Drahoš, opravdu tak čestný profesor

25. 01. 2018 V posledních dnech neslyším pořád nic jiného než že pan profesor Drahoš je slušný a a čestný člověk. Tak jsem si dovolil použít článek jiného čestného a slušného člověka a taky vědce a dát ho do diskuze.

Tím člověkem je Doc. Dr. Ing. Jan Kyncl /autor přednáší elektrotepelnou techniku na ČVUT FEL v Praze/ Jan Kyncl

Vážení,

nechtěl jsem se veřejně vyjadřovat k roli prof. Drahoše při sušení knih, níže uvedené vyjádření se ovšem dotýká nejen mé osoby, ale i dalších spolupracovníků, se kterými se nám nakonec přes řadu potíží a velký nedostatek financí podařilo technologii sušení realizovat.

Je pravda, že se prof. Drahoš pokusil do vývoje technologie vstoupit, tenkrát jsem se ostatně o jeho existenci dozvěděl. Při schůzce, na které se rozhodovalo o technologii sušení, si nám postěžoval pracovník firmy Radan, s.r.o., že prof. Drahoš okopíroval jejich průmyslově chráněný vzor mikrovlnné sušičky a pokusil se ji prohlásit za svoji mikrovlnnou sušičku určenou speciálně na sušení knih.

Použití mikrovln bylo zavrženo nikoli kvůli nějakým mafiím, ale prostě proto, že tímto způsobem není možné zajistit správný průběh lyofilizace, při kterém je kniha udržována při teplotě -7°C, neboť je nutné zamezit rozmrznutí vody v knize a veškerá voda musí vysublimovat.

Dielektrické sušení bylo zavrženo z finančních důvodů: jen zdroj napětí potřebné frekvence byl podstatně dražší, než celkové finance na projekt.

Na celkové koncepci výsledného odporového sušení jsem se podílel já, Ing. Michal Šváb, strojařské problémy řešil Václav Kohout a konečnou realizaci provedla firma Hacker.

Nízký rozpočet nás donutil vyvinout vlastní nízkonákladové regulátory teploty umožňující pracovat ve vakuu a jen díky velkému nasazení zúčastněných se podařilo vakuovou komoru pro sušení knih realizovat.

Nařčení ze „sušárenské "mafie"“ se mě jako koordinátora vývoje úspěšné technologie osobně dotýká a navíc poškozuje dobré jméno mých tehdejších spolupracovníků, se kterými jsme za velmi malé peníze víceméně z úcty k ohroženým kulturním hodnotám strávili rok usilovnou prací na vývoji unikátního prototypu.

Jsem ochoten veřejně diskutovat s prof. Drahošem o nepoužitelnosti mikrovlnného sušení knih v tehdejší situaci.

Nyní ovšem žádám od prof. Drahoše omluvu a uvedení skutečností na pravou míru.

Myslel jsem, že tehdejší pokus prof. Drahoše vmísit se do našeho týmu (přičemž problematice elektrotepelné techniky evidentně dostatečně nerozumí) byl ojedinělý exces.

Nyní však po publikování jeho lží a nařčení začínám nabývat dojmu, že takové postupy byly podstatou jeho publikačních úspěchů.

Doc. Dr. Ing. Jan Kyncl

/autor přednáší elektrotepelnou techniku na ČVUT FEL v Praze/

Link a vybrané ukázky:

https://www.tyden.cz/.…/sefvedec-drahos-vyfukovanim-koure-do...

Máte na kontě téměř dvě desítky patentů, je něco z toho, co jste vynalezl, srozumitelné i pro laiky?

Jeden takový velmi nadějný, ale bohužel nevyužitý, byl patent na mikrovlnné sušení papíru. Napadlo nás to v době povodní v roce 2002, kdy se knihovny potýkaly s tunami namočených knih skladovaných v mrazírnách. Mikrovlny lze využít pro sušení, zásadní problém je ale v tom, že cokoli kovového - třeba sponky - může způsobit, že se písemnost vznítí. Vymysleli jsme fígl, díky němuž se papíry a knihy mohly dávat do sušičky i s kovovými sponkami. Dodnes tu sušárnu máme v Ústavu chemických procesů. Usušili jsme v ní metráky knih, dokonce se na nás obrátili kolegové z Drážďan, kterým voda zaplavila archivy. Naivně jsme si mysleli, že posloužíme vlasti, zatopených knih byla spousta, v mrazírnách tehdy vězely zamrazené obrovské bloky písemností.

Tuším nějaké "ale"...

Neuspěli jsme ne proto, že by nápad nefungoval, ale proto, že jsme narazili na hradbu sušárenské "mafie". Řada firem si pomocí jiných metod sušení ze státních zakázek udělala slušný byznys a nebylo v jejich zájmu pustit do rybníka někoho dalšího, jen proto, že by se situace vyřešila rychleji. Uvědomil jsem si, že ne všechno, co člověk vymyslí a co mu připadá skvělé, v reálném životě uspěje. To máte jako ve farmacii. Přijde člověk a nabídne farmaceutické firmě daleko účinnější lék než ten, který vyvinula. A místo toho, aby firma pustila na trh lepší lék, koupí patent a strčí ho do šuplíku, aby se jí nejdříve zaplatil vývoj vlastního léku, který mají na trhu.

Autor: Roman Papež | čtvrtek 25.1.2018

Zdroj: https://romanpapez.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=645912

Přišlo e-poštou