Čína navrhla Rusku vytvořit alianci proti NATO. Co odpoví Moskva?

Zveřejněno 10. 7. 2016 21:58 | napsal/přeložil Alexandr Rostovcev | 

Prvního července oslavila Čínská lidová republika významné datum – výročí založení Komunistické strany Číny. Na slavnostním zasedání věnovaném této události vystoupil prezident ČLR a generální tajemník ÚV KS Číny Si Ťin-pching. Kromě části oslavující úspěchy KS a ČLR (části plně zasloužené, protože jak KS Číny, tak celá ČLR má být na co hrdá) se ve vystoupení hlavy ČLR objevila část sice krátká, ale velmi významná...

„Svět stojí na pokraji radikálních změn. Vidíme, jak se postupně hroutí Evropská unie, jak ekonomika USA směřuje ke krachu – a to vše skončí novým uspořádáním světa. Nic nebude tak, jak dříve, za deset let nás čeká nové světové uspořádání, ve kterém bude klíčovou roli hrát spojenectví ČLR a Ruska.“

Ve skutečnosti tak nejvyšší představitel Číny předkládá vedení Ruska návrh na uskutečnění dalšího kroku. Totiž přejít od ekonomického a politického spojenectví k vojensko-politické alianci, která bude schopna nejen čelit nadcházejícím výzvám, ale která bude také schopna zaujmout vedoucí roli v případě krachu současného uspořádání světa.

Je pozoruhodné, jak delikátně a diplomaticky dělá čínská strana Rusku tak závažnou nabídku. Vždyť krátce před oslavou jubilea KS Číny navštívila Čínu početná delegace Ruské federace v čele s prezidentem Putinem.

Proběhla řada vzájemných jednání a rozhovorů, byla uzavřena řada rámcových smluv a konkrétních obchodních dohod. S nejdůležitějším návrhem však prezident ČLR vystoupil až na slavnostním zasedání vládnoucí strany Číny, aby tak zdůraznil, že Čína nechce vyvíjet na ruskou stranu ani ten nejmenší nátlak a že nespěchá s odpovědí na tak vážnou otázku.

„Sledujeme v současné době agresivní projevy ze strany USA jak ve vztahu k Rusku, tak i k Číně. Domnívám se, že Rusko a Čína mohou vytvořit blok, proti kterému bude NATO bezmocné, a který tak udělá konec imperialistickým choutkám Západu.“

To je přece zcela jasné pozvání – bez v Asii běžných okolků a jinotajů, které si každý může vykládat, jak chce.

Netroufám si předvídat, jak se k přednesenému návrhu postaví Putin, ale forma, jakou Si Ťin-pching svůj návrh předložil, nenechává podle mého názoru žádný prostor pro odpovědi v neurčitém, jakoby naděje vzbuzujícím stylu.

Je to překvapivé – vždyť ještě před nedávnem jak čínská vláda, tak i ruský prezident prohlašovali, že jejich země se do žádných vojenských bloků vstupovat nechystají, že nechtějí uzavírat spojenectví proti jiným zemím.

Jak ale vidíme, situace ve světě se dramaticky mění, otázka včasného uzavření aliance je zcela akutní a tak obezřetné vedení ČLR přichází se svou iniciativou.

Ano, Čína není jednoduchý partner a v našich vztazích v minulosti by se našlo ledacos „temného“. Ale teď by si měl každý zcela jasně uvědomit: Čína je v případě možných vojensko-politických komplikací Ruska se Západem připravena Rusko podepřít.

Byly doby, kdy podobný návrh velmi chyběl tehdejšímu SSSR. V období studené války, kdy proti sobě stály dva vojenské bloky, ČLR za zády SSSR „nabírala síly“ a zaujímala vyčkávací pozici podle hesla „když se pere medvěd s tygrem, chytrá opice sedí na stromě, pozoruje situaci a čeká, až oba zeslábnou“. Tak ale další události neproběhly.

Stalo se to, že počátkem sedmdesátých let vyrazil na tajnou misi do Číny Henry Kissinger, využil nesouhlasných postojů čínského vedení se „sovětskými revizionisty“ a domluvil se s Mao Ce Tungem a Čou En lajem na sblížení Číny s USA. Vztahy SSSR a ČLR byly v té době silně zkaleny v důsledku pohraničních konfliktů na ostrově Damanskij (říční ostrov na pohraniční řece Ussuri) a v okolí jezera Žalanaškol (pohraniční jezero na hranicích ČLR a dnešního Kazachstánu), neobjevily se zjevné důvody pro to, aby obě země tuto krizi vyřešily – a toho Američané nezapomněli využít.

Důsledkem bylo, že se Čína stala vítaným pomocníkem Západu v jeho tlaku na SSSR a ten byl pak jako odpověď na tuto skutečnost nucen vytvořit silné vojenské uskupení v Zabajkalí a na Dálném Východě. Jeho výdaje na obranu dosáhly podle významného sovětského politika Valentina Falina až 24 % HDP.

Konečné výsledky tohoto dlouhodobého působení proti Sovětskému svazu jsou všeobecně známy. Oteplení vzájemných vztahů SSSR a ČLR, počínající rokem 1985, Sovětský svaz nezachránilo, protože řízení dalšího vývoje v naší zemi se zmocnili kapitulanti v čele s Gorbačovem.

Nyní se Rusku nabízí reálná možnost rozdělit a odlehčit tak těžké břímě, které nese na svých bedrech.

I když to (na Západě) nikdo veřejně nevyhlásil, studená válka číslo 2 s Ruskem už dávno probíhá. Kdo ale může tvrdit, že se bude přesně opakovat historie války první?

Vše je zřejmé – viz vývoj od roku 1990. Západ porušil svůj slib nerozšiřovat NATO dál na východ od hranic Německa, daný před rozpuštěním Varšavské smlouvy. Do NATO byli přijati bývalí spojenci SSSR a dokonce i bývalé republiky SSSR. Došlo k odstoupení od smlouvy o protiraketové obraně. Byly podněcovány „barevné revoluce“ na Blízkém východě i v Afghánistánu, tedy na pro Rusko a Čínu nejcitlivějších místech; silou byly v této oblasti odstraněny sekulární režimy, které byly nahrazeny teroristickým chalifátem. „Euromajdan“ na Ukrajině, válka na Donbasu a „skotačení“ Západu na západních a jihozápadních hranicích Ruska – to vše přispívá k dalšímu zostřování nové studené války.

Čínské vedení se neostýchá přiznat, že není v silách osamocené Číny čelit nadcházejícím výzvám, a to zejména vojenského charakteru. Navíc je faktem, že bez ohledu na výrazné ekonomické úspěchy a technologický pokrok v jednotlivých odvětvích ještě řada státních struktur ČLR neprošla potřebnou modernizací:

„Vybudování armády, která bude odpovídat mezinárodnímu postavení naší země, je strategickým úkolem. Musíme sjednotit ekonomický rozvoj s rozvojem obrany, musíme armádu modernizovat tak, aby byla na úrovni doby a aby byla standardizovaná (…) Musíme všestranně podporovat reformy ve vojenské oblasti tak, abychom vybudovali armádu s pevnou kázní, armádu schopnou vítězit.“

Troufám si tvrdit, že o potřebě modernizace Čínské lidové osvobozenecké armády hovořil nejvyšší čínský představitel na základě dojmů, které získal na společných rusko-čínských vojenských cvičeních, na základě výsledků mezinárodní soutěže tankových osádek a také úspěchů ruských Vzdušných a kosmických sil v Sýrii.

Rusko nespěchá s okamžitou odpovědí a s bezvýhradným uzavřením vojenské aliance navrhované Čínskou lidovou republikou. Smlouvě o vojensko-politické spolupráci budou zcela určitě předcházet jednání, během kterých vezmou obě strany do úvahy návrhy a přání svého partnera – a udělají vše pro to, aby mezi spojenci nezůstaly žádné „nedorazy“. Stejně tak je důležité, že Rusko a Čína si mají navzájem co nabídnout. Rusku se tak nabízí nejen možnost přenést část své zátěže na bedra spojence, ale také možnost urychlit proces reindustrializace.

Nyní tedy budeme čekat na odpověď Ruska a na reakci „světového společenství“.

Alexandr Rostovcev

Zdroj: politnavigator.net

Překlad: mbi, Eurasia24.cz