Daňové zákony jsou šité na míru bohatým

 

Největším skandálem na odhaleních, která přinesly dokumenty o fungování daňových rájů nazvané Paradise Papers, je to, že většina ze zveřejněných praktik je zcela legální, hodnotí kauzu německá média.

 

Více než 13 milionů dokumentů nazvaných Paradise Papers ukazuje například způsob, jakým se za pomoci daňových rájů firmy jako Apple, Nike či Uber snaží vyhýbat placení daní.

»Ve všeobecném pozdvižení kvůli Paradise Papers se zapomíná na to, že to samo o sobě není trestné. Je možné, že (Paradise Papers) nakonec neodhalí vůbec žádné nelegální obchody. Ale ukazují, že obrovské koncerny a superbohatí vůbec žádné zákony porušovat nemusejí. Tím skandálem jsou zákony samotné,« je přesvědčen deník Neue Osnabrücker Zeitung.

 

Současné zákony podle něj umožňují elitám platit tak malé daně, jak je jen možné. Zároveň díky nim země Evropské unie mohou krást daně dalším členům společenství. To se podle Neue Osnabrücker Zeitung musí změnit. Evropa podle něj potřebuje černou listinu s daňovými ráji a minimální sazby daně pro koncerny.

Je to nemorální, ale beztrestné

Podobně kauzu hodnotí i list Nordwest-Zeitung. »Tohle je skutečné jádro skandálu: Využívání mezer v daňových zákonech není v zásadě trestné. Lidé používající daňové triky často jednají legálně nebo se pohybují v šedé zóně. To, že lidé, kteří už jsou stejně ohromně bohatí, využívají daňové mezery, je hluboce nemorální. To skutečně skandální je, že tato nemorálnost v mnoha případech opravdu je pouze nemorálností, a nikoliv neprávem,« píše deník.

List Rheinische Post má za to, že Paradise Papers ukazují, jak se superbohatí, politici a velké firmy systematicky vyhýbají odpovědnosti a spravedlivému zdanění, zatímco běžný spotřebitel financuje ulice, školy a sociální výdaje. Podle deníku to je nepřijatelné.

»Zejména EU se musí chytit za nos: V podobě Malty, Madeiry, Irska, Belgie, Lucemburska nebo britských ostrovů provozují některé ze světově nejúspěšnějších daňových rájů své proradné obchodní modely už po desetiletí uvnitř EU,« míní list, podle něhož proti tomu Unie musí konečně bojovat, pokud si chce zachovat důvěryhodnost. Za správnou cestu Rheinische Post považuje stanovení minimálních daňových sazeb pro občany i firmy, které by byly závazné pro všechny země EU.

»Evropská unie se musí naléhavě postarat o větší transparentnost a minimální společné daňové standardy,« nabádá také deník Freie Presse. Jde podle něj jednak o peníze, o které státy a jejich občané přicházejí, a jednak o znovunastolení spravedlnosti.

Zaplatí to zaměstnanci

Německo přichází kvůli daňovým rájům ročně o 17 miliard eur (435 mld. Kč) a EU jako celek o zhruba 60 mld. eur (1,5 bil. Kč). Napsal to deník Süddeutsche Zeitung s odvoláním na výpočty francouzského ekonoma Gabriela Zucmana, který působí na univerzitě v kalifornském Berkeley.

Evropské země tedy kvůli daňovým rájům na firemních daních ročně tratí desítky miliard eur. Nebýt daňových rájů, zvýšil by se podle Zucmana výnos s firemních daní v Německu o 32,2 procenta, ve Francii o 24,7 %, v Maďarsku o 23,3 % a v Itálii o 21,4 %. Relativně málo na daňových rájích tratí Česká republika, u níž by se bez nich výnos z firemních daní zvýšil o 5,8 %. Nicméně České centrum pro investigativní žurnalistiku uvedlo, že se přímo týká České republiky asi 12 060 dokumentů Paradise Papers.

Zajímavé je, že třeba Německo o největší část ušlých peněz nepřichází kvůli daňovým rájům v Karibiku, ale kvůli dalším zemím EU, jako je Lucembursko, Irsko nebo Nizozemsko.

Zucman systém daňových rájů kritizuje, protože podle něj posiluje nerovnost ve světě. Často složité daňové operace, které pomáhají vyhnout se placení daní, si totiž mohou dovolit jen bohatí. Peníze, které takto uniknou, si pak podle něj státy musí opatřit jinde - typicky u obyčejných zaměstnanců.

(ici) , http://www.halonoviny.cz/articles/view/46524019