Die Welt truchlí nad panem Havlem – Zajisté, od Háchy jsme takového presidenta neměli

 

O výročí nedožitých 80tin expresidenta, dramatika a politika Václava Havla i zahraniční tisk truchlí nad jeho ztrátou. Příkladem může být list Die Welt. Podle informace převzaté ČTK (Metro 6.X.2016,s.06.) tento prestižní tisk uvádí, že Česku, Evropě ba dokonce celému světu chybí politik jako Havel. Podle Die Welt by prý Havel přistupoval zejména k migraci jinak než současní čeští politikové "On, který byl přesvědčeným Evropanem, by v každém případě požadoval lidskost". A tu máš čerte kropáč! Zakopaný pes spočívá v tom, co president Havel skutečně činil, a co naopak nečinil. My, kteří jsme jeho presidenskou éru zažili, máme   - alespoň mnoho těch,co znám - odlišnou historickou zkušenost. A tato zkušenost se nás a našich příbuzných někdy velmi neblaze dotkla. My totiž nemůžeme sdílet například vrcholnou adoraci pana presidenta Havla,kterou pronesl pan Schulze v Europarlamentu za potlesku mnoha přitakávačů.

 

Stejně jako Die Welt i pan Schulz obdivně hovořil o  "zásluhách pana Havla na osvobození Česka z komunismu a o jeho zásluhách o přistoupení k Unii". Zapomněl také dodat, že se zasloužil o náš národem neschválený "vstup" do NATO. Zapomněl i na jeho omluvu nejhorším nepřátelům republiky - alias „sudetským“ Němcům, zapomněl na jeho odsouzení presidentských dekretů, zapomněl na jeho souhlas s barbarským útočným bombardováním Jugoslavie. Zapomněl také na jeho naprosto různé přístupy jak k NATO, tak ke kapitalismu, kdy nejprve tvrdil, že nikdy nebudeme v žádném vojenském paktu a kdy nás nezaměstnanost a sociální krach jako strašáky komunistů nikdy nezasáhnou. Pak náhle obrátil o sto osmdesát stupňů a národ ve většině - kromě přitakávačů a služebníků - jen zíral.  Toto všechno nás - pozůstalé po obětech fašismu a příbuzné bratrského národa Srbů - natolik zasáhlo, že to nelze vymazat možná i po další generace. Tím se také vysvětluje fakt, dnes tak zdůrazňovaný mnohými oplakávači pana presidenta Havla, že "celý svět si Havla váží, jen u nás v zaostalém Česku si Havla dostatečně nevážíme". Totiž že si pana Havla nevážíme my, v tom počtu "paneláková luza", "nevolníci, co vždycky zradí" a my venkovani, jak nám to vytkl pan režisér Mencl, když propagoval Havlova epigona občana knížete na presidentský stolec. My opravdu nepropagujeme ani letiště,ani lavičky, ani busty v Kongresu Spojených států. My pro toto vše nenacházíme dostatečný důvod.

 

Není se co divit, že takového politika sudetofila, odporu vůči poválečnému uspořádání Evropy, podivného restituenta kontroverzního k dekretům, jejichž platnost se v případě barrandovských restitucí nikdy řádně veřejně neobjasnila, politika dle Le Mondu obhajujícího bombardování Jugoslávie, státu, jenž nikdy nikoho nenapadl!, většina nás tzv. buranských, vesnických, zaostalých, nevzdělaných Čechů (ještě jsem zapomněl na bolševiky!) nikterak neadoruje a nepropadá ani idolatrii (modloslužebnictví), konanému některými  o dnech jeho výročí. Sice lze přiznat panu presidentu Havlovi snad i některé klady v jeho odporu vůči starorežimu (který někteří nazývají totalitou), ale rozhodně jej nemůžeme považovat za jediného blanického rytíře, jenž sám a sám zbořil režim, který se rušil z velké většiny sám a  to iniciativně.

 

Naopak - jeho "novoevropanství", jeho odpor k presidentu Benešovi a k poválečné době, v nás pozůstalých po obětech fašismu vyvolává dojem analogie s presidentem Háchou a dalšími aktéry nechvalného protektorátu.

 

Pokud mne nyní havlisté napadnou za má slova - odpovídám takto: Cožpak Hácha rovněž nepomáhal budovat pod ochranou III. říše "Novou Evropu", zbavenou ohavného bolševismu a neblahého Ruska? Cožpak Hácha rovněž nevyčítal Benešovi, že zavlekl národ do dobrodružství, které je díky jeho prozíravosti paralyzováno pod ochranou rajského Protektorátu (na tisíc let, tehdy to ještě nebylo na věčné časy)? A ke dnešní Unii - kdopak to nazval Unii IV.reichem? Nikdo jiný,než západní politik Berlusconi, s nímž se úzce přátelili někteří naši politikové. Takže ano, zajisté by dnes pan president Havel podporoval vše, co Unie (ne)činí v otázce migrantů,a byl by opět určitě v příkrém sporu jak s dnešním presidentem Zemanem tak s expresidentem Klausem, s těmito černými Petry našeho IV.reichu anobrž slovutné Evropské unie. Jen to humanitární bombardování by tentokráte jaksi nebylo aktuální. Vždyť i náš soused nejbližší, pan president Slovenské republiky, pláče po Havlově formátu a staví jej do protikladu s dnešní Českou republikou... Zkrátka nám ta selektivní lidskost, humanita vybraná jen pro některé a odepřená jiným, naprosto nesedí a odmítáme ji. Jak to říkal starý Izák z Yorku v Ivanhoeovi? "Spravedlnost buďto nenáleží nikomu, nebo náleží všem. Ať král Richard slíbí stejné zákony pro Normany, Sasy i Židy". Tož takhle to bereme my, zaostalí pozůstalí po obětech fašismu. Odmítáme stav, kdy srbským dětem byla humanita odepřena a jiným vyhlášena...A že byla odepřena, o tom víme své!

 

Připomeňme  proto starý historický fakt. Když došlo k letecké 78denní válce proti Jugoslávii, nikdo pana Havla nevyjímaje, se humanitárně nestaral, ba ani nevzdechl po srbských dětech, které umíraly pod bombami, a ještě dnes umírají na následky použití ochuzeného uranu. Tady byly mraky všelijakých humanitárních nadací, ale ani jediná  z veřejně i státem podporovaných -  neprojevila zájem o srbské děti, i když žádala podporu třeba o děti tibetské, a dnes syrské atd.

 

Děti Slovanů ovšem mohly umírat jak libo. Kdysi Werich zpíval "Na churavé zuby máme plomby, na churavá města pošlem bomby". Toto nám zůstává neustále v paměti, když slyšíme oslavné tirády na pana presidenta Havla. Kéž by nás někteří přesvědčili taky o těch kladech jeho osobnosti, které jsem možná přehlédli,anebo jim nerozumíme. Ovšem z naší mysli tragické přešlapy pana presidenta Havla jak v otázce sudetů, reparací, tak i humanitárních bomb, nikdy, vskutku nikdy nevypadnou.

 

Dr.Jiří Jaroš Nickelli,

pozůstalý po dědečkovi zabitém gestapem,

příbuzný obětí Osvětimi

a příbuzný Srbů,na které padaly "humanitární" bomby