Československá strana lidová v období Mnichova
(z dokumentů a denního lidoveckého tisku)
Připravil JUDr. Ogňan Tuleškov
Úvodem
Již řadu let jsme svědky nejrůznějších snah o přepisování historie, a to pochopitelně nejen v Německu a Rakousku, ale také i u nás. Plody zla tohoto úsilí u nás představuje zejména „dílo“ Podiven, jehož autorem je pan dr. Petr Pithart, dnes známý „křesťanský politik“, a jeho dva kolegové. I v rámci „Křesťansko-demokratické unie – Československé strany lidové“ se můžeme setkat s pokusy o přizpůsobování dějin strany současným politickým přáním a potřebám části stranických elit, které v podstatě již více či méně rezignovali na zachování další samostatnosti strany a připravují se ve vhodný okamžik následovat bendovskou „Křesťansko-demokratickou stranu“, která se stala parlamentní stranou díky velké pomoci ČSL, a padnout do náručí ODS. Jsem přesvědčen, že již samy takovéto plány jsou odsouzeníhodné. Nemůžeme se přece zříci vlastní stranické existence, nemůže tak negovat dílo dr. R. Horského, T.J. Jirouška, dr. J. Šrámka, a celé řady obětavých křesťanskosociálních a lidoveckých generací.
Domnívám se, že na pořadu dne není likvidace strany, ale zásadní diskuse o jejím programovém směřování, při níž by nikdo neměl zapomenout na varování dr. J. Šrámka, že ČSL se nemůže zříci svého sociálně-reformního charakteru. Pokud by tak učinila, pak třeba nechtěně bez dalšího ztrácí „raison d´etre“. Na zemském sjezdu ČSL v Brně dne 2.10.1927 J. Šrámek výslovně zdůraznil: „Strana lidová a křesťanská musí být stranou sociálně reformní. To je náš svatý program z minula a nemůžeme od něho opustit.“ Tehdejší předseda ČSL chápal sociální reformy jako proces vedoucí ke zlepšení životního údělu obyčejných lidí, nikoliv jako přerozdělování statků ve prospěch bohatých, na úkor chudých. Ač právě takové „reformy“ část vedení KDU-ČSL v současnosti podporuje. Výsledkem takovéto diskuse, jež by vycházela z našich tradic a z níž by nikdo neměl byl vylučován, by mělo být i nové zakotvení středové, příp. levostředové, KDU-ČSL v našem stranicko-politickém systému.
Nehodlám vstupovat tímto svým skrovným následujícím příspěvkem do takovýchto diskusí, ale pouze se budu snažit nastavit zrcadlo času tak, abychom si tak připomenuli potřebná fakta, která mají ozřejmit, jakou pozici zaujímala ČSL v období mnichovských událostí. Politika ČSL v této pro náš národ hrůzné době, byla, jak jsem zcela přesvědčen, výrazně demokratická, vlastenecká a sociální. A právě poznání těchto kvalit tradiční stranické politiky by mohlo z minulosti oslovit lidoveckou přítomnost a budoucnost. Dej, Bože!
***
Z dobového lidoveckého tisku
V rozpočtové debatě parlamentní r. 1936 poznamenal posl. Boh. Stašek, že Československá republika je už dnes jediným a posledním státem na světě, ve kterém Němci mají plnou politickou svobodu a zaručená lidská práva. Celá sněmovna tleskala, ale henleinovští poslanci hlučně odporovali. Henleinovský poslanec dr. Eichholz křičel: „Na papíře“. Stašek ihned odpověděl: „Na papíře? Pánové z německé strany, odpovím vám otevřeně. Řekněte mi, zdali by v některém státě bylo možno, aby váš vůdce Henlein
Sedl do letadla a letěl do Londýna, v Londýně přednesl před celou mezinárodní veřejností řeč, ostouzející naši republiku.“ Henleinovští poslanci spustili řev. Ale poslanec Stašek pokračoval: „Aby si potom sedl na letadlo a zastavil se v Berlíně na obědě u hlavy státu, jehož poměr k Československu je známý, a pak si zase sedl do letadla a doletěl bez pohromy do Československé republiky a napsal obžalovací spis proti našemu státu a poslal jej do shromáždění Společnosti národů do Ženevy. Pánové, já se ptám, je-li na světe stát, který by svému příslušníku toto trpěl, a s nímž by naposled předseda vlády jemně polemizoval v rozpočtovém výboru naší poslanecké sněmovny?“
Křik poslanců Henleinovy strany se stupňoval. Stašek pokračoval: „Slavná sněmovno, já to nerad říkám, ale pánové, kdyby se to stalo v sousedním Německu, pak by z takového muže příbuzným nezůstalo nic, než popelnice, prstýnek a hodinky.“ Po těchto slovech nastala vřava v lavicích sudetoněmecké strany.
***
My jsme byli pro naprostou svobodu, pro naprostou samostatnost všech směrů politických v národě, ve státě, ale zvláště jsme hájili jako zřítelnice očí svých své vlastní samostatnosti. My jsme stranou, která nepodléhá nikomu, my jsme stranou, která dobře ví, jaké má základy jako strany křesťanského lidu, a která právě proto také odvozuje z těchto základů skoro každé svoje i politické rozhodování. …
Já to znova do omrzení opakuji, že celá hotová propast nás dělí od jakéhokoliv marxismu a od jakéhokoliv bolševismu. Ale na druhé straně, když jsme se spojili s někým k určitému cíli politickému, sociálnímu nebo jakémukoliv … pak, ať se nikdo nemýlí a nikdo si nemyslí, že tím, že nás vyhlásí za bolševiky… že nás odvrátí od naší cesty. My jsme to dokázali velmi jasně…
Hleďte zdvojnásobit horlivost a houževnatost v práci a propagandě celého našeho statisícového a statisícového tábora a dobrotivý Hospodin, který ví, že to poctivě myslíme s královstvím Božím na zemi, nechať dá požehnání celému tomu velkému milionovému táboru československé strany lidové. ( Z projevu dr. J. Šrámka na zemském sjezdu ČSL v Praze, proneseném dne 11. září 1937)
***
Nedělní Lidové listy, ročník XVII., 30. ledna 1938
Říšskoněmecký útok na ministra Šrámka a politiku lidové strany
Jeden z vůdčích listů národně socialistické strany v Třetí říši „Angriff“, podléhající ministru propagandy Goebbelsovi, podnikl 27. ledna prudký útok na ministra Šrámka a vnitřní a zahraniční politiku Československé strany lidové. Toto překvapující vměšování se do vnitřních poměrů naší republiky zaměřil však dál a výš tím, že napadl hrubým způsobem hlavu katolické církve, sv. Otce, jemuž slohem a v duchu národně socialistického programu německého připisuje souhlas s politikou ministra Šrámka a tedy i odpovědnost za ni. „Papež a biskupové konec konců nesou odpovědnost za to, když např. vůdce českého centra Msgre Šrámek jako ministr československé vlády hájí veřejně vojenský spolek s Moskvou a odůvodňuje-li tuto politiku zásadou své strany: postupovati vždy proti totalitním pokusům“. …
Tento útok není v říšskoněmeckém tisku osamocený, v současné době se jich objevilo více za současné chvály jiné strany, československé republikánské, jak ji vyjádřil novoroční projev poslance Berana. Ten našel v říšskoněmeckém a maďarském tisku ohlas velmi příznivý…
Říšsko německý tisk zakročuje proti politice lidové strany, vnitřní i zahraniční a dává najevo, že má opustit vládní spolupráci se stranami socialistickými a připojit se k linii, naznačené novoročním projevem Beranovým. Z Berlína je tedy dávána direktiva straně lidové, co má dělat a jak změnit své chování. Tyto rady jsou útočnou formou dávány lidové straně také tiskem strany republikánské…
***
Lidové listy,3.února 1938
Neschopnost liberálního hospodářského řádu
Ničí se přebytky bavlny, kávy, pšenice, zatím co jsou na světě miliony hladových
…Několik těchto příkladů stačí, abychom si uvědomili nesmyslnost platného hospodářského řádu. Zatím co země dává bohatou úrodu, nevědí šéfové hospodářského života v jednotlivých státech, co s ní počít.
Dynamické státy, které chystají válku, omezují a snižují uměle fantastickým zbrojením životní míru svého lidu, který úpí v bídě, zatím co v jiných zemích je k dispozici dostatek plodin a surovin, aby se jimi ukojily životní potřeby hladovějících celého světa. Plodiny země se raději pálí a ničí, než aby si hospodářští rozšafové a přívrženci liberalistického řádu namáhali hlavy, jak jich použít k zvýšení blahobytu lidstva. …
Je tedy ničení úrody zemské v příkrém rozporu s názorem křesťanským a to tím spíše, že jsou na světě miliony lidí, které pro neschopnost liberalistického řádu nelze nasytit. Proto je nutno tento neschopný hospodářský nepořádek nahradit řádem opravdu křesťanským, dbalým zásad evangelia a přikázání křesťanské lásky o nasycení hladových a oblečení těch, kteří nemají co na sebe. …Proto je nový křesťanský hospodářský řád nadějí chudých!
***
Lidové listy, 6. února 1938
Čs. strana lidová v práci pro stát a lid, z projevu ministra ing. J. Dostálka na říšském výkonném výboru naší strany v Praze
Celá naše hospodářská politika nese známku křesťanského solidarismu, křesťanské spravedlivosti ke všem. Byly-li zvýšeny neb upraveny ceny zemědělcům a tím zlepšeny podmínky této důležité složky výrobní, byly současně řešeny problémy, aby bylo nadlepšeno i živnostníkům, obchodníkům a obojí se nedělo bez zřetele na konzumenty, které jsme všemi možnými opatřeními chránili před bezdůvodným zdražováním. Nadlepšovalo-li se jedněm, muselo se nadlepšovat druhým…
Byli jsme si dobře vědomi, že jen včasným řešením hospodářských a sociálních úkolů můžeme upevniti a zachovati demokracii v Československé republice…
***
Lidové listy, 22. února 1938
Velkolepé nedělní projevy hraničářů schvalují jednomyslně politiku lidové strany
Aj.- V době, kdy v říšském sněmu mluvil A. Hitler, konali katoličtí hraničáři v Čechách na různých místech pohraničí velké manifestační projevy pro národní ráz republiky a klidné soužití s našimi menšinami na půdě národního státu československého. … Katoličtí hraničáři jsou nejpevnější oporou národní a státní myšlenky, ale i statečnou hradbou v pohraničí proti přívalům novopohanství. …
Radostným zjevem na všech nedělních projevech byla účast katolického duchovenstva, které je vzornou oporou a rádcem našich pracovníků.
Díky hraničářů lidovému hnutí a zvláště našemu předsedovi Msgre Boh. Staškovi za to, že se lidové hnutí jediné statečně ujalo českého pohraničí, nedovolilo kupčení s českým přesvědčením a postavilo hráz proti glajchšaltování …
V Mostě k hraničářům promluvil …p. předseda Msgre Boh. Stašek… Pan předseda strany jim nejen poděkoval za práci, ale zároveň je poprosil, aby i v budoucnosti zůstali oporou a baštou katolickou a národní…
Také Trutnově a Broumově … byla účast veliká a i tam byly řešeny problémy českých hraničářů s jediným zájmem prospěti státu a jeho celistvosti…Účast kněží i na těchto místech byla potěšující…
***
Den, 10. března 1938
„Byli jsme autonomisty a zůstaneme jimi, ale autonomie naše vede k rozšíření samosprávy zemí, nikoliv však k dualismu!“, významný projev dr. Hrubana v senátě
My jsme národ se starou kulturou… a nedáme se strhnouti do provokací, máme sebekázeň a dovedeme se ovládati. Ale na svoje sáhnout si nedáme!...
Odmítáme požadavek národnostní, teritoriální a totalitně usměrněné autonomie, poněvadž by to bylo proti tisícileté historií českých zemí. A proti tomu, kdo by ji chtěl trhat, máme svoji armádu a budeme se bránit! …
***
Lidové listy, 23. února 1938
Jen klid a sebedůvěru
Je to pravda stará jako svět: každý národ vyšel i z nejtěžších chvil svého života zdráv jen tehdy, zachoval-li si klid, sebedůvěru a vědomí své vlastní síly. Totéž platí i o nás v těchto ponurých časech, kdy mraky na evropském nebi tak zhoustly, že mezinárodní situace považuje se za nejvážnější od konce války. Proto musíme na události reagovat co nejspontánnějši jednotou jak v názorech na rozbor mezinárodní situace a její důsledky pro nás, tak i názorech na prostředky, jak nebezpečí čelit. …
V posledních týdnech pořádalo několik politických stran v Praze i na venkově velké manifestační projevy, na nichž se za tyto zásady svorně postavily: jasně promluvila strana lidová, sociální demokraté, národní socialisté a v pondělí i političtí živnostníci. Věříme však, že všecky státotvorné politické strany bez rozdílu postaví se na tuto linii a že pokud jsou snad v některých stranách proti ní námitky, budou tváří v tvář vážné situace co nejrychleji likvidovány. Volá po tom bezpečnost republiky a volá po tom celý národ. Kdo neuposlechne toto volání, škodí republice i národu!
***
Den, 11. března 1938
Poslanec Světlík: Jsme suverénní a svobodní také ve své politice mezinárodní
…U nás… zejména Němci mají všechno, čeho potřebují k rozvoji své národnosti, a proto náš případ není případem, kde by vměšování bylo právem a povinností. Ochrana naší německé menšiny je Třetí říši pouze záminkou. Třetí říše chce, abychom se zřekli spojenectví s Francií a Ruskem a podřídili se společně s celou střední Evropou zájmům světové politiky Německa… Nyní se Německo snaží neutralizovat Československo, aby mělo volnou ruku pro své cíle koloniální a snad také ve východní Evropě. Proto máme se zříci své alianční politiky. Na té však trváme. Nemůžeme jednat jinak. Kdybychom se zařadili do německé mezinárodní politiky, vrátili bychom se tam, kde jsme byli před válkou. – Proto musíme trvat na tom, že jsme suverénní a svobodní také ve své politice mezinárodní…
***
Den, 22. března 1938
Celá katolický tábor stojí věrně za politikou svého vůdce
Výkonný výbor Čs. strany lidové v zemi Moravskoslezské zasedal … Napjatě byla očekávána zpráva říšského předsedy strany pana ministra ThDr. Jana Šrámka… V nynější době stojí strana za plnou a nikým neomezenou samostatnost našeho národního státu. Trváme věrně spjati se svými spojenci, uvnitř co nejpevněji sjednoceni ve vůli za všech okolností vytrvati na oné linii vnitřní a zahraniční politiky, jež byla vytčena vládním prohlášením.
Debatou jednomyslně a možno říci slavnostně bylo konstatováno, že stoupenci i široká veřejnost moravskoslezská stojí věrně za touto politikou a státní linií svého vůdce – předsedy strany Msgre dr. Šrámka. Především tomu je vděčna, že svým postupem pozvedá naše sebevědomí státní a vlastenecké a že dal výhost jakékoliv pochybovačnosti a ustrašenosti.
***
Den, 23. března 1938
Proti pochybovačům a ustrašencům!
… lid, ten bohudík myslí a cítí kolektivně a proto je odhodlán národní společenství jako celek bránit a hájit do všech důsledků a obětí. Lidová strana je proto v naprostém souladu s myšlením a cítěním našeho lidu, když se staví za politiku československé vlády, která usiluje o zachování míru a pokojný vývoj za nynější mezinárodní situace v prvé řadě tím, že opevňuje hranice, vyzbrojuje silnou armádu a připravuje vše, co je potřeba pro obranu…
***
Den, 12. dubna 1938
Ministr Msgre Dr. Šrámek, starosta Čsl. Orla: „Orelstvo živou, houževnatou obrannou zdí pro národ a stát v dobách zlých!“
…Scházíme se v době, kdy je mimořádně rozrušena celá Evropa a s ní náš národ. Běží o sjezd statisícového národního tělesa, které jest výchovným národním sborem pro brannost národa a státu a zároveň také – a to je víc – živou, houževnatou obrannou zdí pro národ a stát v dobách zlých. Náš Orel dávno, než stát stanovil povinnost předvojenské branné výchovy, ze svého vlastního podnětu tuto předvojenskou výchovu léta již konal. … Náš Československý Orel zná svoje povinnosti vůči národu a státu i dnes plně. V této chvíli nejdůležitější věcí u nás v národě je jednota, ale opravdová jednota myslí a srdcí celého národa bez omezení. …
***
Lidové listy, 17.dubna 1938
Rozhovor s J. Em. nejdp.kardinálem dr. K. Kašparem
… Katolíci mohou k udržení míru přispěti velmi mnoho, jak svými modlitbami, tak i svými skutky; neboť pokoj a mír je především věcí duchovní a mravní. Mír vnější a pokoj vnitřní navzájem spolu souvisejí. Nebylo by možno zachovati mír vnější, kdyby se lidstvo skládalo jednotlivců, kteří jsou rozerváni ve svých nitrech…
***
Lidové listy, 24. dubna 1938
Program katolického nacionalismu, křesťanské mravnosti a sociální spravedlnosti lidové strany
… My nesmíme dovolit rozpad, rozdělení svých sil na levici a pravici, na dva tábory, zápasící o hegemonii mezi sebou a nad sebou.
Proto je životním zájmem státním, aby zde byl mocný, vyrovnávací činitel středu, pevný svorník a vazba národních sil, ukazatel společných zájmů národních, sociálních, mravních. A to je funkce, program, to je poslání Čs. strany lidové, jak je uplatňovala v posledních letech a jak pro budoucnost znovu je výrazně určil předseda strany Msgre B. Stašek…S tímto programem vnitřního míru v republice, programem úzké spolupráce se Slováky .... a tímto programem sociální spravedlnosti a zvýšení životní úrovně všeho lidu, s programem míru zahraničního, zaručeného naší vnitřní politickou jednotou, armádou a spojenci a tímto programem národním, křesťanským a státním půjdeme do voleb…
***
Lidové listy, 26. dubna 1938
Po Henleinových požadavcích zbývá národu i vládě jen jedna cesta: Cesta, kterou doporučujeme!
Obecní volby, které se budou konat přes odůvodněné výstrahy našich hraničářů i proti jiným varovným hlasům z československého tábora hlavně proto, aby se podobně jako likvidací německého aktivismu a amnestií vyšlo vstříc straně Henleinově, sotva asi posílí vnitřní klid ve státě. … Volební kampaň zahájil totiž v Karlových Varech na sjezdu své strany K. Henlein… To, co žádá pan Henlein, není v podstatě nic jiného, než přestavba republiky na spolkový stát, v němž by naši Němci tvořili zvláštní skupinu se svým vlastním územím, jehož jménem mluvila by výhradně jen a jedině strana Henleina. …
V tomto území…vládli by si henleinovci sami prostřednictvím své autonomie … V tomto území by platilo zvláštní právo v duchu a metodách německého národního socialismu, k němuž se Henlein s celou svou stranou slavnostně přihlašuje. V tomto území by všechno německé obyvatelstvo – i katolické, demokratické a německému národnímu socialismu odporující – bylo vydáno na pospas opatřením, jež by podle vůdcovského principu vydal K. Henlein…Henleinova diktatura by znamenala konec všech demokratických a občanských svobod. …
Henleinova strana nechce jen samosprávu, chce vyvíjet i tlak na naši zahraniční politiku a přirozeně i na vše, co souvisí s obranou státu, ve smyslu příznivém Berlínu. Tím dostala by se celá naše zahraniční politika pod kontrolu strany K. Henleina, který by v ní rázně uplatňoval tutéž koncepci, jakou podle programu německého nacismu provádí Třetí říše. Henlein to říká přímo: Československo nesmí se stavěti německému Drang nach Osten, musí se vzdáti „českého mýtu“, že tento stát vznikl jako stát národní; čili Henlein chce totéž, co naznačovaly londýnské „Times“: v Československu mají tři miliony Němců vládnout nad ostatním obyvatelstvem …K tomu ke všemu žádá Henlein, abychom podrobili revizi všecky zákony a opatření, jež jsou od roku 1918 v platnosti a odstranili a napravili všecko, o čem prohlásí, že je to našim Němcům ke škodě. A říká, že z tak zvaného německého území musí odejít všichni čeští veřejní zaměstnanci. …
Československé straně lidové dostává se smutné satisfakce za všecky výstrahy, jimiž varovala před politikou slabosti, kolísání a nikam nevedoucích ústupků ony strany, listy a činitele naší tak zvané pravice, kteří přijali, podporovali, žádali nebo mlčením schvalovali politiku, vyzývající národ, aby se dohodl s Henleinem až do všech příslušných uzávěrů…
Když Henlein zvedl své požadavky…odpoví mu vlastenecké československé občanstvo tím, že proti jeho programu státního rozkladu posílí a pozvedne onen program státní a národní jednoty…: Všechny československé státotvorné síly nechť se pevně semknou v duchu Masarykova… kolem prezidenta republiky v nejupřímnější a nejplodnější frontě vlastenecké součinnosti! …
***
Lidové noviny, 28. dubna 1938
Poslanecký klub lidový jednotně za ministrem Šrámkem
… Ministr Msgre dr. Jan Šrámek v obšírném výkladu…podal zprávu o vývoji vnitropolitické i zahraniční situaci a o svém postupu při řešení vnitropolitických otázek. Jeho postup byl za živého potlesku celého klubu vzat na vědomí a jednomyslně schválen.
Klub usnesl se dáti svému předsedovi ministru Msgre dr. Šrámkovi pro další jeho jednání v dosavadním směru plnou moc a velmi vřele jemu za obhajobu státních a národních zájmů poděkoval…
Karlovarská kura a němečtí katolíci
…Katolíci v Německu a Rakousku jsou alespoň v té situaci, že jejich politické organizace byly přinuceny se rozejít. Něco takového se však našim německým katolíkům nestalo: jejich strana se rozešla dobrovolně a odpovědní političtí vůdcové německého katolického lidu vehnali sami lid s vlastního popudu do tenat nacistického novopohanství, jemuž má nyní německý katolický lid sloužit. Kdyby tito vůdcové aspoň trochu předvídali a co hlavně: kdyby byli pečlivě naslouchali hlasu Apoštolského Říma a tepotu jeho srdce, nikdy by nebyli mohli jednat tak, jak jednali. … A tak nezbývá dnes nic, než aby se český katolický lid o své německé bratry ve víře politicky staral sám, protože nelze dovolit, aby byli terorizováni nacismem ke škodě katolické víry a života. … Děláme to také proto, že činitelé, odpovědní za politický osud našich německých katolíků, selhali. …
***
Lidové listy, 1. května 1938
Orel, Sokol a DTJ mluví k národu, Československé veřejnosti!
Československá Obec Sokolská, Svaz dělnických Tělocvičných Jednot a Československý Orel prohlašují:
Spjati nerozlučně společnými osudy a věrni své vlasti na život a na smrt, stojíme v jediném ukázněném šiku k obraně hranic i ústavy samostatného československého státu za všech okolností a do všech důsledků.
Jeden a půl milionu našich odhodlaných příslušníků je připraveno dát oddaně a nebojácně svou tělesnou a mravní zdatnost do služeb republiky. Ve znamení pravdy, práva a spravedlnosti budeme bránit celistvost rodné půdy, demokratickou svobodu a státní samostatnost. …
***
Den, 1. května 1938
Vše pro obranu republiky, pro demokracii a mír
Rozhodli jsme se učinit 1. květen přehlídkou naší národní pohotovosti, poněvadž síla národa patří k těm nejvyšším hodnotám zaručujícím jeho bezpečnost. Musíme dovést slevit ze svých drobných osobních, stavovských a třídních zájmů vždy, kdy nám hrozí nebezpečí, že ztratíme vše. Nesmíme hledat více to, co nás rozdělovalo, jedině a především musí být vyzvedány ty hodnoty, jež nás spojují. Nejsme ohroženi jako jednotlivci, jako straníci, jsme ohroženi jako celek, jako národ a stát. …
***
Den, 4. května 1938
A znovu opakujeme: Proti agrární totalitě národní solidaritu stran!
Zajímavým příznakem v dnešní politicky vážné době je, že téměř všechny české strany se obracejí k národu a lidu československému, aby v něm probudily odhodlanost hájit národní charakter našeho státu proti nacistické propagandě, řízené z Berlína. Prokuristou této nacistické propagandy v Československu je Henlein. …
Jediná strana činí v těchto vážných dobách výjimku a tou je strana agrární, které se obrací nikoli k národu, aby se energicky postavila za silnou vládu, která pevnou rukou udrží německou provokaci v mezích demokratických zákonů republiky a loajality k československému státu a národu, která nedopustí, aby se Henlein dostal do vlády, nýbrž obrací se ve „Venkově“ i ve „Svobodě“ na ministra Msgre dr. Šrámka a prosí ho uctivě, aby lidová strana nečinila totéž, co musí činit každá strana česká.
***
Náš věk, 6. května 1938
Ministr dr. Šrámek symbolem státnické moudrosti
Jaký je státnický význam ministra dr. J. Šrámka ve vládě republiky, to dosvědčuje také úvaha brněnského sociálně-demokratického deníku… Moravský Přítel Lidu píše: „ Je nepochybné, že celá lidová strana sleduje úplně svorně statečnou a neohroženou politiku, posilující neobyčejně upřímně demokratický československý tábor politicky. Tato jednomyslnost poslanců lidové strany … svědčí o tom, že úsilí reakce a zejména jedné skupiny u agrárníků, vnésti rozkol do Československé strany lidové, vyznělo na prázdno a zůstane navždy bez úspěchu. Vskutku lidová, vskutku národní a vskutku demokratická politika československá má v Československé straně lidové jednu z nejsilnějších svých opor, ba, neváháme dokonce říci, že v neohrožené lidové a demokratické politice této strany je rys příkladnosti, hodný následování…“
***
Den, 6. května 1938
A do třetice: Proti agrární totalitě národní solidaritu stran!
Vývoj událostí ve vnitřní a zahraniční politice dává Čs. straně lidové za pravdu a celé naší politice se dostává velkého a plného zadostiučinění v celém československém národě. …
Agrární strana od roku 1935 několikrát svými nedomyšlenými počiny porušila rámec solidarity všech československých státotvorných stran: Při květnových volbách útočila brutálním způsobem proti nejstátotvornější Čs. straně lidové, zatím co Henlein toho využil a vpadl republice do zad.
Os r. 1936 soustavně útočila proti systému naší zahraniční politiky a proti všem spojeneckým smlouvám….
***
Náš věk, 13. května 1938
Národe víry cyrilometodějské
V příboji vln zneklidněné doby jsi volán na palubu. V obecních volbách ukážeš, že československé obce jsou tvrzemi, z nichž zbudován je pevný hrad tvého národního státu…
V křesťanském solidarismu vlast a národ mají místo z nejčestnějších. Dáváš-li Bohu, co mu patří, musíš dát i národu a vlasti, co jim patří …Tvůj stát musí zůstati územně jednotným a nedílným! Tvůj stát musí zůstati ideově republikánským a demokratickým! Tvůj národ, jenž vzkřísil tento stát, musí v něm zůstati panujícím! …
Jsi katolík a jsi Čech. Tvůj stát je ohrožen…
Výkonný výbor Československé strany lidové v zemi Moravskoslezské
***
Lidové listy, 12. května 1938
Provolání, které čs. vládě postoupily čs. politické strany z Českého Krumlova, za ČSL jej podepsal Jan Jakeš, náměstek starosty.
„V době, kdy příslušná ministerstva pracují o tzv. menšinovém statutu, dovolují si podepsaní zástupci politických stran upozorniti důtklivě na okolnost, že živlem, který je ve značném území utiskován a odnárodňován, je právě český lid, a to zde na půdě, která od staletí byla jeho domovinou. Nemůžeme ze zdejšího kraje a města uvést jediného případu, že by byl Němec počeštěn, zato však v době samostatného státu československého mnoho českých lidí, zvláště sociálně slabých, podlehlo nacionálnímu útlaku německých zaměstnavatelů a svého zněmčeného okolí. Nebyl by spojen s velkou námahou důkaz, že polovina starousedlých českokrumlovských Němců je rodu českého. Ještě dnes v samosprávných úřadech města Českého Krumlova, jehož obyvatelstvo je ze čtvrtiny české, není jediného českého úředníka a Čech se tu na úřadě nedomluví česky. Česky se nedomluví nemocný s lékařem a ošetřovatelským personálem veřejné městské nemocnice, jež slouží celému soudnímu okresu, ač je v něm 44% Čechů.
V továrnách, zaměstnaných dodávkami státu, jest české dělnictvo vystaveno neslýchanému teroru a jeho počet dosahuje sotva 8 až 10% všeho dělnictva; nezaměstnaností trpí více živel český než německý. Organizovaný bojkot zboží českého původu a českého obchodnictva a živnostnictva zbavuje chleba starousedlé rodiny české…
… nemůžeme smlčeti vroucí tužbu českého lidu,… aby československá demokracie … ukázala také svou sílu a odhodlanost uvnitř státu i navenek…“
***
Lidové listy, 13. května 1938
Jen silná strana lidová pevnou hrází proti rozpínavosti henleinovců
Henleinovci chtějí poroučet i v české Praze! …
Podle P.M. shrnul první kandidát Henleinovy strany univ. prof. dr. Pfitzner požadavky henleinovců v příští pražské samosprávě takto: 1. Henleinovci žádají úplnou rovnoprávnost německé řeči s českou; 2. obec pražská musí přijati do svých podniků … zaměstnance německé národnosti a zřídit na radnici zvláštní německou personální sekci; 3.německá divadla a kulturní organizace musí sloužit jen henleinovskému nacismu; 4. německý pražský tisk, kritizující henleinovskou stranu, musí být zakázán.
Tento výčet provokativních požadavků opepřil pak pan profesor větou, že Češi v Praze musí si prý zvyknout na očistec, který je čeká. …
Nejlepší odpověď těm, kteří jsou proti vládě pevné ruky, dávají úžasné provokace henleinovců, naši nacisté urážejí už i sokolské dorostenky
V pohraničí, a to by si měl všimnout svět, t.č. jsou na denním pořádku provokace. Už zřejmě nestačí jen šeptaná propaganda, nýbrž fanatikové sudetoněmecké strany přímo provokují nejen snad Čechy, ale také německé demokraty. Snad nikdy ještě nezažilo pohraničí teror „od osoby k osobě“ v takovém měřítku, jako prožívá nyní… Čtete-li však německý tisk… překvapí vás falšování skutečnosti: ne terorista, nýbrž napadený je osočován, pomlouván a hanoben…
***
Lidové listy, 15. května 1938
Od Bílé hory neprožíval národ nebezpečnějších a těžších let!
Před 300 lety ztratil náš národ svobodu svou nesvorností, náboženskými boji a špatnou politikou sobeckých velkostatkářů. Dějiny učí, varují, napomínají! Nesmí se opakovat to, co se stalo před Bílou horou a co nás přivedlo na její tragickou pláň!
***
Den, 28. května 1938
Vzpomínáme prezidenta republiky
Dnešního dne celý národ československý jako jedna svorná rodina oslavuje narozeniny prvého občana svého svobodného státu se zvláštními pocity důvěry a věrnosti. …
Zkušený, světa znalý a mravními zásadami se řídící státník v čele státu jest všem občanům zárukou, že naše poctivá pravda vítězně překoná všechny obtíže… Můžeme být a také jsme spokojeni se svým prezidentem. On nás nejen reprezentuje, on nás vede….
Celý svorný a jednotný tábor československé strany lidové prosí dnes Boha Všemohoucího, aby hlavě našeho státu dal hojně zdraví, pevných nervů a neohrožené síly, aby velké dílo jeho, Masarykovo a Štefánikovo … překonalo všechny úskalí a zůstalo tvrdým ostrovem politické svobody a pevnou hradbou mravního řádu proti nebezpečným vlivům dnešní doby…
***
Náš věk, 30. května 1938
Stojíme před osudovou chvílí! Nerozhodujeme jen o lepší budoucnosti své obce, ale celého národa a vlasti!
… Dnes, v dvacátém roce znovunabyté samostatnosti, se znovu rozhoduje o svobodu či porobu národa – snad na staletí – a možná i o jeho bytí či nebytí.
Ujasněme si pravdu v celém jejím rozsahu! Dnes je zcela zřejmé, že Německo sahá po hegemonii v Evropě a že po pádu Rakouska jsme to my, kteří především stojíme v cestě jeho expanzi na východ a jihovýchod Evropy.
Československý lid dívá se, kdo to všechno uvnitř státu pracuje pro uskutečnění tohoto hanebného cíle…Ať se to zdá jak chce paradoxní, pravda je ta, že výsledky voleb v každé obci budou spolurozhodovat o tom, zdali náš československý stát bude napříště dělat politiku poraženeckou anebo národně a státně sebevědomou. …
Prostě v každé obci bude při těchto volbách záležet na tom, chceme-li zůstat samostatným státem, anebo zdali se svobody vzdáme… ČSL neohroženě, rozhodně, neochvějně a statečně staví se do první řady proti všem, kdož by chtěli sáhnout na samostatnost národa a neodvislost státu, ale i proti těm, kdož fňukají a šíří zbabělé ustrašenectví. ČSL o svém neohroženém národním postoji podala již řadu důkazů. Ona to byla, která rozhodla volbu prezidenta dr. Edvarda Beneše a zachránila tím demokracii a vnitřní mír…Ona to byla, která celou svojí váhou podporovala zahraniční politiku, jež nám získala nejmocnější státy Evropy, Francii a Rusko, jako spojence.
Ve vnitřní politice naléhá Čs. strana lidová … Aby vůči menšinám byla projevena sice spravedlnost, ale také pevná ruka v pohraničí, aby tam naši menšináři mohli žít. ČSL to byla, jež bojovala a bojuje pro řádnou samosprávu zemí, okresů a obcí. Ona to je, jež navrhuje křesťanský hospodářský řád proti diktatuře kartelů a monopolů. …
Den, 8. června 1938
Ministr Msgre Dr. Jan Šrámek: Budeme hájit nepomíjející Československo na katolickém sjezdu v Olomouci
Naše svoboda, demokracie, klid a zároveň naše odhodlanost bránit tuto svobodu a demokracii proti komukoliv jsou celým světem okázale oceňovány. Že jsme svým menšinám dali dosud více než kterýkoliv jiný národ v Evropě, dosvědčují mezinárodní autority….
Budeme hájit nepomíjející Československo, jeho nedělitelnost, zahraniční i vnitřní svrchovanost.
***
Den, 3. srpna 1938
Náš stát musí zůstati státem národním, demokratickým a samostatným
Klub lidových poslanců vyslovil ministru Msgre Dr. Šrámkovi vřelé díky za jeho práci pro stát a národ. …
***
Panu prezidentu Československé republiky, Dr. Eduardu Benešovi
Rezoluce
Události posledních dnů, kdy hraje se v mezinárodní diplomacii o osud naší Republiky, každý z nás chápe, že nebezpečí naší samostatnosti a svobody demokraticky a sociálně smýšlejícího obyvatelstva jest dnes velice vážné, ano, jedná se o bytí či nebytí československého národa…
V těchto dnech jednání s henleinovci vyvrcholuje. Hitler vyvíjí silný tlak na naši vládu a jsou vážné obavy, že v těchto dnech a nejbližších hodinách může dojít k ústupkům, které by pro Československou republiku znamenaly pohromu, pro lid utrpení a porobu.
To se nesmí stát!
Jsme rozhodnuti podporovat vše, co může přispěti k zajištění míru, k úplnému zaručení demokratických, národních i sociálních práv lidu a všech občanů Československa, proto žádáme: 1. aby se nestalo nic, co by ohrozilo a oslabilo celistvost obrany státu a hospodářské schopnosti Československa, 2. aby se nestalo nic, co by ohrozilo a oslabilo věrnost spojeneckým smlouvám s Francií a se Sovětským Svazem, 3. aby se nestalo nic, co by ohrozilo bezpečnost českých hraničářů a všech německých demokratů v území obývaném německými občany, 4. musí být učiněno všechno, aby byl v území obývaném Němci zjednán bezodkladně demokratický pořádek a aby se znemožnila trpěná velezrada.Nesdílíme názor získat dohodu a mír za každou cenu. Než porobu,raději válku na obranu vlasti! Místní organizace KSČ, sociální demokracie, národně socialistická, lidové strany a dalších v Polné
(Václav Král, Politické strany a Mnichov, Praha 1961, str. 117-118)
***
Ve Včelákově dne 9.9.1938
Panu Prezidentovi Československé republiky
Podepsané organizace prohlašujeme, že se plně stavíme na obranu demokracie, svobody a na obranu republiky.
Jsme ochotni přinést za nezávislost naší země ty největší oběti i své životy. Našim přáním jest udržení míru, ale budeme-li nepřítelem napadeni, budeme se bránit. …
Jsme pro upevnění přátelských vztahů se Sovětským svazem a demokratickou Francií. ..
Místní organizace KSČ, soc. dem., nár. soc., lidovců a další politické organizace ve Včelákově, okres Nasavrky
(V. Král,c.d. str. 119)
***
Lidové listy, 16. září 1938
Nepokoje na severu Čech
Všude tam, kde bylo vyhlášeno stanné právo, je klid… Poněvadž říšskoněmecký rozhlas rozšířil včera různé výzvy, došlo k dalším nepokojům v místech, kde dosud byl klid. Stanné právo proto bylo rozšířeno. …
Ve Verneřicích (okr. Děčín) přepadl dav asi 70 ozbrojených osob četnické kasárny a poštovní úřad. Četníci, učitel české školy a přednosta poštovního úřadu byli zajati, zavlečeni na městský úřad a tam ztýráni. Všichni byli osvobozeni oddílem vojska, který se na místo dostavil…
V Hoře sv. Šebestiána… štábní strážmistr Jan Heřmánek … zastavil podezřelého cyklistu, cyklista seskočil s kola a počal hned střílet. Štábní strážmistr byl …zastřelen, vojín Labuda byl postřelen do břicha. Další střelbou byl zraněn kanc. pom. Oto Pešek. Pachatel uprchl.
***
Pan dr. Edvard Beneš, prezident Republiky československé, Praha
Pane prezidente, veškeré československé studentstvo ujišťuje Vás svou oddaností jak v dobách míru, tak i v dobách nejtěžší zkoušky. S bolestí pozoruje, že naše tisícileté území se stává předmětem pochybných ústupků za cenu krátkého oddálení konečného boje. … Máte naše životy i čest.
Ústřední svaz československého studentstva, Klub akademiků národně socialistických, Klub lidových akademiků, Komunistická studentská frakce, Sdružení agrárních akademiků, Sdružení sociálně demokratického studentstva, Studentské národní sjednocení
Praha, 19. září 1938 (V. Král, c.d. str.131)
***
Prezidentu Československé republiky, dru Edvardu Benešovi, Praha – Hrad
Pane prezidente,
podepsané organizace mládeže, sdružující více než půl milionu mladých Čechoslováků, žádají vás v této osudové chvíli, abyste pevně trval na územní celistvosti republiky bez ohledu na nátlak nepřátel i přátel, špatně chápajících naše existenční zájmy. Trvejte na dodržení věrnosti smluv s Francií a SSSR. Jsme rozhodnuti se zbraní v ruce hájit svoji svobodu a hranice státu do všech důsledků. Stojíme za rčením, že je lépe čestně zemřít nežli žít v otroctví. …
Praha, 20. září 1938 Podepsány mládežnické organizace vládních stran
***
Lidové listy, 17. září 1938
SdP rozpuštěna
Podle usnesení vlády byla sudetoněmecká strana rozpuštěna. Rovněž proti jejím rozvratným organizacím bylo příslušnými úřady již dříve zakročeno rozpuštěním nebo jinými opatřeními, jimiž byla jejich další činnost znemožněna.
Uplatnit všude právní řád republiky
Založte ihned černou listinu obětí henleinovské vzpoury
Poslanci strany národně socialistické, lidové a národního sjednocení… adresovali včera předsedovi vlády tento telegram: Vážený pane ministerský předsedo, … považujeme …za nezbytno, aby uplatnění právního řádu tam, kde byl porušen nebo ohrožen Henleinovou vzpourou, nebylo zdržováno žádnými ohledy. …
Dále prosíme, aby byla sdělena veřejnosti s náležitými poctami jména nevinných obětí vzpoury. Není, zdá se nám, důvodu, aby zatím co se vyhlašuje v oblastech zamořených zločinem, národní smutek nad zhynulými přestupníky právního řádu, registrovaly se oběti jejich jako bezejmenné jednotky. Dr. J. Stránský, Msgre B. Stašek, dr. L. Rašín, dr. J. Patejdl, dr. M. Mičura, dr. Ing. F. Toušek, F. Richter, O. Otáhal, dr. V. Klíma
... říšskoněmecký rozhlas, který nyní zastává funkci tisku bývalé sudetoněmecké strany, vyzývá náš německý lid k otevřené vzpouře proti československé legitimní vládě a jejím úřadům. … Je přirozeno, že náš lid se dívá na oběti, které v pohraničí udržování právního řádu zaplatily životem, jako na hrdiny státní myšlenky a zápasu o celistvost republiky. Náš lid si v tomto případě nepřeje, aby tito hrdinové, zavraždění často zákeřně a nelítostně, zůstali neznámými hrdiny, neznámými bojovníky za jednotu a svobodu vlasti. Proto by bylo nejen velmi vhodné, ale je přímo povinností vlády a jejích orgánů, aby ihned byla založena čestná listina jmen těchto dosud veřejně neznámých a heroických mužů, kteří za vlast položili své životy a aby bylo postaráno o jejich vdovy, syny a dcery. Náš národ musí být stále vychováván k úctě a vděčnosti k těm, kteří splnili příkladně svou povinnost, zpečetivše svou krví posvátný svazek svého srdce s národem a domovinou.
***
Z protokolu o zasedání vlády ze dne 21. září 1938
Ministr pro sjednocení zákonů J. Šrámek: „ Jednotu národa nemá vláda v rukách a čeká jí v tom směru těžký úkol u západních velmocí a doufala zejména ve Francii, jsouc přesvědčena, že Francie splní své závazky. Prohlásil, že byl do poslední chvíle pro hájení našich hranic, a to i v případě, kdyby bylo Československo osamoceno, neboť předpokládal, že Francie i Rusko budou do války strženy. Začínalo sice být zjevno, že francouzská vláda zaujímá stanovisko negativní, doufalo se však v obrat. … Pan ministr pro sjednocení zaujímá znovu stanovisko již učiněné v politickém komitétu, totiž že nemůže dát formálně souhlas k francouzsko-britskému ultimatu, neboť k formálnímu schválení není vláda oprávněna; podle ústavy má toto právo parlament a vyžaduje se 3/5 kvalifikovaná většina. Bude nutno proto postarati se, aby se parlament ihned sešel za účelem rozhodnutí. Stálý výbor není kompetentní. Nelze proto formálně schválit návrh západních velmocí, ježto je to kompetence parlamentu…
***
Dne 21. září 1938
Pane prezidente republiky!
V této historicky vážné době, v níž vyvrcholuje brutální tlak Třetí říše proti naší republice a sudetoněmecká strana se pokouší o rozpoutání občanské války proti naší republice, obracíme se k Vám, jako k hlavě státu…Plně schvalujeme opatření vlády na zajištění klidu a demokratického pořádku v ohrožených krajích státu. Tato opatření však nebudou účinná , nebude-li užito všech zákonných opatření proti zdroji neklidu a rozkladu – sudetoněmecké straně. Je nutno, aby sudetoněmecká strana byla rozpuštěna a její příslušníci, pokud jsou státními a veřejnými zaměstnanci, byli jakožto nepřátelé státu restringováni bez jakýchkoliv nároků.
Na jejich místa buďte povoláni němečtí demokrati, kteří zvláště v posledních měsících projevili svoji oddanost demokratickému zřízení našeho státu. …Ujišťujeme Vás, že demokratické obyvatelstvo našeho města české i německé národnosti jest odhodláno brániti svoji republiku a její svrchovanost … a že se neleká v obraně státu, spravedlnosti a svaté věci naší svobody položiti i své životy.
Městský úřad v Dobřanech (V. Král, c.d. str.139)
***
Náš věk, 22. září 1938
Lidová strana na stráži nezadatelných práv republiky
Ústřední výkonný výbor Čs. strany lidové zasedla …14. září … za plné účasti svého členstva, jakož i členů obou parlamentních klubů …
Usnesl se, aby strana vytrvala na stanovisku odhodlané obhajoby naprosté suverenity, celistvosti a jednoty naší republiky a nedotknutelných práv a zájmů našeho národa. Za nadšených projevů oddanosti byly celým Ústředním výkonným výborem projeveny ministru Msgre dr. Šrámkovi, ministru ing. Dostálovi a Msgre Staškovi vřelé díky za jejich práci a projevena jim jednomyslně plná důvěra.
***
Lidové listy, 23. září 1938
Velké vlastenecké manifestace v Praze
Včera byla Praha jevištěm velkých vlasteneckých manifestací pražského občanstva, které …pochodovalo se státními vlajkami a za provolávání vlasteneckých hesel k parlamentu. Dělnictvo přišlo přímo z továren. … Včerejšek připomínal nejvíce 28. říjen 1918. Z balkonu poslanecké sněmovny promluvili k lidu poslanci V. Košek, dr. Markovič, dr. Rašín, Gajda, Richter, Rybářík a Gottwald. Řečníci všichni bez výhrad prohlásili, že dnes není mezi stranami vůbec rozdílu a že těžká hodina našla nás všechny semknuté v jediném a pevném šiku od leva na pravo pro obranu a záchranu vlasti…
Poslanec Košek k českému lidu
„Dělníci, dělnice, občané: ujímám se slova jako příslušník Čs. strany lidové… přicházíte projevit vůli svobodných občanů československého státu. Tato vaše vůle má být vyjádřena tím, že jste hotovi ke všem obětem, že jste odhodláni i krev svou dáti za samostatnost naší republiky. … Našim neštěstím bylo, že jsme velmi blízko u toho, který chce převraceti celý svět. A odpusťte mi to slovo, pohltí-li nás, přijdou na řadu i ti ostatní, kteří nás dnes opustili a zradili…“
***
Pro pana předsedu Berana anebo p. poslance Žilku
Ke včerejšímu hlášení o situaci na jižní Moravě připojuji dnes zprávu, kterou poslal sekretariát, mající na starosti Zlínsko a Vizovicko … Skoro všude se mluví a křičí docela veřejně, že jest potřeba zastřeliti předsedu strany posl. Berana i Stoupala jako největší zrádce našeho národa.Tak mluví i vojáci, kteří jsou na hranicích a tak mluví i branci, kteří při této mobilizaci narukovali a kteří jsou dnes ozbrojeni…
Brno, 29. září 1938
Josef Pelc, zemský tajemník
(V. Král, c.d. str. 157-158)
***
Dr. E. Beneš, Mnichovské dny, Praha 1968
„Já sám neměl o postupu Sovětského svazu nikdy žádné pochybnosti. Byl jsem jist, že své závazky splní. …Vyslanec Alexandrovskij, který v Praze působil v našem prostředí, aby se nátlaku německo-franko-britskému nepovolovalo … donesl novou odpověď Moskvy ještě týž den, ve chvíli největšího rozčílení v Praze v kruzích vládních a na Hradě. Moskva vzkazuje, že kdyby došlo k válce s Německem a toto bylo útočníkem, že by jí stačilo, kdyby Československo podalo svou stížnost proti útočníkovi do Ženevy a oznámilo to v Sovětskému svazu, jenž by se už tím cítil autorizován jít Československu na pomoc.
Byl jsem Sovětskému svazu za tuto odpověď krajně vděčen. Zůstal v této těžké chvíli s námi jediný a nabídl více, nežli byl povinen. …
Došel jsem totiž k závěru, že kdybychom byli odmítli anglo-francouzský plán a šli hned do války s Německem jen za podpory Sovětského svazu, bylo by došlo k těmto důsledkům:
a) Celý západní svět by byl – ať upřímně, ať neupřímně – věřil, že Hitler se svou propagandou o Československu jako nástroji bolševizace střední Evropy má pravdu, a byl by se obrátil hned proti nám. Maďarsko a Polsko by přirozeně byly hned všemi silami pomáhaly Německu… (str. 316-319)
***
Záznam dr. Schiessla z kanceláře prezidenta republiky ze dne 30. září 1938 v 10.00 hod. dopoledne, telefonuje posl. Dr. Rašín:
Poslanci David, dr. Rašín, Richter, Stašek, a další v poslední chvíli upozorňují, že odtržení území bez souhlasu ústavních činitelů, tj. parlamentu, jest podle platného práva velezradou. …Jediný způsob záchrany jest v zamítnutí mnichovské základny a v nabídce mezinárodní konference. (V. Král, c.d. str. 159)
Na Hradě pražském dne 30. září 1938 o 14. hod.
Byli jsme voláni telefonicky kabinetní kanceláří, abychom se dostavili k prezidentu republiky dr. Edvardu Benešovi (Josef David, Msgre Stašek, komunistický poslanec Gottwald, nár. soc. poslanec Tykal, nár. soc. poslanec Richter, posl. nár. sjed. dr. Rašín, poslanec nár. soc. dr. Stránský a poslanec nár. soc. dr. Klíma).
Dr. Stránský: „ … Měli bychom se bránit. Snad by to nebylo marné. A ostatní svět by klidně k tomu nemohl přihlížet..“ Dr. E. Beneš: „ To nemá v historii obdoby, aby se kdy s některým samostatným státem a národem tak jednalo. … Jsme opuštěni a zrazeni. Jsou to zbabělci a nejhnusnější na tom je, že nám řekli, že máme mobilizovat. … Bojí se války a myslí si, že by Československo mohlo být její příčinou. Bylo to těžké rozhodování přijmout podmínky a zachránit národ anebo jít do boje a nechat se vyvraždit…“
Posl. Stašek: „Pane prezidente, ve chvíli největší bolesti naší a celého národa Vám slibujeme věrnost. Vy nemůžete za to, že vše tak skončilo. Snad bylo Vaší chybou, že jste tolik věřil. Ale právě Vás spravedlivá historie neodsoudí. Neměl byste rezignovat. Stojíme za Vámi.“ …(V. Král, c.d. str. 160-164)
***
Den, 1. října 1938
Bolestný úkol – úkol nad lidské síly připadá všem těm, kdož musí splnit svoji povinnost a tlumočit československému lidu … smutnou zvěst … Bylo nám nadiktováno přijetí mnichovského usnesení čtyř. Stalo se tak bez nás. Byli jsme odsouzeni, aniž se nám poskytlo právo promluvit slůvko na obranu spravedlivé věci. Odepřel nám toto právo i náš spojenec, Francie, jejímuž podpisu a danému slovu jsme věřili…
***
Náš věk, 6. října 1938
Ponížili nás, ale i nám přijde den!
Velmoci v Mnichově připravily naši republiku o třetinu území. Ustupujeme od historických hranic se sebezapřením a protestem. Jednotou, svorností a prací z ponížení se dopracujeme nových úspěchů!
***
Lidové listy, 9. října
Československému lidu! Stoupencům Československé strany lidové!
V krušných dnech strašného národního neštěstí, hořkého ponížení a velkých ztrát na území i českém obyvatelstvu republiky, k nimž donucen byl náš stát diktátem čtyř velmocí, neslýchaným proti tak kulturní zemi a příčícím se nejen tisíciletému našemu právu a vší spravedlnosti, ale i platnosti právně i mravně zavazujících mezinárodních smluv, obrací se Československá strana lidová k celému našemu národu a zvláště ke všem svým stoupencům s výzvou, aby ze všech svých sil podporovali její vlastenecké úsilí o národní obrodu a státní obnovu na území, jež jsme si zachovali.
Československá strana lidová v nadlidském zápasu o jednotu, svobodu a nedotknutelnost republiky a jejich hranic prokázala přesvědčivě, jak jí leží na srdci jedině integrální zájem národa a jeho svatováclavské vlasti. Její svědomí je čisté, její štít neposkvrněný a občanstvo bez rozdílu politického názoru o tom velmi dobře ví. Neopustili jsme národ v nejtragičtějších hodinách jeho dějin a neopustíme ho ani nyní, kdy půjde o to vybudovati na zkomoleném území republiky nový život a nový řád, který by zajistil chléb a existenci všem jejím synům a dcerám.
Československá strana lidová ve své nezištné a houroucí lásce k národu a státu prohlašuje proto všemu občanstvu republiky, že bude i v budoucnosti státi pevně a bděle na stráži nejvyšších zájmů národních a státních, ústavních práv a demokratických svobod občanských…
Všechny nás čeká velká práce, která bude vyžadovati jednoty,, vzorné disciplíny, krajního sebezapření, obětavosti a napětí všech sil. Musíme zabezpečit práci a chléb i všem těm svým bratřím a sestrám, jež v zabraném území budou zbaveni existence. … Musíme pracovati k novému hospodářskému povznesení své zmrzačené země. Musíme dbáti toho, aby i v nových poměrech zachovány byly v platnosti zásady spravedlnosti sociální. … S touto nezničitelnou vírou v pomoc Boží a svatých ochránců naší vlasti, s touto vírou v konečné vítězství spravedlnosti i pro naši vlast a národ, půjde uvědomělý katolický lid v čele s Československou stranou lidovou hrdě vstříc zápasům o nový a lepší zítřek národa a republiky. Za ústřední výkonný výbor ČSL : Msgre dr. Jan Šrámek, předseda, Msgre Bohumil Stašek, místopředseda, dr. Mořic Hruban, místopředseda, dr. Martin Mičura, místopředseda, a další členové předsednictva.
***
Den, 28. října 1938
Lidová strana pevná, jednotná a samostatná, Všechny složky lidového hnutí trvají na neodvislosti a samostatnosti Čs. strany lidové
ČSL prozkoumala pečlivě celý postup své dosavadní činnosti. I její stoupenci, celá národní veřejnost – a musila to veřejně přiznat – že ČSL vždy jednala dle svého programu a zásad národních, křesťanských a sociálních i v nejosudovějších chvílích národa a státu a ukázala se tak jak spolehlivý její pilíř.
***
Den, 1. listopadu 1938
Lidová strana zůstane samostatná jako demokratická a národní strana středu, jako vyrovnávací činitel křesťanské, sociální a hospodářské spravedlnosti a solidarity a jako strážce křesťanské kultury v našem národě
***
Náš věk, 24. listopadu 1938
Lidová strana do táboru národní jednoty
Ústřední výkonný výbor ČSL dne 21. listopadu t.r. rozhodl, aby stoupenci strany vstoupili do nově se tvořící strany národní jednoty.
Tím ústřední výkonný výbor korigoval své původní rozhodnutí, podle něhož měla ČSL zůstati jako samostatný útvar, který měl tvořiti národní střed, jež by kooperoval se stranou národní jednoty. Poměry však byly silnější než tato vůle. Ukázalo se, že je nutno národní spolupráci ještě více upevnit a vytvořit společný útvar národní jednoty. …
Naši stoupenci, kteří byli vždy plní důvěry k vedení strany, vědí, že změna našeho stanoviska stala se jistě z příčin velmi vážných.
***
Náš věk, 15. prosince 1938
Pracovní program druhé republiky, předseda vlády R. Beran o nové zahraniční i vnitřní politice „…Dnes je jisto, že nemůžeme prostě pokračovat ani programově, ani metodicky v politice, kterou jsme uskutečňovali až do září letošního roku. Naše vztahy mezinárodní jsou dnes určovány novou zeměpisnou situací státu a novými mocenskými poměry v Evropě…“.
***
Z knihy prof. Miloše Trapla „Politický katolicismus a Československá strana lidová v Československu v letech 1918-1938“ (SPN, Praha 1990)
„…V kritických zářijových dnech pak lidová strana patřila k nejpevnějším zastáncům obrany republiky ve vládní koalici. Šrámkovy kritické názory vůči věrolomné politice západních spojenců i jeho výzvy, aby se jednoznačně postavily za Československo a nenutily je k dalším ústupkům, byly známy a nelibě neseny i stoupenci politiky appeasementu v Anglii. K nejvýraznějším projevům těchto postojů došlo při projednávání francouzsko-anglického nátlaku na čs. vládu a požadování přijetí jejich memoranda.. Ministři J. Šrámek a F. Ježek se 20. září vyslovili pro sovětskou pomoc. Proti této alternativě se ostře vyslovili zejména agrárníci a představitelé živnostenské strany. Na zasedání vlády dne 21. září 1938 při projednávání anglo-francouzského ultimata se Šrámek postavil proti přijetí nátlaku, odmítl defétismus části generality, vlády i prezidenta Beneše a žádal svolání parlamentu. Vyslovil také pochybnosti o garancích nových hranic. … ČSL měla i svého zástupce - V. Košku – v Rašínově Výboru pro obranu republiky. … Také B. Stašek se podílel na známé akci poslanců různých stran … chtěli ještě audiencí u prezidenta Beneše dosáhnout odvrácení kapitulace. …“
Tento postoj vedoucích činitelů ČSL v době zářijové krize 1938 souvisel jednak s národní, jednak i demokratickou tendencí lidovecké politiky v druhé polovině třicátých let. …“ (str. 147-148)
***
Z publikace „Pokrokové, demokratické a vlastenecké tradice ČSL“, J. Andrš, O. Tuleškov (Vyšehrad, Praha 1988)
„I při náboženských obřadech, kdy v chrámech zněla nejen slova Svatováclavského chorálu, nýbrž i vlastenecká kázání mnohých kněží, se zpevňoval národní duch odporu. Protinacistická kázání pátera Al. Tylínka, jednoho z předních činitelů ČSL, přitahovala zástupy českého lidu. … Také tradiční poutě, jejichž spoluorganizátory byli často kněží, organizovaní v ČSL, jako např. pouť na Hostýn, Radhošť a Říp, posilovaly národní uvědomění. Jedním z iniciátorů velké radhošťské národní slavnosti byl P.F.Chýlek, významný představitel ČSL na střední Moravě. V pravém slova smyslu národní manifestací se stala pouť u sv. Vavřinečka u Domažlic, jíž se zúčastnilo více než 100 000 lidí. Mezi přítomnými byl též Julius Fučík, básník J. Hora, čelní představitelé Petičního výboru Věrni zůstaneme i další odbojáři. V kázání prosloveném na této pouti B. Stašek…vyzval účastníky k složení přísahy věrnosti národu slovy: „ Co slíbíte a řeknete matce české? Slibme jí a přísahati budeme v této památné chvíli jménem svým a všeho českého lidu, že jí nikdy neopustíme, nezradíme … Přísahati budeme, že svou prací, svorností, národní jednotou … postavíme opět vlast svou na onen stupeň cti, blahobytu a slávy, jakou prožívala v nejslavnější své minulosti.“
Na svátek sv. Václava , 28. září 1939, sloužil Josef Plojhar v Rudolfově u Českých Budějovic slavnostní mši, na níž k davům věřících, zaplňujících nejen kostel, nýbrž i prostory před kostelem, pronesl vlastenecky zanícené kázání.
Již několik dní po skončení pouti u sv. Vavřinečka byl zatčen B. Stašek. Zatčení a poslání do koncentračních táborů byli zanedlouho P.F. Chýlek, poté zakrátko J. Plojhar a později též děkan Al.Tylínek. Do protifašistické činnosti se od prvních dnů okupace zapojil i A. Petr, představitel českých křesťanských dělníků… .“ (str. 109-110)
***
Co lze z citovaného vyvodit? Od poloviny 30. let minulého století ČSL, jako strana středu, nikoliv pravého středu, prováděla výrazně národní, vlasteneckou, demokratickou a sociální politiku, v níž se odrážel její křesťanský charakter. Sama zdůrazňovala, že hájí zájmy obyčejného člověka. S královstvím Božím na zemi to myslela vážně.
***
Po okupaci z okleštěné republiky proudily zástupy, zejména vojáků a politiků, přes protektorátní hranice, aby se zapojily do zahraničního protiněmeckého odboje. Z předních funkcionářů ČSL odešel J. Šrámek, pozdější předseda „londýnské vlády“, a F. Hála, který zastával funkci místopředsedy Státní rady. Ve vedení čs. západního odboje též pracoval dr. A. Procházka, známý jako předseda Právní rady Jmenovaní byli u toho, když se formovalo prozatímní státní zřízení Československé republiky. Hráli i významnou roli v tzv. dekretální normotvorbě. Byli v tomto směru blízkými spolupracovníky prezidenta dr. E. Beneše. Proto můžeme říci, že ČSL se mimořádně silně angažovala při vzniku a tvorbě dekretů prezidenta republiky.
Účast ČSL v protiněmeckém odboji je důležitým historickým obdobím, které tvoří samostatnou část stranických dějin, jež stále ještě čeká na své řádné zpracování
Vydalo Křesťanskosociální hnutí jako 247. publikaci určenou především pro příznivce KSH i KDU-ČSL. Praha, červenec 2008
Web. stránka: www.ksl.wz.cz E-mail: Vydavatel@seznam.cz