Čínský průlom Rosatomu

Peking chce, aby Rusko vybudovalo novou jadernou elektrárnu

Jak uvedl viceprezident pro projekty v jižní Asii, „Atomstrojexportu“ (divize „Rosatom“) Andrej Lebedev, čínská strana má v úmyslu zapojit Rusko, do výstavby nové jaderné elektrárny v provincii Jiangsu, což de facto znamená odmítnutí firmy „Westinghouse“ (USA , na kterou byl nedávno prohlášen konkurz) , která nyní osm let nemůže dokončit projekt jaderné elektrárny Haiyang pro Peking.

Rychlý rozvoj jaderné energetiky vynesl Čínu na třetí místo na světě ve výrobě jaderné energie - po Spojených státech a Francii. Velkým skokem předstihla Čína nejen Německo a Japonsko, které prakticky opustilo rozvoj jaderné energetiky po havárii ve Fukušimě, ale také poměrně rychle se rozvíjející ruskou jadernou energetiku. Nicméně, technologická soutěž mezi Spojenými státy, Francií a Ruskem v boji o čínský trh se vyvíjí tak, že naše země má všechny možnosti, jak předstihnout Evropany a Američany.

Čínský jaderný průmysl staroval pozdě, svůj první pokusný jaderný reaktor Čína vybudovala až v roce 1970, o 15 let později než Sovětský svaz a Spojené státy, a postavila komerční reaktor ještě později - v roce 1991. Jedním z důsledků tohoto zpoždění je, že se Čína v rozvoji své jaderné energetiky spoléhala na mezinárodní zkušenosti. V devadesátých letech i po roce 2000 docházelo na čínském trhu k neustálému soupeření mezi americkým „Westinghouse“, francouzskou firmou „Areva“ a ruským koncernem „Rosatom“, z nichž každý nabízel své reaktory Číně jako základní variantu pro vybudování odvětví.

Spolupráci „Rosatomu“ a čínských zákazníků stále komplikovala skutečnost, že Rusko trvalo na zachování větší části jaderného výrobního cyklu na svém vlastním území, zatímco Francie a Spojené státy byly ochotny přenést veškeré technologie, včetně nejnovějších reaktorů „Generace 3+“ do čínských rukou. Ve skutečnosti tak konzervativní, ale rozumný, přístup „Rosatomu“ vedl k tomu, že většina čínských provozů v roce 2017 byla postavena na přepracovaném francouzského projektu, a jako hlavní reaktor pro budoucí generaci 3+ Chinese se rozhodli pro reaktor-1000 od „Westinghouse“ (USA). „Rosatom“ jako „cenu útěchy“ získal v Číně kontrakt na výstavbu čtyř bloků Tianwanské JE.

Ale čínský optimismus pro spolupráci s Francií a Spojenými státy, při zřizování vlastního reaktoru „generace 3+“, byl předčasný. Jak se ukázalo, během nucené přestávky mezi roky 1990-2000, když se evropské a americké společnosti zabývaly hlavně opravami a modernizacemi stávajících  jaderných elektráren, ale ne výstavbou nových reaktorů, do značné míry ztratily klíčové kompetence potřebné k realizaci takových komplexních projektů. Navíc, negativní postoj k jaderné energetice vzniklý v západních zemích vedl k tomu, že evoluční vývoj jaderné technologie v Evropě a ve Spojených státech se dostal do slepé uličky. Téměř 20 let nebyly pro oblast vědy a pro experimenty prostě peníze. Z tohoto důvodu se přechod na novou generaci reaktorů - zmíněných „3+“, které se dnes de facto staly standardem pro výstavbu nového reaktoru ve Spojených státech a ve Francii, prováděl ve zkráceném řízení, často s nouzovými řešeními a zanechával nedořešená místa v inženýrských  projektech, které vývojáři plánovali ukončit v budoucnu, se spoléháním na celkově vysokou úroveň západních technologií.

Nicméně se ukázalo, že tvorba nových reaktorů vyžaduje systematický přístup, ne „zaútočit lehkou kavalerií“ na nedobytou pozici technologického pokroku. Výsledkem je, že vybudování nového amerického reaktoru AP-1000, stavěného v Číně již od roku 2009 a evropského reaktoru EPR-1600, se Čína vzdala. Podobné reaktory ve Francii a také ve Finsku zůstaly také rozestavěny, a to dokonce při dvojnásobném překročení rozpočtu!

Nicméně, otázka spolehlivosti a nákladů stavby neminula reaktor AP-1000 firmy „Westinghouse“. Na konci roku 2016 bylo jasné, že hlavní vlastník „Westinghouse“, japonská společnost „Toshiba“, není schopna zaplnit obrovskou finanční díru v rozvaze své „dcery“. Bylo zjištěno, že podobně jako EPR-1600, trpí AP-1000 nejen pro zpřísnění podmínek výstavby, ale také pro obrovské překročení rozpočtu. Údaje o finančních vztazích Číny s „Westinghouse“ dosud nebyly uzavřeny, ale celková situace s AP-1000 jasně ukázala totéž, co se stalo před měsícem, kdy došlo k uzavření stavby jaderných elektráren v samotných Spojených státech, které rovněž plánovaly instalovat AP-1000. Ukázalo se, že rozpočet již nyní bude muset být zvýšen jeden a půl krát, a nový provoz bude nekonkurenceschopný za takovou cenu. Nyní se řeší osud dvou čínských stavebních projektů „Westinghouse“ (4 jaderné bloky) - a hlavní otázka je, jestli Američané budou moci vzít na sebe obdobné zvýšení nákladů svých projektů.

Výsledkem tohoto selhání Francouzů a Američanů je, že Čína již chce, aby Rusko stavělo novou jadernou elektrárnu v provincii Ťiang-su, 20 km od elektrárny stavěné s účastí Ruské federace - Tianwan. To znamená, že ruský koncern se konečně vymaňuje z „Tianwanské rezervace“ a získává nové příležitosti na čínském trhu. Taková změna v pozici Číny, při konstantní snaze „Rosatomu“ udržet výrobu reaktorových částí v Rusku, ukazuje jednu věc - toto kolo boje se Spojenými státy a Francií o čínský trh Rusko vyhrálo.

http://zavtra.ru/blogs/kitajskij_proriv_rosatoma

Pro České národní listy volně a kráceně přeložil P. Rejf