Debata povzbuzuje

"20 minut Bernda Posselta" v Českém rozhlase

Studijní text

 

V "Radiožurnálu" Českého rozhlasu byl v posledním týdnu vysílán 20-minutový rozhovor s mluvčím naší národnostní skupiny Berndem Posseltem. Ačkoli bylo oznámeno téma "Bernd Posselt k Česko-německé deklaraci“, rozšířil korespondent v Německu, Pavel Polák, diskusi na témata od Štrasburku a Bruselu přes Berlín až po Prahu. Rozhovor vyvolal velký ohlas u stálých posluchačů. Náš pražský dopisovatel, Jaroslav Šonka, informuje.

Bernd Posselt chtěl očividně stimulovat českou debatu. Jeho rozhovor přinesl pro českou politickou scénu neznámé argumenty. Česko-německou deklaraci z roku 1997 prohlásil za zastaralou - překonanou pozitivním vývojem od roku 2015. Zatímco iniciátoři deklarace chtěli udělat tlustou čáru za minulostí, dnes vytvořené vztahy jsou mnohem otevřenější.

Posselt ukázal současný stav na příkladu ministra kultury Daniela Hermana. Ten udělal rozhodující pozitivní kroky směrem k sudetským Němcům. V Norimberku si získal publikum již oslovením "milí krajané" a tím způsobil negativní reakce u části české populace. Ale stále jsme pouze jen na začátku porozumění. Znovu hrála v rozhovoru roli otázka hodnot účastníků. Zajímavý byl popis debaty s Václavem Klausem. Pro bývalého prezidenta vycházejí všechny akce z konkrétních zájmů. Nicméně Posselt zdůraznil význam hodnot a odmítl čistě materialistické motivy.

Mluvil také o historii posledních 20 let. „Ano“, řekl, „byl to Horst Seehofer, kdo vykonal první historickou návštěvu v České republice“. Ale tento krok měl v úmyslu Edmund Stoiber; zejména organizační obtíže v té době mu v něm zabránily.

Pozitivně hodnotil Posselt rakouské prezidentské volby a byl spokojen s Alexandrem van der Bellenem jako "evropanem". „Brexit“ nepovažuje za příliš významný, protože Británie stejně patří jako ostrovního stát zcela na okraj Evropy.

Německo je v EU svou ekonomikou a obyvatelstvem důležitým členem, ale využití struktur EU především posiluje význam menších zemí. A větší integrace zabraňuje dominanci silných členských států. Posselt je "eurofederalista" : "Čím silnější budou struktury Unie, tím méně budou silné země dominovat druhým." O osudu Evropy se nerozhoduje v "Brexitu", ale v prezidentských volbách ve Francii v roce 2017, kdy by se měly vyhnout krajní pravici Marine Le Pen za každou cenu. Je třeba poznamenat, že ve francouzském populismu, stejně jako v německé AfD, má nástroje politika Vladimíra Putina.

Posselt jistě překvapil mnoho českých posluchačů svou chválou kancléřky Angely Merkelové. CSU nebude stavět vlastního kandidáta na kancléře pro parlamentní volby v příštím roce. Kancléřka začala na začátku uprchlické vlny reagovat správně. Posselt připomněl scény v Maďarsku a Makedonii, kde masy uprchlíků živořily bez podpory a byla nutná asistence zvenčí. Kriticky viděl počátek uprchlické vlny v Řecku. Současně také zdůraznil pozici bavorského premiér Horsta Seehofera, který se zabývá praktickými obtížemi při jejím zvládání. Nelze přijmout každý rok jeden milion uprchlíků, z nichž mnozí by pak měli být integrováni.

Pro zpravodajství v České republice je toto hledání kompromisu mezi sesterskými stranami CDU a CSU je neznámé. Seehofer je jednoduše prezentován jako někdo, kdo je proti přijímání uprchlíků, i když Bavorsko je všechny přijalo a docela dobře to zvládlo v republikovém srovnání. Kancléřka je viděna českým mediálním publikem jako naivní člověk, který přijal s "Welcome kulturou" špatné rozhodnutí a nyní překvapivě stále usiluje o další kancléřství. Posselt kontroval citací od Henryho Kissingera, který obdivuje Merkelovou, protože je tak "vášnivě objektivní". Angelu Merkelovou jako opětovnou kancléřku považuje Posselt za docela myslitelnou.

Jeho hodnocení je důležité pro českou mediální scénu. Rozhovor byl také projednáván u pivních stolů. Korespondent rádia Pavel Polák se vzdal v sofistikovaném stylu hanlivých výrazů jako "landsmanšaft", položil citlivý sled otázek, které osvětlily Posseltovy myšlenky.

Jaroslav Šonka. Sudetendeutsche Zeitung, 17.12. 2016, str.3

Pro České národní listy volně a kráceně přeložil P. Rejf