Dotaz doručený dne 13. listopadu 2017:

Pan
MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA
místopředseda vlády pro vědu, výzkum, inovace
Úřad vlády České republiky, Nábřeží E. Beneše 4, 118 01 Praha 1
Kabinet místopředsedy vlády pro vědu, výzkum inovace
V Praze dne 10.11..2017
Věc: dotazy na základě zákona o svobodném přístupu k informacím v platném znění

Pane místopředsedo vlády,
Úvodem
Vzhledem k tomu, že jde o dotazy o skutečnostech, o nichž jste sám nejlépe informován, obracím se na Vás, pane místopředsedo vlády, poněvadž jinak nemohu. Vy jste pravděpodobně jediný informační zdroj, který je schopný odpovědět na vznesené dotazy. Proto tak činím.

I. Před nepříliš dlouhou dobou jste mě překvapil svými objevnými tvrzeními, jimiž jste odlišil „Sudety geografické“ od „Sudet politických“. V geografických Sudetech, jak jste tvrdil, jste se narodil a zřejmě z tohoto důvodu jste o sobě tvrdil, že jste sudetský Čech. Když jsem se podivil Vašim závěrům, opravil jste se a prohlásil se za Čecha narozeného v Sudetech. Podle mého soudu mezi oběma charakteristikami není žádný zřejmý rozdíl. Chcete-li však být sudetským Čechem nebo Čechem narozeným v Sudetech, byla a je Vaše věc, ale současně toto Vaše tvrzení bylo a je jistě zajímavým problémem především pro Vaše dřívější i budoucí voliče. Ti nedávní nakonec při parlamentních volbách se k Vašim originálním tvrzením vyjádřili útěkem od kandidátní listiny KDU

Ale nazpět k Vašim rozdělením tzv.Sudet. Uvedl jste, že do politických Sudet patří Šumava a město Brno. To je odvážné tvrzení. Ani A. Hitler po Mnichovu a dokonce ani po zřízení tzv. protektorátu nezahrnul Brno do německého území, ač přání brněnských nacistů bylo jednoznačné. Když až do takovéto míry neohroženě a odvážně jste se zabýval „politickými Sudety“, pak jistě nebude pro Vás problém mi upřesnit, co z České republiky územně ještě zbývá, pakliže do politických Sudet jste zařadil, jak jste sám dříve uvedl, Šumavu a Brno.

Otázka I a: Považujete se ještě za sudetského Čecha nebo za Čecha narozeného v Sudetech?
Otázka I b: Na základě jakého rozhodnutí jste přidal k tzv. politickým Sudetům Šumavu a Brno? Otázka I c: Můžete mi upřesnit územní rozsah politických Sudet?
Otázka I d: Můžete mi upřesnit zbytkové území ČR po jeho zmenšení o tzv. politické Sudety?

II. Před volbami do Poslanecké sněmovny „sudetoněmecký tisk“ vkládal do koalice KDU se STANem velké naděje. Podle nepotvrzených informací jste údajně uvažoval, že budete předsedou vlády ČR, abyste poté z této funkce se odrazil na prezidentský stolec na Pražském hradu. Údajně jste připravovali též funkci ministra zahraničních věcí pro pana D. Hermana. Ten však na rozdíl od Vás zatím, snad definitivně, v politice v republice skončil. „Sudetoněmecká média" mluví o Zemětřesení na Vltavě. V článku tohoto jména je též uvedeno: „Pražské strany, s nimiž bylo dosud možné vést alespoň nějaký dialog, jsou marginalizované. To platí pro křesťanské demokraty i pro sociální demokraty. A to vysvětluje dlouhé mlčení vedení sudetoněmeckého landsmanšaftu ke katastrofě.“ ( Gernot Facius, Sudetenpost, 9.11. 2017, str. 1)
Že jste dostali od voličů řádný výprask, stejně tak jako ČSSD, není pochyb. Autor uvedeného článku má pravdu, když mluví o politickém zemětřesení. K Vaší porážce silně přispěla i Vaše politika vůči tzv. sudetoněmeckému landsmanšaftu, která byla v rozporu, jak mnozí z nás soudí, s českými státními a národními zájmy.

Otázka II a: Platí § 3 stanov SL v následném znění (?) :
"a) zachovat přes tři miliony sudetských Němců, kteří byli po druhé světové válce vyhnáni ze své vlasti v Čechách, na Moravě a v sudetském Slezsku, a rozptýleni po celém světě, a jejich potomky, jako politické, kulturní a sociální společenství, a hájit jejich záležitosti ve vlasti jakož i na územích, kde nyní žijí;'
b) spolupůsobit za spravedlivé národní a státní uspořádání, ve kterém budou celosvětově zažehnána vyhánění, vraždy národa nebo .etnické čistky' a diskriminace, a kde bude zaručeno zejména právo na vlast, práva národních skupin a právo na sebeurčení pro všechny národy resp. národní skupiny;
c) prosazovat právní nárok na vlast, její znovuzískání a s tím spojené právo národní skupiny na sebeurčení;
d) hájit právo na navrácení resp. plnohodnotnou náhradu nebo odškodnění za zkonfiskovaný majetek sudetských Němců;
e) pečovat o krajany hospodársky a sociálne;
f) pečovat o kulturní a myšlenkové dědictví vlasti jako součást německé a evropské kultury, toto podporovat a dále rozvíjet;
g) přispívat k porozumění mezi národy v Evropě na základě pravdy a práva, zejména k nastolení partnerských vztahů mezi Němci a Čechy".

Otázka II b: Platí stanovy SL v novelizovaném znění (?), a pokud ano, prosím o jeho citaci.

Otázka II c: Platí Bod 15 a bod 16 z Programu Dvaceti bodů v následujícím znění (?) :
„15. Přihlašujeme se taktéž k přirozenoprávnímu nároku každého člověka na nerušené usazení ve svém právoplatném bydlišti, jakož i k právu národů a etnických, rasových a náboženských skupin na nerušené usazení ve svých zděděných osídlených oblastech (právo na vlast). V našem případě tím rozumíme právo sudetoněmecké skupiny na návrat do své vlasti a na nerušený život právě zde v souladu s právem sebeurčení. Poměry v Evropě - též mezi Spolkovou republikou Německo a Československem - mohou být považovány za normalizované teprve tehdy, až bude toto právo uskutečněno.
16. Hlásíme se k právu sebeurčení jako právu národů a národních skupin určovat si svobodně svůj politický, hospodářský, sociální a kulturní status. O osudu sudetských Němců a jejich území může být totiž rozhodováno jen s jejich výslovným souhlasem."

Otázka II d: Platí Program Dvaceti bodů, zvláště pak bod 15 a 16, v novelizovaném znění (?) a pokud ano, prosím o jejich novou citaci

Otázka II e: Budete pokračovat v dosavadní politice vůči SL, anebo ji hodláte změnit k prospěchu republiky?

Závěrem
Sám sebe jste nedávno pasoval na rytíře pravdy ve sporu s panem J. Farským. Prohlašujete o sobě nadto, že jste křesťan, i když mnohdy Vaše odpovědi na mé dotazy svědčily spíše jinak, přesto a proto snad mohu počítat s tím, že mi tentokrát odpovíte na dotazy plně a pravdivě, což jste zatím dosud nikdy neučinil. Předpokládám, že nebudete opětně tvrdit, že Úřadu vlády ČR jsou informace potřebné pro zodpovězení výše uvedených dotazů, neznámé. Jsou však známé Vám, a proto není podstatné, co ví anebo neví Úřad vlády. Otázky jsou adresované také Vám, takže Vy jakožto zdroj informační můžete na ně sám odpovědět. Předpokládám, že se nebudete schovávat za údajnou neznalost Úřadu vlády ČR.

S pozdravem
Ing. Pavel Rejf, CSc.

Úřad vlády České republiky
V Praze 28. listopadu 2017 Čj. 30844/2017-OPR-3
ROZHODNUTÍ
Úřad vlády České republiky, Odbor právní a kontrolní (dále jen „Úřad vlády"), jako věcně a místně příslušný správní orgán podle § 10 a § 11 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů, a podle § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o informacích"),
rozhodl
o podání pana Ing. Pavla Rejfa, CSc., . . .
. . .
(dále jen „žadatel"), o poskytnutí informací ze dne 10. listopadu 2017 (doručeného dne 13. listopadu 2017) týkající se činnosti tzv. Sudetoněmeckého landsmanšaftu,
takto:
Podle § 15 odst. 1, § 3 odst. 3 a § 2 odst. 4 zákona o informacích se žádost odmítá.
Odůvodnění
Žadatel se dopisem ze dne 10. listopadu 2017 obrátil na pana místopředsedu vlády pro vědu, výzkum a inovace na Úřadu vlády ČR se žádostí o poskytnutí níže uvedených informací.
Svoji žádost žadatel formuloval níže uvedeným způsobem:
1) „Otázka I a: Považujete se ještě za sudetského Čecha nebo za Čecha narozeného
v Sudetech?
2) Otázka I b: Na základě jakého rozhodnutí jste přidal k tzv. politickým Sudetům Šumavu a
Brno?
3) Otázka I c: Můžete mi upřesnit územní rozsah politických Sudet?
4) Otázka I d: Můžete mi upřesnit zbytkové území ČR po jeho zmenšení o tzv. politické
Sudety?
5) Otázka II a: Platí § 3 stanov SL v následném znění (?)...
6) Otázka II b: Platí stanovy SL v novelizovaném znění (?), a pokud ano, prosím o jeho citaci.
7) Otázka II c: Platí Bod 15 a bod 16 z Programu Dvaceti bodů v následujícím znění (?)...
8) Otázka II d: Platí Program Dvaceti bodů, zvláště pak bod 15 a 16, v novelizovaném znění (?) a pokud ano, prosím o jejich novou citaci.
9) Otázka II e: Budete pokračovat v dosavadní politice vůči SL, anebo ji hodláte změnit k prospěchu republiky?“
Dle § 2 odst. 1 zákona o informacích je Úřad vlády státním orgánem povinným poskytovat informace vztahující se k jeho působnosti. Podle § 28 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, mu přísluší plnění úkolů souvisejících s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti vlády a jejích orgánů. Úřad vlády je tedy povinen poskytovat informace o věcech, které měla k dispozici vláda nebo její poradní nebo pracovní orgány. Podle § 2 odst. 4 zákona o informacích se povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.
Otázky uvedené pod body 5) až 8) žádosti nesměřují k poskytnutí informací ve smyslu § 3 odst. 3 zákona o informacích. Dle ustanovení § 3 odst. 3 uvedeného zákona se informací rozumí Jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního. “ Žadatelova žádost však směřuje k poskytnutí informací, které Úřad vlády nemá k dispozici a musel by je tedy nově vytvořit, jelikož žadatel se dotazuje na činnost tzv. Sudetoněmeckého landsmanšaftu, který je registrovaný v Německu pod názvem „Sudetendeutsche Landsmannschaft Bundesverband' a podléhá německému právnímu řádu.
K obdobné situaci se již dříve vyjádřil Nejvyšší správní soud např. ve svém rozsudku čj. 6 As 33/2011-83 ze dne 20.10.2011, kdy konstatoval, že: „Informace, které je povinný subjekt zavázán poskytnout, jsou existující informace, které jsou v dispozici povinného subjektu, a to zpravidla již v okamžiku doručení žádosti o poskytnutí informace povinnému subjektu.“ A dále ve stejném rozsudku konstatoval, že: „Oproti obecnému vnímání pojmu informace je tedy zákonné pojetí užší, neboť se vztahuje pouze na takovou informaci, která skutečně existuje, je zaznamenána a je v dispozici povinného subjektu, nikoli jakýkoli myslitelný údaj, který např. bude zaznamenán či doručen povinnému subjektu v budoucnuVzhledem k výše uvedeným skutečnostem je zřejmé, že Úřad vlády požadovanými informacemi v bodech 5) až 8) žádosti disponovat nemůže a ani nemusí.
Žadatelovy dotazy uvedené pod body 1) až 4) a 9) žádosti jsou svým obsahem dotazem na osobní názor pana místopředsedy pro vědu, výzkum a inovace. Úřad vlády v minulosti formálně nezaujal k předmětné problematice žádné zaznamenané stanovisko. Za této situace tedy žadatel fakticky žádá, aby Úřad vlády vytvořil zcela novou informaci anebo zaujal k určité problematice vlastní stanovisko. Taková povinnost však Úřadu vlády ze zákona neplyne, pročež je namístě žadatelovu žádost odmítnout s odkazem na § 2 odst. 4 zákona o informacích. K této skutečnosti se taktéž dříve vyjádřil Nejvyšší správní soud např. ve svém rozsudku čj. 1 As 107/2011-70 ze dne 19. října 2011, kdy konstatoval, že: „Jestliže se žádost o informace týká názoru povinného subjektu na určitou záležitost, který má povinný subjekt teprve zaujmout, pak je zcela namístě takovou žádost odmítnout s odkazem na § 2 odst. 4 zákona o svobodném přístupu k informacím. “
V daném případě tedy nejde o stanovisko, které by bylo v minulosti Úřadem vlády formálně zaujato či zachyceno (k této problematice se vyjádřil mimo jiné NSS ve svém rozsudku 1 As 107/2011-70). Nejedná se o věc, kterou by bylo možné zodpovědět výtahem či shrnutím z existujících dokumentů, ani se nejedná o informaci, kterou by byl Úřad vlády ze zákona povinen disponovat (vizte rozsudek NSS 1 As 141/2011-67: „Odmítnout žádost o informace s tím, že by bylo nutné vytvořit nové informace (§ 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím) lze pouze v případě, že povinný subjekt nemá povinnost předmětnými informacemi disponovat. “). Proto je tedy nutno tuto otázku subsumovat pod § 2 odst. 4 zákona o informacích, který stanoví, že se povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.
Je tedy zjevné, že v daném případě jsou splněny podmínky pro neposkytnutí informací podle § 3 odst. 3 a § 2 odst. 4 zákona o informacích. Z těchto důvodů je na místě aplikovat ustanovení § 15 odst. 1 zákona o informacích, kde je stanoveno, že pokud povinný subjekt žádosti, byť i jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti.
S odkazem na výše uvedené bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výrokové části.

Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho oznámení podat rozklad (§ 152 odst. 1 a 4 správního řádu), a to podáním učiněným u Úřadu vlády. O rozkladu rozhoduje vedoucí Úřadu vlády.
Lhůta k podání rozkladu se počítá ode dne následujícího po dni, kdy bylo rozhodnutí účastníku řízení oznámeno (doručeno). Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší příští pracovní den (§ 40 odst. 1 písm. a) a c) správního řádu). V případě, že rozhodnutí bylo uloženo u provozovatele poštovních služeb a nebylo dříve adresátem vyzvednuto, považuje se desátý den od připravení rozhodnutí k vyzvednutí za den doručení. Lhůta k podání rozkladu počíná v takových případech běžet dnem následujícím po uplynutí desátého dne, kdy bylo rozhodnutí připraveno k vyzvednutí.
Prokáže-li adresát, že si pro dočasnou nepřítomnost nebo z jiného vážného důvodu nemohl bez svého zavinění písemnost ve stanovené lhůtě vyzvednout, může za podmínek ustanovení § 41 správního řádu požádat o určení neplatnosti doručení nebo okamžiku, kdy byla písemnost doručena.

Mgr. Jan Večeřa
Za správnost:
ředitel Odboru právního a kontrolního

Veronika Rezáčová