Čína se připravuje na možnost válečného konfliktu

18.1.2018 VSa Zprávy

Přečetli jsme: Čína se snaží upevnit svoje vojenské pozice jako velmoc. Od začátku ledna provedla rozsáhlá cvičení a dlouhodobě zlepšuje svoji výzbroj. Její nejnovější kroky jsou reakcí na americkou bezpečnostní strategii.

Čína „oslavila“ počátek nového roku novým důrazem na bojovou připravenost své armády, píše dopisovatel ruské tiskové agentury TASS v Pekingu Andrej Kirillov.

1.ledna poprvé vztyčila čínskou vlajku na Náměstí nebeského klidu jednotka Čínské lidové armády. Pro vnějšího pozorovatele je to zdánlivě nezajímavé, ale Čína je společnost postavená na rituálech. Tato změna označuje nárůst prestiže armády.

Kromě toho ale generální tajemník Komunistické strany Číny Si Ťin-pching právě 1. ledna podepsal nařízení o vyšších požadavcích na bojovou připravenost armády.

Co se týče Národní ozbrojené policie, která doposud čestnou vlajku rituálně vyvěšovala, tak ta byla převedena pod vedení státní rady, tedy vlády Číny.

Tyto a další změny znamenají, že v podstatě všechny vojenské jednotky v Číně jsou nyní podřízeny jednomu velení Ústředního výboru Komunistické strany Číny a generálnímu štábu. Důvodem je snaha o to odstranit i hypotetickou možnost nějaké vojenské opozice.

V posledních letech se ani čínské armádě nevyhnuly čistky a obvinění z korupce, která se týkala i vysokých míst ve velení.

Rozsáhlá vojenská cvičení doma i za hranicemi

Hned potom, co Si podepsal příkaz o nových požadavcích k bojové přípravě armády, začaly čínské ozbrojené síly rozsáhlá vojenská cvičení v Číně i za jejími hranicemi. Na cvičeních se podílely jednotky pozemních vojsk, letecké i námořní jednotky, raketové síly a také Národní ozbrojená policie. Čínská média potom informovala, že v rámci vojenských cvičení se trénovalo například se stíhačkami čínské produkce páté generace J-20, ale také stíhačkami J-16 a J-10C, se strategickými bombardéry N-6K a těžkými vojenskými letadly Y-20.

Vojenské noviny potom psaly o prevenci před „zvyšujícími se hrozbami“ a „nemožnosti být spokojený“. Noviny také informovaly, že cvičení se zaměřila na přípravu a organizaci dopravního letectva a také na bojové akce letectva ve vzduchu. Podle Kirillova je v hledáčku očividně oblast Tibetské náhorní plošiny. Jeden z čínských důstojníků pro noviny sdělil, že hrozby z této oblasti náhorní plošiny se zvětšují od doby, kdy došlo k pohraničním potyčkám s Indií. Dále sdělil, že indické jednotky mají dnes výhodu na zemi díky své početnosti, takže Čína bude využívat svojí výhodu ve vzduchu.

Zmínka o tom, že vojenská cvičení probíhají i za hranicemi, nebyla náhodná. K sérii cvičení došlo v africkém Džibuti, kde sídlí čínská námořní vojska materiálně-zásobujícího typu. Další cvičení proběhla na moři v rámci raketových vojsk a jednotek strategické podpory.

Si Ťin-pching upřesnil další požadavky na ozbrojené síly 3. ledna, kdy provedl jednu z inspekcí armády. V dalším dokumentu se pak píše, že má dojít k vytvoření elitních bojových sil, ve kterých mají novou roli hrát technologické digitální inovace.

Podle Kirillova se takto Čína chystá na možné vojenské konflikty. Vojenské noviny psaly o tom, že voják, který nemá přání se chystat na válku, je špatný voják. List také kritizoval ty, kdo by nechtěli možnost války vidět a nechali se paralyzovat mírem.

To ukazuje na to, že v rámci armády jsou ostrůvky disentu či opozice, se kterou bude třeba se ještě utkat, míní Kirillov dále.  Je tedy možné a ukáže se to později, že se tu vedle vnějších nepřátel dá mluvit o nějakých „vnitřních“ nepřátelích.

Čína v roli vojenské velmoci

Nicméně vojenské noviny také oficiálně napsaly, že pokud země směřuje k roli vojenské velmoci, souvisí s tím také doba vysokých rizik v oblasti bezpečnosti. S tím, že regionální situace v okolí Číny je nestabilní a kolem „nás“ se vede válka, jak list psal. I další čínská média psala v podobném duchu: možnost vojenského konfliktu prý vzrostla. A konkrétněji média zmiňovala oblasti Korejského poloostrova, hranice mezi Čínou a Indií a Tchajwanský záliv. Vedle toho padly zmínky také o „ochraně“ čínských zájmů v Africe a na Blízkém východě.

K dokreslení obav čínských vojáků je pak nutné podle Kirillova dodat ještě například spory s Japonskem kolem ostrova Senkaku nebo oblast Jihočínského moře, kde se Čína snaží spor uhlazovat diplomaticky, ale i tak tu čelí silnému odporu Spojených států.

Peking se snaží o aktivní regionální politiku. Například posiluje svoje vazby s Pákistánem, ale je tu více zajímavých příkladů.

Čína také konstruuje druhou a třetí letadlovou loď, buduje moderní vzdušné síly, utváří prvky vojensko-kosmických sil a zavádí do výzbroje nové typy raket. Celkový kurz směřuje k maximálnímu upevnění vojenské síly země, která už nyní představuje druhou největší ekonomiku světa.

Čína tak bude moci vojensky podepřít svoje ambiciózní plány v sociálně-ekonomické oblasti, které naplánoval poslední 19. sjezd KS Číny, míní Kirillov. Zároveň tak odpovídá na novou bezpečnostní strategii USA, ve které je Čína hned vedle Ruska uvedena jako jeden z hlavních potenciálních protivníků.

http://casopisargument.cz/2018/01/18/cina-se-pripravuje-na-moznost-valecneho-konfliktu/