Churchillův projev
– Velké
německé ztráty v Rusku – Irán a Špicberky obsazeny – Německé poválečné plány –
Dvořákovy oslavy v Londýně – Duch T. G. M.
10. září 1941
Včerejší Churchillova řeč, střízlivá, sebevědomá, bez přehánění a bez jalového optimismu zapadá dobře a důstojně do dnešní válečné situace. V Rusku bojuje se největší a nejbezohlednější bitva v dějinách a naši slovanští spojenci udivují celý svět včetně Německa nejen svou úžasnou srdnatostí, nýbrž i strategickou vyspělostí. Ztráty německé do dneška jen na ruském bojišti jsou větší než ztráty za kterýkoliv celý rok předešlé války - to samo o sobě je slavným důkazem ruského vlasteneckého herojství. Rusko ovšem potřebuje aeroplánů a výzbroje a anglo-americká pomoc musí být rychlá a vydatná. Toho jsou si zde i v Americe plně vědomi a Churchill správně včera řekl, že Velká Britanie musí přinést největší oběti ve prospěch svého ruského spojence.
Okupace Iránu přišla právě
včas a obsazení Špicberků má velikou důležitost strategickou a ekonomickou.
Žerty, které si Goebbels tropí z tohoto spojeneckého úspěchu, nejdou od srdce.
Norové hráli velkou úlohu v této expedici a zasluhují velkého uznání.
Špicberské uhlí, s kterým Německo počítalo pro své protiruské loupežnictví, je
pryč. Pomalu, ale jistě usměrňují se čisté síly, které nakonec osvobodí svět od
Hitlera. Ve středozemní oblasti s blížící se zimou pozoruje se horečná činnost
spojeneckých příprav. Brzy tam asi dojde k důležitým válečným událostem.
Od neutrálního přítele dostaly se mi do rukou bezpečné, dokumentované zprávy o německých poválečných plánech. Nemám času vykládat vám to celé hříšné velikášství. Ale toto vám musím prozradit: Rusko přestane existovat. Evropská Část Ruska až po Ural stane se německou kolonií, asijská část kolonií japonskou. Celá Afrika bude Německem exploitována, Severní a Jižní Amerika budou ekonomicky záviset na německém Grossraumu do té míry, že se budou muset přizpůsobit všem přáním evropských pánů. Britská říše ovšem zmizí. Srovnával jsem si včera tyto bláznivé velkoplány s Churchillovým střízlivým státnictvím a znova se mi potvrdil základní rozdíl mezi spojeneckou a německou thesí. Spojenci nechtějí nic než možnost klidné práce. Nemají územních aspirací. Zkrátka nechtějí nic, co jim nenáleží. Na příklad Rusko od Německa nežádalo ani píď půdy. Německo naopak chce všechno. Cizí území, cizí majetek, cizí otroky, ponížení všech a povýšení jen a jen sebe sama. Tato animálně sobecká pruskonacistická zlodějská mentalita zachvátila vlastně celý německý národ. Proto děkujeme Rusku za ohromnou pomoc, kterou nám všem spontánně přináší v boji proti těm Hitlerovým zrůdným chimérám. Proto Německo nesmí a nemůže zvítězit. To ví Anglie a Amerika velmi dobře a proto musí se zvýšenou energií pokračovat v přípravách na konečné účtování a proto musíme býti my a vy s sebou do všech důsledků ochotni ke všem obětem. Není žádné zlaté střední cesty.
Dvořákovy oslavy v Londýně mají veliký ohlas. Několik koncertů a společenských podniků. V Československém ústavě uspořádali malou, ale vkusně a pietně sestavenou výstavku, vzpomínající na Dvořákovy pobyty v Anglii. Čistota Dvořákova umění je znamenitou medicínou v dnešním rozervaném světě. Dejte Čechům, co jejich jest, říká nám Mistr svou jasnou a pokornou hudbou. Dvořák nebyl politikem, neznal stranických a osobních ambicí. Mluvil tak, jak mu Bohem udělené nadání kázalo. Dnes, kdy jeho národ je na Kalvarii, je nepolitickost Dvořákova znamenitým politickým argumentem. Važme si ho.
V neděli mi bude 55 let.
Budu v ten den zpytovat svědomí.
V neděli bude výročí úmrtí prvního presidenta Československé republiky. Byl
jsem mu lidsky ze všech nejblíž. Vím, jak by se těšil z vašeho nekompromisního
odporu k Hitlerově zrůdovládě, která je stoprocentní negací všeho, v co on
věřil. Tak si snad taky trochu zazpytujete. Připomenout si chyby a pokusit se
je napravit je nejjistější, nejdemokratičtější a nejmužnější cesta k
znovunabytí toho, co nám zlý osud dočasně odcizil.
Zvítězíme. Dobrou noc!
Jan Masaryk: VOLÁ LONDÝN , str. 163-165
reprint vydání z roku 1948