Čechy, Slezsko a Pomořansko

část III

Multiplikační seminář v Heiligenhofu

 Téma migrantů, uprchlíků a vyhnanců po roce 1945: „Přistěhovalci, uprchlíci a vyhnaní po roce 1945: paralely tehdejška a dneška“ bylo hlavním tématem seminárního týdne v sudetoněmecké vzdělávací instituci Heiligenhof v lázních Bad Kissingen. Porozumění historickým souvislostem tehdejší doby a dneška, stejně jako způsoby a prostředky komunikace, spojily účastníky a řečníky. Píše Hildegarda Schusterová.

Útěk, vyhnání a deportace Němců z východní Evropy probral Andreas Otto Weber ve své přednášce. Weber je od května 2013 ředitelem Domu německého východu (DNV) v Mnichově.  Studoval historii a geografii v Mnichově s důrazem na moderní historii, bavorskou regionální historii a kulturní geografii. Ve své práci se zabýval zejména srovnávací analýzou historických oblastí, které hrají ústřední roli ve vzdělávání budoucích pedagogů.

Jako soukromý lektor na Universität of Erlangen-Nuremberg pro bavorskou a franckou historii se zabýval sousedními regiony, od východního Pruska, přes Čechy a Moravu, po střední a východní Evropu. Během studia se již zabýval bavorsko-českými dějinami. Rodinné vztahy má k Pomořansku a Slezsku. V Domě německého východu (DNV) v Mnichově se setkává kolem 120 skupin. Jedná se o kulturní, setkávací a vzdělávací instituci Svobodného státu Bavorsko, pro všechny vyhnance, přesídlence a navrátilce. Dokonce i pro lidi bez  vyhnaneckého zázemí, kteří se chtějí informovat o historii a kultuře Němců z východní Evropy, je DNV považován za kontaktní místo.

DNV je jako centrální agentura financován Svobodným státem Bavorsko. Každoročně pořádá řadu akcí v oblasti kultury a vzdělávání, přednášky, četbu, výstavy, semináře, koncerty, konference a studijní cesty. S využitím četných příkladů z roční práce DNV informoval Weber o historii a zaujal pozornost posluchačů. Stejně tak, když představil jeden z nejnovějších projektů - školní projekt "Přijetí a integrace uprchlíků a vyhnanců před 70 lety a dnes", který se uskuteční ve spolupráci s okresem Roth. Ne bez pýchy představil dva projekty, o které by mohl být ve vánočním období velký zájem. „Umět hledat stopy domoviny (Kann Spuren von Heimat enthalten)“ je název první kuchařky, kterou vydal DNV ve spolupráci s nakladatelstvím Volk-Verlag. Recepty Němců z historie východní Evropy jsou v písemné formě. Pomocí typických receptů Němců z východní Evropy je přibližována historie. A právě včas k vánočním prodejům pořádá DNV s Maďarským generálním konzulátem a mnichovským Domem umělců kvalitní konzert, jako součást Faustova festivalu 2018. 6. března bude hrát díla Franze Liszta a Läszlö Dubrovaje maďarský hvězdný klavírista a expert na Liszta - Jänos Baläsz. Muzikolog Kilian Sprau večer zahájí. Koncert se bude konat v 19.30 ve velkém sále mnichovského Domu umělců. DNV také vlastní největší veřejnou odbornou knihovnu v Bavorsku o historii a současnosti německých sídelních oblastí ve střední, východní a jihovýchodní Evropě.

Pro Webera je obzvláště důležité, aby mnohá staletí stará historie a kultura Němců ve východní a jihovýchodní Evropě, poznání osudu a úspěchů německých vyhnanců z vlasti a navrátilců,  byly udržovány ve veřejnosti při životě a předány následující generaci. Pro něj a pro práci v Domě německého východu to znamená, ve zvýšené míře v pracovat s mládeží a mladými dospělými, pracovat nejen se studenty, ale zejména na bavorských univerzitách pro získání budoucího násobícího efektu.

Ernst Schroeder, narozený v roce 1940 a předseda klubu pomořanského landsmanšaftu v Bavorsku, měl přednášku na téma „Migranti, uprchlíci a vyhnanci po roce 1945, paralely tehdejška a dneška.“ Schroeder pochází z velmi staré pomořanské rodiny. Patří ke  generaci vyhnanců, kteří začali pozdě hledat kořeny své rodiny.

Historii Pomořanců a jejich integraci v Bavorsku ukázal nový film „Dorazili?“ Byl vytvořen filmařkou Martinou Kerlovou, s podporou Bavorského ministerstva práce, sociálních věcí, rodiny a integrace a Domu německého východu v Mnichově.

Film se zaměřuje na rozhovory s očitými svědky a zejména na mladší generaci. Zajímavé rozhovory, citlivá režie a impozantní fotografie "staré" a "nové" vlasti, poskytují pohledy na historii a kulturu Pomořanska v té době i dnes. Tímto filmem chceme najít snadnější přístup ke generaci vnuků, řekl Schroeder. Příběhy vyhnaných lidí tehdy a dnešních uprchlíků jsou podobné, řekl dnes ve svém angažovaném projevu o stresu v oblasti integrace uprchlíků dnes. Hovořil o velké vstřícnosti obyvatelstva, ale také o skutečnosti, že lidé vědí málo o podmínkách a krizových situacích, v nichž jsou dnešní uprchlíci. Velkou výzvou také je, vypořádat se s mentalitou uprchlíků, aby bylo možné lépe porozumět jejich chování.

"Situace dětí uprchlíků mě dnes vrací zpátky do vlastního dětství. Mnozí z nás byli sami uprchlíci," řekl Hans Hopf, autor knihy "Děti uprchlíků - včera a dnes". Narodil se v Teplicích v sudetoněmeckém středohoří, získal doktorát z biologie člověka. Hans Hopf pracoval v soukromé praxi jako dětský a mládežnický psychoterapeut až do roku 1995, pak jako vedoucí Therapiezentrum Osterhof v Baiersbronnu. Tento rok vydal svou poslední knihu "Uprchlické děti včera a dnes“, ve které věnuje pozornost svým krajanům, poskytuje jim své osobní zážitky, stejně jako na Heiligenhofu. Ve své knize srovnává bývalý a současný stav a navrhuje způsoby,  jak přistupovat k integraci. “Sueddeutsche Zeitung“ napsal v srpnu o jeho knize: "Prostě vypráví příběh ze svého dětství a nechává čtenáře přemýšlet. To funguje víc než jakákoli argumentace. "

Hildegarda Schusterová, Sudetendeutsche Zeitung, 8.12.2017, str. 5

Pro České národní listy volně a kráceně přeložil P. Rejf