Člověk v tísni šíří bruselskou propagandu na našich školách - studentské volby 2017
Zveřejněno: 16. 12. 2017 11:28
Máme za sebou dvoje studentské volby - parlamentní a prezidentské. V prvních volbách jasně vyhráli Piráti, ve druhých Jiří Drahoš. Studenti se tedy vyslovili jasně proevropsky a naše společnost debatuje nad tím, jak je možné, že naše děti většinou vnímají EU tak pozitivně narozdíl od jejich rodičů. Jestliže po parlamentních volbách se mluvilo o tom, že velkou váhu hrály sympatie mladých lidí k Ivanu Bartošovi, jakožto člověk, který k nim má věkově i chováním nejblíže (propagace lehkých drog, techno párty, počítačová gramotnost, vzhled), tak tyto úvahy vzaly za své po zveřejnění očekávaných výsledků studentských prezidentských voleb, protože Jiří Drahoš nemá ani dredy, ani nepropaguje lehké drogy. Avšak jednu důležitou vlastnost mají stejnou - lásku k EU a k Václavu Havlovi. Otázka však zní, proč naše děti, které by měly být ovlivňovány především jejich rodiči, se často prezentují zcela opačným postojem. A kde se v nich vzala tak obrovská, často až fanatická láska k Václavu Havlovi, kterého většina z nich zná jen z vyprávění?
Odpověď však není tak filozofická, jak se nám média a nejrůznější "experti" snaží namluvit. Vůbec ne. Děti jsou denně ovlivňováni svou rodinou, kamarády a také školou. A jelikož to jsou ještě děti, jsou snadno ovlivnitelní a záleží tedy na tom, jestli v životě dítěte má větší váhu slovo rodiče, slovo kamaráda, nebo slova ze školy. Každé dítě, stejně jako člověk, je jiné, stejně tak jako rodiče, kamarádi a škola. Nicméně tam, kde převáží škola, která je některou ze 3600, pak je odpověď jednoduchá a skládá se ze 4 slov: Jeden svět na školách. Chceme-li ještě jednodušší odpověď, postačí nám 3 slova: Člověk v tísni. Možná bude zapotřebí je 2 slov: cílená propaganda. Anebo pouze jediné: Brusel.
Člověk v tísni
Člověk v tísni je naše největší "nezisková" organizace, která má roční rozpočet téměř 2 miliardy (letos nejspíš tuto částku dokonce přesáhne), a naprostá většina jejich finančních zdrojů pochází ze zahraničí. Jen v roce 2016 dostali půl miliardy z Bruselu. A za tyto finanční prostředky pak na našem území pořádají neuvěřitelné množství nejrůznějších kampaní, seminářů a projektů, jejichž cílem je téměř vždy propagace EU, islámu, multikulturalismu, pomoci Romům a šíření nenávisti vůči všem lidem, skupinám a zemím, kteří nechtějí vyznávat tyto EU hodnoty (lásku k EU), kterou nám za peníze z Bruselu vnucují.
Jeden svět na školách
A teď se dostáváme k tomu hlavnímu. Jedním z těchto projektů se jmenuje Jeden svět na školách:
"Jeden svět na školách je jedním ze vzdělávacích programů organizace Člověk v tísni. Již od roku 2001 přispíváme k výchově zodpovědných mladých lidí, kteří se orientují v současném světě, otevřeně a kriticky přistupují k informacím, nejsou lhostejní, chtějí ovlivňovat a také skutečně ovlivňují dění kolem sebe. Naše výukové materiály reagují na situaci ve společnosti a aktuální výzvy u nás i ve světě. Klademe mimořádný důraz na praktickou využitelnost našich materiálů, a proto všechny vznikají ve spolupráci s učiteli. S materiály Jednoho světa na školách pracují učitelé a žáci na více než 3 600 základních a středních školách."
Jinými slovy zde Člověk v tísni říká, že svou probruselskou propagandu šíří na neuvěřitelném množství 3600 školách v ČR. A prakticky není možné, aby se takovéto masivní ovlivňování dětí nepodepsalo na výsledcích studentských voleb pořádaných Člověkem v tísni. Partnery tohoto projektu jsou jako vždy ČT, Respekt, Aktuálně.cz a Sorosova "neziskovka" Open Society Fund Praha, takže o prezentaci výsledků těchto voleb bylo dostatečně postaráno tak, aby ovlivnily co nejvíce voličů před skutečnými parlamentními volbami 2017 a prezidentskými volbami 2018.
Materiálu na tomto webu, který je poskytován dětem ve školách a vyučujícím, je takové množství, že vybrat nějaký příklad pro názornou ukázku není vůbec lehké. Kromě spousty audiovizuálních lekcí a filmů vám poskytnou metodiku vyučování pro učitele i žáky. Nebo třeba desatero o migraci, ve kterém se krom jiného dozvíte největší mýty o migraci, které následně vyvrací. A tak se například děti dozví, že mezi migranty nejsou žádní teroristé ani přívrženci Islámského státu. Že korán nevybízí k zabíjení nevěřících (nemuslimů), naopak nabádá k míru, ale naopak v Bibli se píše o zabíjení, a dokonce je tu konkrétní pasáž uvedena (narozdíl od spousty mnohem horších pasáží z koránu či hadísů). Že uprchlíci (muslimští imigranti) jsou vlastně slušní lidé, že za jejich negativní obrázek můžou hlavně média, kteří zveřejňují národnost pachatelů. Nebo že muslimové nemají v Evropě za poslední roky na svědomí ani 2% teroristických útoků. Celou příručku si můžete přečíst zde.
Karel Strachota
Karel Strachota je ředitelem tohoto projektu Jeden svět na školách a také projektu Proti ztrátě paměti. Kromě toho, že byl autorem nebo spoluatorem většiny příruček a manuálů pro školy, tak i studentům přednáší. A má často až velmi vyhraněné názory. Například pro deník E15 věnoval obsáhlý rozhovor o ruské propagandě a zlém Putinovi: "Kampaň upozorňuje na to, že je třeba mít se na pozoru, protože Putin a kremelské vedení vede nepřátelskou politiku jak směrem k ČR, tak k celé EU i k celému demokratickému světu. Tato intervence má řadu podob. Děje se například pomocí propagandy, ekonomických vlivů s politickým přesahem nebo operací tajných a zpravodajských služeb na našem území. Patří sem také aktivity prokremelsky orientovaných politiků v čele s naším prezidentem." Celý rozhovor si můžete přečíst zde: Karel Strachota: Mediální gramotnost je zásadní dovedností pro orientaci v současném světě
Mohli bychom uvést spousty materiálu, jakým způsobem Karel Strachota pomocí projektu Jeden svět na školách ovlivňuje děti na našich školách, ale lepší bude, když si uděláte obrázek sami podle fotografií, na kterých sám sebe prezentuje. Jedna fotka je mnohdy víc než 1000 slov:
Jaký názor může asi tak tento člověk předkládat dětem na 3600 školách v ČR? Zcela jistě ne objektivní...
A jako závěrem uvádíme citaci Karla Strachoty z 26.6.2016 pro web vlasta.cz:
"O naší budoucnosti se rozhoduje právě teď, ve školních třídách."