České hledání německých stop

Společenství vyškovského jazykového ostrůvku (SVJO) (Gemeinschaft Wischauer Sprachinsel)

V polovině srpna se konal třetí německo-český kulturní seminář v Kučerově, jedné z osmi bývalých německých vesnic německého vyškovského jazykového ostrůvku, s názvem „Život a zvyky v průběho roku, historie a kroje“. Organizátory byli obec Kučerov, Spolek pro oživení historie Vyškov a SVJO. Předsedkyně SVJO Rosina Reimová informuje.

Nápad na tuto akci zrál delší dobu, protože otázky jako „Kdo byli naši bývalí obyvatelé“, „Jakou kulturu měli?“ A „Kde a jak žijí teď? " se k nám dostávaly stále častěji. Proto jsme se rozhodli představit život našich předků účastníkům semináře.

Kučerovský starosta Vlastimil Bačovský nám zajistil společenský sál bezplatně k dispozici a pomáhal při všech problémech. 20 velkých panelů s fotografiemi od Norberta Herrlingra Leifa Andresenna, jakož 4 panely s kroji, stejně jako mnoho originálních krojů byly dobře umístěny, abychom byli schopni zřetelně a kvalitně představit širokou škálu našich exponátů. Kromě toho jsme získali skvělé řečníky, kteří s námi spolupracovali bez odměny.

Starosta Bačovský a já jsme přivítali hosty v jejich rodném jazyce (v němčině). Vyjádřili jsme naši radost z toho, že přecházíme od minulosti k budoucnosti.

Kristina Sovodniková se starala o organizaci na místě, napsala pozvánky a postarala se o český program. Její úsilí bylo odměněno tím, že přišlo mnoho lidí z různých skupin a institucí.

Přednáška na téma „vzájemné německo-české jazykové ovlivňování v průběhu staletí soužití“, profesora Richarda Rothenhagena z Lipska, byla velmi zajímavá. Přinesla srovnání s Austriacismem (rakouskou jazykovou variantou), s brněnským jazykovým ostrovem, s českým vlivem, s vzájemnými jazykovými výpůjčkami a s vlastními zvláštnostmi. Diváci poslouchali se zaujetím.

Starostové Kučerova (Kutscherau) a Hlubočan (Hobitschau), Vlastimil Bačovský a Lubomír Bednařík se podělili o své zkušenosti s bývalými německými obcemi. Bývalí obyvatelé jazykového ostrova navštěvují svůj bývalý domov. Takto se mnoho lidí postupně přiblíží a mohou se navzájem lépe pochopit.

Jaroslav Ostrčilík, projektový manažer „Meeting Brno – Brněnského pochodu usmíření“ a „Porozumění dnes,“ představil svou důležitou a průkopnickou práci. Ostrčilík se narodil ve Vyškově (Wischau) a žije nyní v jeho blízkosti – to ho spojuje s námi zvláštním způsobem.

Jarmila Pechová z Moravského zemského muzea v Brně popsala slovem i obrazem české zvyky, na Nový rok, na Tři krále, na Hromnice, na Svatého Jiří, na Svatou Dorotu, na Svatého Řehoře, patrona studentů, o Masopustu, o Velikonocích s klapačkami, kraslicemi a pomlázkami. Průvody na polích na Svatého Marka, Filipo-Jakubské noci na 1.května, Letnice s jízdami králů na koni a průvody královen, zvyky na Boží tělo, ohně při slunovratu, dožínky, dny kostela na podzim s vařením švestek, předením a draním peří, Svátek všech svatých, Martina, Ondřeje, Advent, na Barboru, Mikuláše, Lucie se zákazem předení. Vánoční zvyky, obdarovávání, vánoční stromky, zkoušení štěstí, pranostiky, otvírání ořechů, házení pantoflí a zvyky na svátek Svatého Štěpána

Profesor Alois Kleveta dal nahlédnout do zvyků českých obcí. Tam vyrostl a to všechno zažil.

Ivana Šrámková z vyškovské knihovny referovala o průzkumu pro její magisterskou práci. Zabývala se malými knihovnami z bývalých německých vesnic. Jsme rádi, že se věnovala tomuto tématu.

Irena Dvořáková představila svůj projekt, za který obdržela v roce 2017 druhou cenu za „obnovu národních objektů“. Pokaždé, když navštívíme dům v Kučerově, jsme překvapeni, jak intenzivně se pracuje vytvoření přehledu „původní německé kultury“.

Marie Lokajová z Kučerova se v současné době s týmem věnuje velmi speciální práci: zhotovení vlastního kroje obce. Protože pro slavnostní příležitosti byly kroje vždy půjčovány z Mannersdorfu. Komise ji sleduje velmi pozorně, aby nebyly žádné detaily přebírány z jiných krojů. Na výsledek se můžeme těšit, protože Marie Lokajová pracuje s velkým nadšením a vůlí.

Na závěr semináře se konalo předvedení starých německých originálních kostýmů. Zájem byl veliký, pro lepší porozumění bylo poukázáno na všechny detaily, tvary a funkce. Bylo velmi důležité upozornit na malé, ale jemné rozdíly mezi obcemi. Boty byly zvláště zkoumány, protože byly vyrobeny ze dřeva a jen malá část z kůže a jsou i po 80 až 100 letech většinou velmi dobře zachovalé. Jednoduchou, ale pravidelnou péčí je možné zajistit trvanlivost kůže.

A konečně, noví i staří krajané se rozloučili s touhou vrátit se příští rok, aby i nadále společně putovali po stopách svých předků.

Sudetendeutsche Zeitung, 1.9.2017, str. 10, bez autora a značky

Pro České národní listy volně a kráceně přeložil P. Rejf