Chryzantémová revoluce

mimořádné plénum a změny ústavy Číny

Nikolaj Vavilov , 28. prosince 2017

Ve středu 27. prosince v 8 hodin pekingského času, publikovala státní tisková agentura Sinchua, uprostřed druhé pravidelné zprávy o ekonomice a vývoj v oblasti boje proti chudobě, krátkou zprávu o druhém plénu 19. sjezdu v lednu 2018. Stručná poznámka oznámila, že během 2. plenárního zasedání bude pozměněna čínská ústava, což Čína očekává déle než rok.

Většina pozorovatelů si všimla naléhavosti pléna. Očekávalo se, že se bude tradičně konat na konci února. Druhá důležitá zpráva byla publikována po osmi hodinách.

Rozhodnutím ústředního výboru Komunistické strany Číny přechází ozbrojená policie Číny, což je téměř půl milionová ozbrojená skupina vnitřních vojsk, od 1.1.2018 z podřízení Státní radě a vstupuje do přímé podřízenosti Ústřední vojenské komisi - přímo vrchnímu veliteli Si Tin-pchingovi (Xi Jinpingovi).

Dlouhé období dějin, kdy od roku 1995 byla  ozbrojená policie v Číně podřízena Státní radě ČLR, které nastalo po porážce Sučuansko-Kvantungské (Sichuan-Guangdong) vojenské skupiny v čele s Teng Siao-pchingem (Deng Xiaoping), a přechodem moci do rukou „šanghajců“ a „komsomolců“ - je u konce. V rukou Hospodářské rady, orientované na integraci se Spojenými státy, zůstaly čínské Ministerstvo veřejné bezpečnosti, Nejvyšší lidová prokuratura, Nejvyšší lidový soud.

Vzhledem ke krátkému časovému rozdílu mezi informací a provedením rozhodnutí o předání podřízenosti „Kitajgardy“ - 27. prosince a 1. ledna, půjde s největší pravděpodobností o několik tektonických a mimořádných změn ve vnitřní politice Číny. Půjde o dramatické změny, před, během a po dokončení mimořádného pléna. Vzhledem k posunu rovnováhy sil mezi „rudými nacionalisty“, v čele se současným vůdcem země, a západně orientovaným stranicko-ekonomickým aktivem Komsomolu a globalistickou elitou „v Šanghaji,“ která připravovala na leden příštího roku „chryzantémovou revoluci“.  

Vzhledem k tomu také, že přeřazení mocenského orgánu musí být doprovázeno normativním aktem, minimálně výkonným orgánem, včetně Státní rady, což v tomto případě nebylo, jedná se o mimořádné rozhodnutí ústředního výboru, které vede k nerespektování právního rámce Číny se všemi možnými právními důsledky.

1. ledna, „rudí“ soustředí ve svých rukou, „kontrolní složku“ ozbrojených sil pro neutralizaci policejních sil a zbytku vlivu bezpečnostních orgánů státu, k provedení následujících možných změn, které budou oficiálně potvrzeny Všečínským shromáždění lidových zástupců obvykle konaným v březnu 2018:

1) Závěrečnému vyčištění silového bloku od „šanghajců“ a „komsomolců“ - změně v čele Nejvyššího státního zastupitelství, Nejvyššího soudu, jejichž důsledkem zůstane „šanghajcům“ a „komsomolcům“ kontrola jen nad Ministerstvem veřejné bezpečnosti, v jehož čele je Schandunský (Shandong) komsomolec Čžao Kečži (Zhao Kehzhi).

S ohledem na nový styl stranického řízení, uspořádat zatčení v předvečer oslav Nového roku v Číně, není vyloučeno, že výsledkem sjezdu bude vlna zatýkání na nejvyšší úrovni, která se dotkne předchozího složení politbyra.

2) Příprava vyčištění finančního bloku vlády v čele s vedoucím centrální banky v Šanghaji, Čžou Sjaočuanem (Zhou Xiaochuan) a drastické změny ve vnější měnové politice ČLR. Nucená devalvace jüanu pro kompenzaci poklesu vývozu na zahraniční trhy, vrácení prostředků z amerických dluhopisů, vytvoření juanové obchodní zóny v Eurasii a východní Africe (zejména v jihovýchodní Asii, Pákistánu, Afghánistánu, Íránu, Blízkém východu) - ta nebo jiná forma odpojení od dolaru jako způsob kompenzace při postupném ukončení integrace se Spojenými státy.

3) „Re-nacionalizace“ ekonomiky Číny prostřednictvím zřízení nezávislých kontrolních úřadů v Číně – Státního kontrolního výboru, který bude řízen pouze prostřednictvím rozhodnutí zákonodárného orgánu Číny - Všečínského shromáždění lidových zástupců, a vyvedeného z podřízenosti Hospodářské radě i Ústřednímu výboru Komunistické strany Číny. Státní kontrolní výbor bude mít veškeré pravomoci nezávislé zvláštní služby, s pravomocí provádět vyšetřovací kroky proti jakékoli veřejné struktuře a podnikání ČLR. Nicméně funkce bezpečnostních služeb bude pouze nástrojem pro zavedení státní kontroly nad soukromými společnosti z Číny, ve větší míře spřízněnými s „komsomolci“ a „šanghajci“ a  velkými soukromými čínskými podnikateli. Tyto společnosti mají úzké vazby s kapitálem USA a Japonska. Například „prokomsomolská a prošanghajská“ korporace „Alibaba“ se může stát „pátou kolonou“ v nové éře soutěže Číny se Spojenými státy. V čele uvedeného mocenského orgánu je obhájce „evidence a kontroly“, hlavní postava Šandunské (Shandong) skupiny, která není součástí nového politbyra, Van Cišan (Wang Qishan). Ten je nazýván „Skalnatá hora“ a stane se příkladem systému hospodářské moci ČLR, která učiní další krok směrem k obnovení tradičního čínského systému dělby moci. „Renacionalizací“ se rozumí tektonický posun v hospodářství Číny – k systému soběstačnosti a ochraně domácího trhu před zahraničními vlivy, připomínající hospodářskou politiku dynastie Čching v letech 1683 - 1851. Přitom, vzhledem k podíl vlivu šandunské skupiny ve struktuře moci ČLR, bude mít jedinou otevřenou podporu z Cindaa (Qingdao) v provincii Šandung.

4) Problémy systému nástupců a posloupnosti moci. Napjaté vnitřní i vnější podmínky budou diktovat vrcholovému vedení Číny potřebu odmítnutí změn moci v období od roku 2017 až přinejmenším do roku 2027. Do listopadového sjezdu KS Číny očekávaný nástupce „komsomolec“ a vedoucí krajského výboru Kvandungu (Guangdong) Chu Čunchua (Hu Chunhua) se nedostal do politbyra a byl odstraněn z vedoucí funkce v Kvandungu. Tím zústalo místo nástupce prázdné. Spekulace západního a Hong-Kongského tisku, zejména South China,  China Morning Postu a dalších, na téma kandidátů na uvolněné místo, o Van Cišanovi (Wang Qishan), stejně jako „šanghajcích“ Jan Cečim (Yang Czechi) a Van Chuninovi (Wang Huning) jsou nepravděpodobné. Postavení „viceprezidenta“ by mělo být předáno nejméně politicky vlivné osobnosti z politbyra, nebo, jak to vyžaduje tradice, č. 6 ve Stálém výboru politbyra - členovi skupiny Si Tin-pchinga z provincie Šensi (Shaanxi) – Čžao Leci (Zhao Letszi). Čžao Leci je syn významných stranických vedoucích, rodáků z města Sian (Xian) – Čžao Simina (Zhao Simina), který studoval v SSSR, a vedoucí městského výboru města Gujlin (Guilin).

5) Nástupce Teng Siao-pchinga. Navzdory pravidelným obviněním z nadměrné koncentrace moci, trpí Xi Jinping a jeho skupina, podporovaná Čínskou lidovou armádou, nedostatečnou autoritou v politické elitě země. Zavedení „idejí Si Tin-pchinga“ do ústavy ČLR konsoliduje pozici Si Tin-pchinga jako nástupce Teng Siao-pchinga, s autoritou pro úpravy zavedeného modelu správy a hospodářství země. Politický a ekonomický režim Teng Siao-pchinga lze popsat jako systém vojenských státních podniků kontrolujících také civilní sektor a jednající v zahraničí v zájmu čínské národně orientované elity. Skupina Teng Siao-pchinga byla schopna tvrdé konfrontace s prozápadními silami „komsomolců“ (potlačení studentského hnutí v roce 1989) a kompradorskou „šanghajskou“ skupinou (porážka „gangu čtyř“). Zahraniční politika Teng Siao-pchinga byla kontrolovaný zahraniční obchod se Západem a smír s Japonskem, válka ve Vietnamu, šíření vlivu v Afghánistánu, ve střední Asii a na Středním východě.

Ve svém projevu dne 18. října 2017 Si Tin-pching používá pojem „socialismu s čínskými rysy v nové éře“ („ideje Xi“) se všemi dříve používanými rysy čínského socialismu, včetně myšlenek předchozích čínských vůdců. Nicméně slogan Teng Siao-pchinga „socialismus s čínskými rysy“ je analogem národně orientovaného socialistického Sovětského svazu, s cílem „vybudování socialismu v jedné zemi“. Je opakem hesla o „světové revoluci“ - trvalém vývozu revolučních myšlenek - uskutečňovaného v Mao Ce-tungově zahraniční politice. „Nová éra“ zahrnuje nesrovnatelně důležitější roli Číny ve světě, jakož i změnu hlavního potenciálního protivníka, ze - Sovětského svazu  na – Spojené státy.

6) Diskutovanou otázkou je možnost rozšíření termínů, které může Si (Xi Jinping) použít. Není vyloučena varianta, že bude možná změněn 79. článek 2. kapitoly 3. Ústavy ČLR, podle něhož čínský prezident nemůže vykonávat funkci déle než dvě po sobě jdoucí funkční období. Nicméně, vzhledem k významu politického boje v dalších oblastech, stejně jako ke skutečnosti, že podobné změny by pravděpodobně svědčily o slabosti skupiny Si Tin-pchinga, stejně jako to, že hrozba nevyhnutelné porážky protivníků Si s sebou přinese koncentraci jejich úsilí, se asi danný úsek ústavy v roce 2018 nezmění.

7) Rozděl a panuj. Západní tisk aktivně diskutuje o možnosti nahrazení stávajícího „komsomolského“ premiéra Li Kecjana (Li Keqiang) jiným „komsomolcem“ – Chu Čunchuou (Hu Chunhua), kterému dříve předpovídali nástupnictví po Si Tin-pchingovi, a který je nyní zbaven všech svých funkcí. Taková rošáda, která se snaží o zachování tváře pro skupinu „komsomolců“, vytváří situaci jejich vnitřního rozkolu. Dříve Chu Čunchua veřejně kritizoval Sun Čžencaje (Sun Zhengcai), který předtím zatčen, svého  partnera mezi nástupci. To odhalilo slabé propojení skupiny „komsomolců“. Vzhledem k tomu není scénář, o němž se diskutuje, zbaven šance na realizaci.

Zostření politického boje v Číně se již nyní projevuje - častější jsou technogenní nehody, rozsáhlé požáry, ztráty na pracovištích, poruchy v letecké dopravě atd. Jak se vnitřní politická situace zostřuje, není vyloučeno opakování variant různých druhů velkých technogenních havárií, jako byla "Tianjinská exploze" a podobných.

Pro úplnost. V moderní čínské ústavě přijaté za Teng Siaopchinga, se za hlavního  iniciátora považuje vůdce jihočínské vojenské skupiny, maršál Je Cjanin (Ye Jianying), hlavní teoretik vojenské aristokracie státního kapitalismu v Číně. Za téměř 40 let se ústava změnila čtyřikrát – dodatky v letech 1988, 1993, 1999 a 2004 se týkaly legalizace činnosti soukromého sektoru, postoupení práv na vlastnictví půdy (1988), regulace vztahů na trhu (1993), výjimky v trestech za kontrarevoluční aktivity (1999), zahrnutí idejí Teng Siao-pchinga (1999), zahrnutí myšlenek Cjan Cemina (Jiang Zemina) o "Třech projevech" (2004).

http://zavtra.ru/blogs/revolyutciya_hrizantem

Pro České národní listy volně a kráceně přeložil P. Rejf