D. Herman nikdy neměl být ministrem

české vlády

Koaliční jednání při sestavování vlády však často nejsou jednoduchá. Pokud pan P. Bělobrádek, předseda kádéuáků, naordinoval vládě léčbu Hermanem na postu ministra kultury, nebylo asi ani zbytí. Nesmíme však zapomínat, že bratrem v Kristu je  Bělobrádkovi a Hermanovi  i sám pan premiér B. Sobotka. O to bylo člověka jako je Herman snadnější propašovat do vlády ČR.

Předseda vlády, i kdyby chtěl, na KDU nedosáhne. Pakliže by přesto chtěl tvrději  sáhnout na Hermana, narazil by na koaliční smlouvu a mohl by tak riskovat existenci své vlády. Tak to vypadá na první pohled. Ale ve skutečnosti je to asi zcela jinak. My přece víme, že dlouhodobé a stále opakované hermanovské paktování se sudety, které čeští národovci zcela zásadně odmítají, pan Sobotka v Poslanecké sněmovně PČR dokonce i obhajoval. Dělá to již delší dobu.

Kdo jiný by to měl provádět prosudeťácké aktivity na úrovni vlády, než právě D. Herman? Všichni víme, že tento pán je předsedou Sdružení Ackermann-Gemeinde (SAG), jež je sice podle registrace samostatným spolkem v republice zapsaným, ale ze struktury mnichovské Ackermann-Gemeinde (AG) však vyplývá, že SAG je organizační složkou AG,  jež jako celek je součástí „sudetoněmeckého landsmanšaftu“. A tak jsme trefili, pokud předmětné internetové údaje jsou v pořádku, do černého. Pak Herman není jen dlouholetým přítelem „sudetoněmecké věci“ (SL), ale zřejmě, s největší pravděpodobností, je i členem SL.

Svůj k svému! A tak jezdí za svými soukmenovci, paktuje se s nimi. Mluví k nim na jejich sjezdu. Dalo by se říci, že zastupuje jejich zájmy v české vládě. Resort kultury tuto jeho bohatou činnost nepokryje. To je zjevné. Ale samozřejmě P. Bělobrádkovi ani B. Sobotkovi to nevadí. Ba, naopak jej v tom nejen neomezují, ale i podporují  a hájí, v případě Sobotky dokonce nepravdivými argumenty, pravděpodobně až lživými.

Ano, můžeme konstatovat, že D. Herman by neměl být dále ministrem vlády ČR. Ale  podobné důvody, které jsou neslučitelné s funkcí ministra, jíž zastává D. Herman, jsou i na straně P. Bělobrádka a B. Sobotky. Ano, je to tak!  Požadovat dnes jen odvolání mistra Hermana, je pro české vlastence, již málo. Stále více si uvědomujeme, že by měl být odvolán i P. Bělobrádek. Vedení ČSSD, pokud má ještě pud sebezáchovy, by se mělo co nejdříve postarat o Sobotkovo uvolnění z funkce ministerského předsedy a rovněž i z funkce předsedy stran. V našich očích je současná vláda protinárodní. Poškozuje i naší státnost.

Sobotka republiku pozemšťuje. Je až směšné, pokud by to nebylo k pláči, že vláda ČR jedná dokonce i se spolkem sudetů. Naplnění jeho platného programu znamená nový Mnichov. Odmítáme jakékoliv kontakty se SL na vládní úrovni. S tímto pochybným spolkem, o němž dr. E. Hahnová řekla, že je nositelem henleinovských tradic, může jednat jiný čs. spolek či spolky, nikoliv však vláda. Ale asi takováto jednání v Českém svazu bojovníků za svobodu, v němž ne dávno doporučoval D. Herman B. Posselta jako člověka, kterého, když by poznali, by si i oblíbili, směřující do náruče SL, neuspěla.

Spolkovatět vládu nenecháme! Vláda se má starat o státní a národní záležitosti a ne pečovat o „sudetské“ Němce. Tato vládní politika poškozuje nejen republiku, ale i křesťanství, jímž se D. Herman, P, Bělobrádek spolu se Sobotkou a dalšími, ohánějí. Jejich prosudetoněmecké aktivity  nemají s křesťanstvím co dělat. Odpuzují mnohé z nás od „křesťanství“, které tito pánové představují. 

Měli bychom již zcela otevřeně říci, že se nespokojíme jen s odvoláním D. Hermana, ale že požadujeme odchod celé vlády. Čím dříve k němu dojde, tím lépe! Další její aktivity by mohly být pro nás katastrofou.

Dr. O. Tuleškov