EU diktuje Srbsku

„Srbům navrhnou omezit obchod s EAES a zaplatit za plyn pro Ukrajinu“

Petr Iskenderov

Podle srbských nezávislých zdrojů navrhne EU Srbsku v blízké době nový balík požadavků, na nichž má záviset schválení nominace na jeho vstup do této bohulibé unie. Krom tradičního požadavku ohledně normalizace vztahu s Kosovem je připojena ještě jednoznačná podpora společného celního tarifu s EU, přerušení dohody o volném obchodu s Ruskem, Běloruskem a Kazachstánem, omezování obchodních svazků s Indií a Čínou, uzavření Rusko-srbského humanitárního centra v Niši a zrušení Srbskem statusu pozorovatele při Organizaci smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO).

USA a EU se chtějí vzepřít „rostoucímu vlivu Ruska a Číny na Srbsko“. Diplomatická imunita pracovníků Rusko-srbského humanitárního centra prý „negativně“ ovlivňuje srbskou ekonomiku a zamezuje přístupu zahraničních investic. Přitom spolupráce s Ruskem a Čínou ve sféře politické i obchodně – ekonomické byla v posledních letech oporou, která umožňovala zahraniční politice Srbska zachovat rovnováhu, když má opory také v USA a EU.

V telefonátu s Vladimirem Putinem projednal srbský prezident podle vlastních slov „důležitá témata pro vztahy Ruska a Srbska“. Dohodli se, že budou pokračovat na rozšíření dvoustranné spolupráce  „ve všech oblastech“. Ještě v srpnu si Vučič postěžoval mediím, že západní „velké země“ konají nátlak na Srbsko kvůli jeho blízkým vztahům k Rusku.

Ovšem zdá se, že Bělehrad bude muset přehodnotit situaci s dvojími zahraničně politickými pilíři. Musí promyslet reálný význam a důležitost podpory pro své národní a státní zájmy, kterou Srbsko dostává od Ruska.

Nedávno předložily analýzu tři ruské odborné instituce. Zobecněním jimi zjištěných skutečností je Srbsko mezi předními příjemci ruské zahraniční pomoci. V letech 2001 až 2016 vydalo Rusko ze svého federálního rozpočtu 2,34 % z  celkového objemu. Podle tohoto ukazatele dostaly více prostředků než Srbsko jen čtyři země – Kyrgyzie, Kuba, KLDR a Nikaragua.  Rusko stále navyšuje svoji pomoc zahraničí a mezinárodním organizacím. V roce 2005 poskytlo 101,3 milionu dolarů, v roce 2015 pak 1,16 miliard dolarů.

Další rozvoj spolupráce Ruska se Srbskem je nicméně silně ovlivňován politickými riziky. Hlavní z nich je snaha srbského vedení orientovat se na EU se vším negativním, co z toho plyne pro další zahraničně politické směřování. Týká se to energetiky, kde by se mohlo zdát, že je spolupráce s Ruskem stabilní. Jenomže zdroje z Bělehradu a Athén uvádějí, že Srbsko a Řecko nyní vedou tichá jednání o připojení Srbska k projektu stavby terminálu pro zkapalněný přírodní plyn v přístavu Alexandropoulis. Předběžně se uvádí, že Srbsko může získat 20 % akcií terminálu, stejně tak energetické společnosti Řecka a Bulharska. Zbytek dostanou soukromé firmy. Ve vzdálenosti 17 km od Alexandropoulisu hodlá Řecko vybudovat závod na regazifikaci zkapalněného plynu a odtud má jít plynovod po trase Komotini – Stara Zagora – Dimitrovgrad – Niš. Plány EK jdou ještě dále, do Rumunska, Maďarska a konečné stanice – Ukrajiny.

Tento projekt je čistě protiruský, kdy se EU snaží odpoutat Srbsko od dodávek ruského plynu. Současný kontrakt na jeho dodávky byl podepsán roku 2013 na deset let. Dodávky ruského plynu do Srbska rostou. V roce 2015 podepsaly Gazprom a Srbijagas memorandum o vzájemném porozumění pro rozvoj vzájemné spolupráce v oblasti skladování plynu, pohonných hmot a nízkoemisního zkapalněného plynu. V červnu 2017 podepsaly obě země memorandum o vzájemném porozumění, které se týká přípravy technického a finančně ekonomického opodstatnění projektu na rozšíření podzemního zásobníku plynu Banatski Dvor. Na jednání 3. října mezi představitelem Gazpromu Millerem a ministrem hornictví a energetiky Srbska Antičem bylo uvedeno, že dodávky za prvních devět měsíců letošního roku jsou o 31,7 % vyšší než dodávky ve stejném období minulého roku.

Realizace plánů EU, které zahrnují, krom jiného, že Srbsko vloží své peníze do projektu zajišťujícího plyn pro Ukrajinu, by narušila energetickou spolupráci Ruska a Srbska a Srbové by nedostali rovnocennou náhradu. Platí to i pro další oblasti, v nichž EU a USA vyvíjejí nátlak na Bělehrad.“

14. října 2017

Převzato z Fondsk.ru

outsidermedia.cz