Dvě výročí

– Američtí vojáci v Evropě – Německé krádeže

 

9. září 1942

Minulého týdne byla dvě výročí. V prvním týdnu září roku 1939 přepadl Hitler Polsko a jeho zběsilci ukázali dřímajícím demokraciím svoji zrůdnou výkonnost ve vraždění žen a dětí. V prvním týdnu září roku 1940 vyvrcholila letecká bitva o Britannii. Pamatujete si, jak britští stihači denně sestřelovali stovky Goeringových bombarďáků? V těch několika dnech britské letecké epopeje byla zachráněna nejen Britannie, ale také vy a vůbec naše civilisace. Slavní britští hoši udělali tehdy to, co dnes dělají slavní hrdinové ruští, a právě tenkrát zvolal největší lhář dějin slyšící na nešikovné jméno Schickelgruber: „Zvítězili jsme“ Rok později, když napadl stejně perfidně Rusko, protože nad Britannii prohrál, zase jsme slyšeli jeho skřípavý hlas. Tentokrát prohlásil: „Zvítězíme.“ Dnes Hitler a jeho sadističtí tlampači hulákají po Německu: „Musíme zvítězit.“ Můžeme být vpravdě zvědaví, co budou říkat v den úmrtí mého otce dne 14. září v r. 1943.

Spojenci neříkají zvítězili jsme, spojenci neříkají zvítězíme teď, zítra nebo pozítří, ale celá ohromná moc Spojených národů nejen v mužstvu, ale i ve zbraních pomalu a jistě se chystá na den odplaty Hitlerovi a jeho pohůnkům. Přes vážnou situaci v Rusku a ohromné oběti, které Sovětský svaz pro nás všechny přinesl, musí Hitler cítiti, že válku vyhrát nemůže a nevyhraje.

Jsem ve stálém styku s americkými důstojníky a vojáky, kteří plně ozbrojeni přišli do Anglie, aby vedle svých britských a československých bratří jednoho dne stanuli na evropském kontinentu. Nevím přesně, kdy ten den přijde. Víte, nejsem lehkomyslný optimista, ale ten den přijde a Hitler hrozně zaplatí za všechno, co provedl.

Slyším, že se u vás zakupují gestapáci. Himmler prý koupil, to znamená česky ukradl, zámek Bouzov a Frank touže cestou získal pozemky náležející Strahovskému klášteru. Vzpomínám na svého drahého, nedávno zemřelého přítele, bílého opata Zavorala a říkám mu: Pane opate, Němce ze Strahova vymrskáme, to jsme Vaší světlé památce dlužni.

Slyším, že také zbabělý židobijce Streicher je v lapáku. Kradl prý ještě více než se sluší na Gauleitera.

A v této hrůzné době skoro zábavný je případ pana Schwarze, t. zv. Reichsschatzmeistera nacistické strany, který, jak slyším, je držen v ochranné vazbě ve svém bytě v Mnichově. Schwarzův případ je nový důkaz, jak se za velkolepou fasádou Nového řádu skrývá strašlivá korupce. Schwarz byl finančním důvěrníkem Hitlerovým a jeho rukama prošly ohromné částky jen Hitlerovi zúčtovatelné. Pan Schwarz však měl lepkavé ruce, zadržoval velké obnosy pro sebe a konečně se stal středem velkého korupčního skandálu v osvobozeném Chebu a Liberci. Proto prý byl zbaven svého úřadu a svých funkcí.

Nacisté kradou vše, na co přijdou. Lidské duše, dětské životy, životy Lidických, peníze, pozemky - není zkrátka nic, co by se jim nehodilo. Tento systém stát-ničení nemůže vydržet, a až zazní pochod volných spojených národů, rozlétne se skořápka Hitlerova hřešení a zbude z ní jen hrozná vzpomínka a trochu nečerstvého vzduchu. Ale vzápětí přijdou Angličané, Američané a Rusové, Čechoslováci, Poláci, Belgičané, Francouzové, Norové a Jugoslávci - a Evropu důkladně vyvětrají.

Končím a opakuji: Ještě jsme nevyhráli, těžké jsou měsíce před námi, ještě poteče nevinná krev a všechny síly musíme napnout, ale den odplaty přichází. Běda Schickelgrubrovi a třikrát běda těm zrůdným synům českých matek, kteří mu jakkoliv pomáhali.

Dobrou noc!

 

Jan Masaryk: VOLÁ LONDÝN , str. 188-189

reprint vydání z roku 1948