Česká legie

(Úryvek z epopeje)

(čti Šmen de dam)

Na Chemin des Dames, hotovo k boji

padesát tisíc jich stojí.

Na Chemin des Dames,

kde granáty ve spoušť kopců a jam

rozrytá země se boří

a nebesa  šrapnely hoří,

kde běsi bitvy nejstaršněj šílí -

hle, tam

vysoko plá prapor červenobílý!

To hoši jsou z Podřipska,

od Šumavy,

zpod Brd a z Písecka, od Sázavy,

to Pražská chasa a Hradecka děti,

to chlapci z Hané a zpod Hostýna,

z Tater a zpod Beskyd, od Těšína,

bradatí braši i holobrádci,

úskoci všichni a velezrádci,

psanci a zajatci,

zbabělci, proklatci,

zběhové z císařských řad,

již, jak dí úřední žvást  -

prodali krále i vlast.

Ti všichni přišli sem za práva národů,

rovnost a svobodu

životy klást. ...

„Na nůž! Ó bratři, to za Moravské Pole,

na nůž, ó bratři, to za Bílou Horu,

na nůž, ó bratři, to za věky běd,

na nůž, ó bratři, to za křivdy staletí

dnes hněv náš požádá krvavé oběti...“

A byla řež. Útok s útokem

v běsu se stíhá divokém.

Ó Bože, už třicet tisíc jich leží

a znovu řež...

Ó Bože, už čtyřicet tisíc jich leží...

(Antonín Horák, Osvoboditelům.

Československého státu rok první.)