Čínská ekonomika nadále roste

Čínská ekonomika si ve druhém čtvrtletí v meziročním srovnání udržela tempo růstu 6,9 procenta, kterého dosáhla I v předchozím kvartálu. Podle agentury AP čínský HDP podpořil obchod a spotřebitelské výdaje, a to přes obavy z možného blížícího se zpomaleni.

Výsledky byly lepší než prognózy analytiků, kteří čekali zpomalení růstu na 6,8 procenta. Proti předchozím třem měsícům ekonomika stoupla o 1,7 procenta. Zrychlení růstu spotřebitelských výdajů a obchodu pomohlo vykompenzovat zpomalení investic do továren, realit a dalšího investičního majetku.

Maloobchodní tržby vzrostly v první polovině tohoto roku o 10,4 procenta, což je o 0,1 procentního bodu více, než ukazovala data za první čtvrtletí. Je zřejmé, že čínské domácnosti rychle bohatnou. Dříve zveřejněné údaje týkající se obchodu rovněž ukázaly, že v květnu a červnu zrychlil čínský export. Výroba v továrnách v pololetí stoupla o 6,9 procenta.

Investice, jež byly v posledních letech hlavním motorem hospodářského růstu Číny, vzrostly v prvním pololetí o 8,6 procenta, což je ale o 0,6 procenta méně než v prvním čtvrtletí.

Mezinárodní měnový fond předpovídá, že celkový letošní růst HDP Číny zůstane na loňské úrovni, tedy 6,7 procenta, a to díky vysokým výdajům vlády. MMF letos již dvakrát svůj výhled zlepšil. Čínská vláda si klade za cíl dosáhnout letos růstu HDP nejméně o 6,5 procenta, což se zřejmě podaří. Není bez zajímavosti ani to, že Čína uprostřed obchodního sporu se Spojenými státy vystřídala Japonsko na pozici největšího věřitele USA. Ty jí na  konci června dlužily už 1,15 bilionu dolaru (25,6 bilionu Kč). Vyplývá to ze statistiky, kterou zveřejnilo americké ministerstvo financí. Obě asijské velmoci tak drží dvě třetiny objemu amerických státních dluhopisů, které jsou v zahraničních rukou.

Impozantní rozvoj vědy a techniky

Čínská vláda nedávno představila národní plán rozvoje umělé inteligence. Hodnota tohoto odvětví se má do roku 2020 zvýšit na 150 miliard Juanů (498 miliard Kč) a do roku 2025 až na 400 miliard Juanů (1,3 bilionu Kč). Státní rada, která plní funkci vlády, ve své zprávě rovněž potvrdila, že Peking chce do roku 2025 postupně zvyšovat investice do umělé inteligence a do roku 2025 se chce^ stát světovým lídrem v této oblasti.

Čína již začala masivně investovat do umělé inteligence a podpořila jak soukromé, tak státní projekty. Několik předních čínských firem zřídilo výzkumné základny v USA včetně firem Baidu a Tencent Holding. Premiér Li Kche-Čchiang také letos označil ve své výroční zprávě, která představila nejdůležitější priority jeho vlády, umělou inteligenci za strategickou technologii.

Čínští vědci také poprvé přenesli pomocí takzvané kvantové teleportace stav částice z povrchu Země na oběžnou dráhu. Díky kvantové provázanosti částic se jim podařilo přemístit vlastnosti fotonu na párový foton na satelitu Micius. Satelit Micius, vysoce citlivý fotonový přijímač vypuštěný do vesmíru loni v srpnu, se od vědecké základny v Tibetu pohybuje ve vzdálenosti mezi 500 a 1400 kilometry.

Nejde o faktický přenos částice, ale pouze o přenos informace o jejím stavu. Provázaná částice následně tento stav převezme a v podstatě se stává původní částicí, napsal server MIT Technology Review.

Čínský úspěch může mít rozsáhlé dopady na oblast výpočetní techniky a šifrování dat. Pokus je podle vědců »klíčovým posunem směrem ke kvantovému internetu v globálním měřítku«.

Kvantová provázanost částic způsobuje, že úkony vykonané jednou částicí okamžitě ovlivní chování druhé. Teoreticky muže tento princip fungovat na neomezenou vzdálenost, avšak jde o stav velmi křehký, neboť fotony se vzájemně ovlivňují s jinými částicemi v ovzduší či v optických kabelech.

Čínským vědcům se nejdříve podařilo provázat částice na rekordní vzdálenost stovek kilometrů. Při experimentu poté vytvářeli páry provázaných fotonů rychlostí asi 4000 za sekundu, přičemž jeden foton vždy odeslali na satelit Micius a druhý z páru zůstal na základně.

Nakonec vědci změřili fotony na Zemi a na oběžné dráze, aby se ujistili, že provázanost trvá.

Otevíráni zahraničnímu kapitálu

Čína plánuje, že se ještě více otevře zahraničnímu kapitálu. Podle dokumentu uveřejněného na webu Státní rady se zahraničním investorům otevře více odvětví včetně výroby vozidel s pohonem na nové typy energie, stavby lodí, letectví a osobní železniční dopravy. Státní rada také zopakovala, že zahraničním investorům více otevře bankovnictví, pojišťovnictví a obchody s cennými papíry.

Již dnes se na čínském trhu pohybuje řada firem z celého světa. Mezi těmi českými jmenujme například Home Credit International. Ta v Číně nabízí služby především v oblasti spotřebitelských úvěrů a bankovních služeb.

A jak je tomu naopak s byznysem opačným směrem? Čínské společnosti utratí v příštím desetiletí za nákupy a investice do firem v zahraničí 1,5 bilionu dolarů (33,4 bilionu Kč). To je o 70 procent více než v předchozím desetiletí. Vyplývá to ze zprávy právní firmy Linklaters LLP, specializující se na poradenství při fúzích a akvizicích, kterou zveřejnila agentura Bloomberg.

Vládní politika povzbuzuje čínské firmy, aby investovaly do výrobních kapacit, zejména do vyspělé technologie. Mezinárodní obchod pak pomůže pokračovat v těchto dohodách. V minulých deseti letech čínští kupci utratili za majetek v jiných zemích 880 miliard USD.

Stěhováni MMF?

Pokud bude i nadále pokračovat trend růstu čínské ekonomiky, je pravděpodobné, že by se za deset let Mezinárodní měnový fond (MMF) mohl přestěhovat z USA do Číny. Ve Washingtonu to nedávno uvedla šéfka MMF Christine Lagardeová.

Lagardeová hovořila o přesunu jako o »možnosti«. Fond bude nucen zvýšit zastoupení největších rozvíjejících se trhů, protože tyto ekonomiky získávají na síle a vlivu. Dodala, že stanovy MMF předepisují, že sídlo má mít v největší členské ekonomice.

Tou jsou od vzniku instituce v roce 1945 Spojené státy, které mají se současnými 16,5 procenta hlasů praktické veto na rozhodnutí fondu, napsala agentura Reuters. Ekonomové ale odhadují, že Čína je v příští dekádě díky svému odhadovanému          šestiprocentnímu

růstu předstihne. MMF změnil způsob hlasování v roce 2010, další reforma se chystá na příští rok.         

(ng), FOTO – archiv, Haló noviny, 25.8. 2017, str. 9

Přišlo e-mailem