Dvojí metr evropských potentátů

Když si přečteme v médiích, že Ukrajina se připravuje na Rusko, a to i vojensky, nikoho to příliš nevzrušuje, i když jde o zločin přípravy války. Evropa mlčí. Mlčí dokonce, když Ukrajina oslavuje banderovské hrdiny, kteří mají na rukou krev statisíců lidí. Evropa mlčí, když Ukrajinou se rozlézá hnědý mor, když mladí neonacisté z Evropy, včetně Německa, vstupují např. do praporu Azov, který je znám svými profašistickými sklony a bezohledností při vedení války na Donbasu.  Evropa nejen mlčí, ale i tomu všemu tleská a provolává bravo.

Nepřipomíná vám to náhodou situaci v Evropě, kdy Hitler se připravoval na Rusko? Jak mu Angličané a další vycházeli vstříc. Chovali si hada na vlastních prsou, aniž by to věděli. Hitler se jim odvděčil. Jakmile skončil válku s Polskem, krátce nato se jeho armády valily do západní a severní Evropy.

I když k takovéto situaci v případě Ukrajiny nedojde, přesto v ní bychom měli vidět zdroj nebezpečí. Stačí, když v určitý okamžik škrtnou Ukrajinci sirkou a sud prachu a s ním část Evropy vyletí do vzduchu, to ovšem v tom lepším případě.

Ano, musíme umět rozlišovat i mezi Ukrajinci. Jen menšina z nich, jak jsme přesvědčení, balancuje chvíli co chvíli na okraji války. Jen menšina z nich chladnokrevně masakruje své spoluobčany na Donbasu. Ti ostatní Ukrajinci jsou též obětí své vlastní věrchušky, kterou si Evropská unie, NATO, Amerika pěstují jako protiruský meč. Ale co když má Ukrajina i jiné poslání? Co když se má hnědý mor z Ukrajiny přelít do ostatních evropských států? Co když má změnit jejich stále ještě alespoň formálně demokratické politické systémy v autoritativní vládu? Takových a podobných otázek, bychom mohli vznášet ještě desítky. I ty by potvrdily nebezpečnost ukrajinských pořádků pro Evropu a svět.

Kdyby však v ruské Dumě jednali o témže a konkrétně se mluvilo o oslabení Ukrajiny a rozpoutání války proti ní, to by se Evropa ozvala, s ní i řada politiků, kteří před evropskými pantatíky stojí v neustálém, pohotovém uctivém předklonu tvrdit jejich muziku bez ohledu na to, že svůj  vlastní lid přivádějí do nebezpečí, do hrozící války, jež se může změnit ve vše měnící  apokalypsu  Všichni již dnes dšti proti Rusku oheň a síru. Ruského "agresora" už verbálně rozcupovali na malé kousky. Pes by od něj ani kost nevzal.  

Takže kdo je pro nás větším nebezpečím? Ukrajina nebo „korektní“ politici, kteří, aniž by si viděli na špičku nosu, se chystají na velké dobrodružství, jež může skončit zničením světa?  V zájmu míru bychom měli odstranit, demokratickou cestou, obě ohniska. Jejich propojením se válečné riziko velmi zvyšuje.. Jsme jím ohroženi i my, obyčejní občané evropských států, stejně tak jako Rusové, na něž se loupeživí rytíři pod hesly boje za demokracii, svobodu a lidská práva cílevědomě chystají.

K. Malý