Dopis do redakce  k článku Společně žít v pravdě Bernda Posselta

v Sudetendeutschen Zeitung dne 24. března 2017

Chování příslušných zainteresovaných stran ukazuje, že každý interpretuje pravdu trochu jinak. Sudetoněmecká etnická skupina může vidět pravdu v průběhu dějin, a to zejména v cestě utrpení již od roku 1918, bez ohledu na své sebeurčení, až po 1945-46, k totálnímu zbavení práv a vyhnání ze strany Čechů. Odpovídající reparační cíl je formulován v § 3 jejích stanov.

SRN může vidět, podle obsahu Česko-německé deklarace z 21.1.1997, pravdu pouze v časovém úseku mezi lety 1938 a 1945/46 a zbavení práv a vyhnání sudetských Němců pouze jako reakci na Mnichovskou dohodu a tyranii protektorátu - ale to je historicky nepřesné!

Česká republika, v souladu s Deklarací z roku 1997, také vidí pravdu pouze v časovém úseku let 1938 až 1945/46 a lituje vyhnání sudetských Němců po válce, ale stále ještě platí Benešový dekrety, které zajistily beztrestnost kolektivního vyhnání, konfiskací majetku a zabíjení sudetských Němců. To umožňuje, i přes prohlášení politiků, stále nerušené obývání, spravování a prodávání nám ukradeného. Odkaz na nápravu bezpráví a zločinů, spáchaných proti sudetským Němcům, se v Deklaraci nenachází; proto museli sudetští Němci obsah 8./9.2.1997 opravovat, nebo mu odporovat.

Je tedy zřejmé, ale že v souladu s touto Deklarací Českou republiku rozhodně nenapadly nezbytné smířlivé reparace za zločinné bezpráví vůči nám, sudetským Němcům, a dodnes – 2017 - na to ještě nemyslí.

To znamená, že společně s naším „Svobodným státem Bavorsko“, jehož čtvrtým kmenem jsme, musíme požadovat tyto osobní a usmiřující reparace. Cíl porozumění „Společně žít v pravdě“ nestačí; měl by být orientován na „Společně žít ve vlasti“.

Pro tuto generaci 70-ti plus 20-tiletých zkušeností není připravenost k rozhovorům u některých českých politiků a renovace historických památek sudetských Němců a Čechů, jako nový a pozitivní trend, zcela korektní, protože tyto akce běží již od vyhlášení v roce 1997. A byly dokonce již v té době založeným Fondem budoucnosti podpořeny. Je však škoda, že mezitím sudetoněmecký politik, který byl kdysi v konfliktu s Česko-německou deklarací, chce jediný konkrétní požadavek pro smířlivé odškodnění z našich stanov a z rozhovorů vyhodit!

Lepší by bylo společně a nadále vyžadovat naše právo, protože Evropská unie potřebuje trvalé základy, které ale mohou být postaveny pouze na stejném chápání práva. Pojďme při Sudetoněmeckém dni „poukázat na sebeurčení a odškodnění“!

Hermann Kautzner, Gilching, Sudetenpost, Tribuna názorů, 8.6.2017, str. 14

Pro České národní listy volně a kráceně přeložil P. Rejf