Die Welt pravoslavní Evropané za silné Rusko

Die Welt - pravoslavní Evropané za silné Rusko

13.05.2017Získat krátkou URL

Náboženství hraje významnou politickou roli v současném Rusku a ve Východní Evropě, píše německý list Die Welt. Podle údajů průzkumů chtějí pravoslavní národy vidět silné Rusko jako protiváhu západnímu vlivu.

Nehledě na desetiletí pronásledování církve a předepisovaného atheismu hraje náboženství v současné Východní Evropě a Rusku „významnou politickou roli", píše německý list Die Welt. Ukázaly to výsledky průzkumu amerického ústavu Pew uspořádaného v 18 zemích, v jehož průběhu bylo dotázáno 25 tisíc lidí.

Americký prezident Donald Trump

Trump o schůzkách s ministry zahraničí Ruska a Ukrajiny: „dělejme mír!“

Jak podotýká list, pravoslavní a katolíci mají různý postoj k mnoha tématům včetně islámu, Západu a demokracie. Především Bělorusové, Srbové, Arméni, Bulhaři a Řekové chtějí vidět silné Rusko jako protiváhu Západu.

V poslední době se počet pravoslavných křesťanů ve většině východoevropských zemí podstatně zvýšil, podotýká německý list. V Rusku v roce 1991 vyznávali pravoslaví 37% lidí, a v roce 2015 jich bylo už 71%. Pouhých 15% dotázaných se označilo za nenábožné nebo ateisty. 10 % se řadí mezi muslimy. V jiných zemích je procento pravoslavných ještě větší: na Ukrajině jej jich 78 %, a v Rumunsku — 86 %.

Druhou největší náboženskou skupinu tvoří ve Východní Evropě katolíci, mezi nimi je ale tendence opačná, podotýká se v článku. Jejich počet v převážně katolických zemích EU se v posledních letech snížil. Tak se stalo v Polsku, Litvě, Maďarsku a zejména v Česku (snížení ze 44 % na 21 %). Česko a kdysi luteránské Estonsko, kde se počet katolíků snížil ze 72 % na 45 %, se staly zeměmi s největším podílem nevěřícího obyvatelstva.

Ukrajinská vlajka

Ukrajinští úředníci poradili katolíkům, aby šli do Ruska

Zato ti, kdo se pokládají za katolíky, vyznávají svou víru horlivě, zdůrazňuje Die Welt. Mezi ruskými pravoslavnými křesťany pouhých 6 % navštěvují chrám alespoň jednou týdně, a mezi polskými katolíky — 45 %. Nicméně právě pravoslaví zvláště silně ovlivňuje světonázor a politické nálady lidí — často silněji, než katolicismus. „Náš národ není ideální, naše kultura je ale vyšší než jiné" — s tímto výrokem souhlasilo 89 % Řeků, 69 % Rusů, ale jen 55 % Poláků a Čechů.

Jak se uvádí v článku, v průběhu průzkumu vyšlo najevo, že právě pro pravoslaví je příznačnější národní pýcha, tradiční představa o rodině a odsouzení sexuálních menšin. Je zvláště příznačné, že podobných pozic se v pravoslavných zemích přidržuje dokonce i nevěřící obyvatelstvo, píše německý list. Občané mladší 35 let mají ostatně liberálnější postoj: 9 % mladých Rusů je pro legalizaci homosexuálních partnerství. Mezi ostatním obyvatelstvem je podporuje pouhá 3 %.

Je příznačné, že mezi pravoslavnými křesťany se zaznamenává poměrně vysoká tolerantnost vůči muslimům, tvrdí Die Welt. 28% dotázaných řekli, že by přijali vyznavače islámu do své rodiny, a 68 % nemají nic proti spoluobčanům muslimského vyznání. Mezi katolíky činí tyto ukazatele pouhých 15 % a 43 %. Kromě toho pravoslavní křesťané více než katolíci podporují myšlenku etnické a náboženské rozmanitosti ve společnosti, podotýká Die Welt.

Nepodařilo se zjistit jasné vzájemné spojení mezi náboženskou příslušností a vztahem k demokracii, pokračuje německý list. 41 % Rusů jsou toho názoru, že není to nejlepší forma státního zřízení. Moldavané a Srbové mají stejný názor. Mezitím 77 % pravoslavných Řeků se vyslovilo pro demokracii.

Policie v Kyjevě

Pravoslavný chrám v Kyjevě „odrazil“ lahve se zápalnou směsí

Jak se píše v článku, na otázku, jestli je potřebné silné Rusko jako protiváha západnímu vlivu, odpovědělo přes 50 % Rusů a jim příbuzných pravoslavných národů, a také Řeků a Bulharů kladně. A zároveň přes 50 % Řeků se vyslovilo pro úzkou spolupráci s USA a Západem.

V mnoha pravoslavných zemích také schvalují Rusko v roli ochránce pravoslavných křesťanů za jeho hranicemi. Naopak, zjevně prozápadní pozici zaujali věřící převážně na Ukrajině, v Rumunsku a v Gruzii. Tam převládají tradiční hodnoty — a v některých zemích i skeptický postoj k demokracii jako k formě státního zřízení. Mnohé pravoslavné národy chtějí vidět „silné Rusko" jako protiváhu západnímu vlivu — především samozřejmě sami Rusové, ale také Bělorusové, Srbové, Arméni a žijící v EU Bulhaři a Řekové, zdůrazňuje Die Welt.