciativy, současná Komise Jeana-Clauda Junckera oznámila, že občanskou iniciativu registruje v souladu s postupem stanoveným v Lisabonské smlouvě.

V případě, že občanská iniciativa, na které se budou podílet sudetští Němci, do jednoho roku získá jeden milion podpisů z minimálně sedmi členských států EU, Komise musí předložit  do tří měsíců odůvodněné rozhodnutí, zda se bude příslušným právním úkonem oficiálně zabývat Rada a Evropský parlament.

To by bylo důležitým krokem k realizaci v roce 2015 přijaté deklarace základních záměrů  sudetských Němců, ve které je jedním z našich hlavních cílů -  „aby útlak, diskriminace, vyhnání nebo etnická čistka a zničení kulturního dědictví etnických, náboženských nebo sociálních menšin byly zakázány po celém světě a univerzální lidská a základní práva a právo všech národů a etnických skupin na vlast a sebeurčení zaručeny. To by mělo být právně zakotveno ve spolupráci se zástupci jiných evropských etnických skupin a menšin, kdy průkopnickou práci po desetiletí dělali osobnosti a organizace sudetských Němců."

Sudetendeutsche Zeitung, 28.7.2017, str. 1

Pro České národní listy volně a kráceně přeložil P. Rejf