Česko-německý fond budoucnosti schválil financování 102 dodatečných projektových iniciativ

Česko-německý fond budoucnosti (CNFB) schválil v Berlíně v polovině září fondy v celkové výši přes 371.000 eur na více než 102 česko-německých projektů. Iniciativy pocházejí ze škol a výměny mládeže, kultury, dialogu, partnerství měst, nebo publikací, každá je prováděna společně českým a německým partnerem.

Také v tomto čtvrtletí se objevilo mnoho projektů na téma roku „aktivní občanství a nové výzvy 21. století", které vyhlásil na rok 2016 ČNFB a zabývá se otázkami, jako jsou občanská odvaha a multi-náboženské soužití. Jsou to zejména podněty z oblasti vzdělávání a mládeže s poměrně obtížnými diskusemi o těchto tématech, kde nejsou žádné jednoduché způsoby  řešení a zaslouží si respekt," říká Petra Ernstbergerová, předsedkyně správní rady CNFB.

Mezi schválenými projekty bylo v tomto čtvrtletí velmi mnoho publikačních projektů. Velká část z nich se zabývá společnou historií, několik knižních projektů je věnováno osudu židovského obyvatelstva v Protektorátu Čechy a Morava v průběhu holocaustu.

"Je méně a méně svědků tohoto období, získat autentické literární svědectví přímo v rámci školního vyučování je obzvláště důležité", říká Kristina Larischová, místopředsedkyně správní rady.

Některé aktuálně schválené projekty:

Uvnitř společnosti a přesto cizí? – Perspektivy odlišnosti a dosažení přijetí : Projekt spolku "Anti-komplex" a jeho německých partnerů Roma Trial e. V. se zabývá nadčasovým tématem "jinakosti", tím že kombinuje historii a osudy z minulosti se současnou diskusí o uprchlících v Evropě.

Středoškolští studenti ze severočeského Děčína a Saského Zethau pojednávají v několikadenních „vorkšopech“ (nucenou) emigraci a její následky, jako je diskriminace v nové společnosti, prostřednictvím návštěvy zařízení v oblasti migrace, jakož i prostřednictvím rozhovorů  s dobovými svědky různých generací a různých identit. Metodou tzv. Fórum divadla, se studenti uměleckými prostředky zabývají sociálně a politicky výbušnými otázkami,  prezentujícími výsledky této diskuse ve škole. Podpora Fondu budoucnosti pro tento projekt činí 3.900 Euro.

Antiromaismus (diskriminace Rómů): Antisemitismus: Antimuslimismus - Cestovní „workšop“ (pracovní seminář) v německo-českém pohraničí: V souvislosti s anti-muslimskými náladami v některých částech německé a české populace organizuje nadace Brücke/Most Foundation pětidenní „vorkšop“ k posílení těch, kteří v Německu a České republice aktivně pracují proti rasismu. Školitelé politického a historického vzdělávání a političtí aktivisté ze Saska a severních Čech školí při návštěvách místní iniciativy proti xenofobii a společně řeší, jak mohou lépe pracovat. Obsah „vorkšopu“ zahrnuje tematický oblouk od anti-muslimského extremismu, přes antisemitské postoje až po pohled na sociální vyloučení Cikánů. Fond budoucnosti dotuje projekt částkou 4.350 Euro.

"Stopy po Pražském jaru roku 1968 v česko-hornolužickém pohraničí - podobnosti rozdíly, rozpory" : čeští a němečtí studenti ze Žitavského pohraničí se zabývají v rámci projektu http://www.hillerschevilla.de/ na hledání historických záchytných bodů k úloze NDR při potlačení Pražského jara. Zde se dozvíte, že diskuse o tomto opomíjeném tématu česko-německé historie začíná ve vlastním domě: V okolí Žitavy byla ve výcvikovém vojenském prostoru připravena vojska Varšavské smlouvy k invazi do Československa, pro rozdrcení Pražského jara. Jedná se o návštěvy autentických míst žáky škol ze Cvikova a Ebersbachu v Sasku, rozhovory se svědky a vypořádání se s otázkou individuální a společenské odpovědnosti, odvahy a odporu proti diktatuře. Podpora Fondu budoucnosti pro tento projekt činí 2.875 eur.

Neptun: Ve filmovém projektu "Neptun" zpracovává režisérka a výtvarnice Adéla Babanová jednu dezinformační kampaň proti Německé spolkové republice inspirovanou československou tajnou službou v roce 1964. Je to dnes výbušné téma propagandy a manipulace s médii. V návaznosti na tzv. "Operaci Neptun" komunistická tajná služba nalezla náhodou dokumenty v Černém jezeře na Šumavě a později vysvětlovala, že se jedná o nálezy z doby druhé světové války. Ve skutečnosti se jednalo o podvodnou kampaň, která ale v té době nebyla za hranicemi ČSSR odhalena. Adéla Babanová objasňuje ve spolupráci s berlínským filmovým a animačním studiem Projector 23, a s mladými historiky a tvůrci z obou zemí, pomocí archivních filmových záběrů, fotografií a časosběrného natáčení, mechanismus propagandistické lži a informační války a zároveň přispívá k probíhající diskusi o úloze médií. Podpora Fondu budoucnosti na projekt je 300.000 korun.

"Pod kolem dějin". Nové vydání autobiografie Přemysla Pittera:

Tento projekt je remake německé autobiografie Přemysla Pittera "Pod kolem dějin", která se objevila v roce 1970 a je dlouho rozebrána. Český pedagog a spisovatel Přemysl Pitter (1895-1976) ztělesňuje svým životem a dílem, jako žádný jiný, česko-německé usmíření po nacistickém teroru, válce a vyhnání. Založil sirotčinec Milíčův dům v Praze na Žižkově a staral se před druhou světovou válkou zejména o židovské děti. Po válce se staral o židovské děti z terezínského koncentračního tábora, spolu s osiřelými dětmi německými, pro dosažení vzájemného smíření a respektu. Vzhledem k úpadku lidství zůstává Přemysl Pitter, se svým smyslem pro zodpovědnost a schopnost odpustit, příkladnou postavou německo-české historie a jeho paměti jsou nadčasové. Nové vydání obsahuje dodatky z posledních Pitterových let života. Fond budoucnosti uděluje tomuto knižnímu projektu dotaci ve výši 3.500 eur.

Dopisy z Prahy 1939-1941 : korespondence židovské rodiny Czernerů od roku 1939 do roku 1941, která byla poprvé publikována v rámci tohoto projektu v českém jazyce, podává vzácně autentické svědectví o každodenním životě židovské rodiny v Protektorátu Čechy a Morava na počátku holocaustu. Dopisy babičky Czernerové její dceři vycestované do USA  odrážejí úvahy, vnímání a volby Židů v protektorátu a ukazují, jak se politické změny a průběh války projevily v každodenním životě židovské rodiny. Tyto autentické všednodenní pohledy, živá zobrazení ve formě dopisů, představují cenný přírůstek k  publikacím o historii. Fond budoucnosti podporuje publikační projekt 70.000 korunami.

Dvě země – jeden zvuk. Dvě země v souladu. Projekt setkání u příležitosti Dne německé jednoty v Praze : Setkání dětského sboru MDR z Lipska a chlapeckého sboru Boni pueri  z Hradce Králové nabízí mladým lidem nejen možnost vystoupit společně a na společném koncertu v Den německé jednoty v Praze se skladbami soudobých autorů z obou zemí, jakož i s díly z doby přelomu. Kromě toho chtějí koordinátoři projektu, prostřednictvím Hudebního kruhu mládeže (Arbeitskreis Musik in der Jugend) a Shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, zvyšovat mezi mladými lidmi povědomí o tom, jak se mohou jako hudebníci zapojit do občanské společnosti. Jak v Československu, tak ve východním Německu, byli umělci, zejména hudebníci a intelektuálové, důležitým faktorem ovlivňujícím revoluční hnutí na podzim 1989. Obě dvě skupiny budou mít možnost ve „vorkšopu“ hovořit se svědky revoluce 1989. Fond budoucnosti podporuje projekt grantem ve výši 4.500 eur.

Kultur ohne Grenzen/Kultura bez hranic - Setkání Bavorsko Bohemia v roce 2017 : Aktuální přeshraniční činnost Centra Bavaria Bohemia (CeBB) jako kulturního centra, síťového a styčného bodu mezi bavorskými a českými sousedními regiony, pokračuje tímto projektem. Primárním cílem CeBB je zahrnout tolik lidí, jak je to jen možné, z různých cílových skupin, do přeshraničních aktivit. Žáky, studenty a učitele, turisty, umělecké a kulturní pracovníky, širokou veřejnost. Díky novému českému partneru - projektu Tandem Plzeň - je stále více impulzů k přeshraničním setkáním v kontextu kultury bez hranic,  stále více motivace mezi školami a studenty, která je důležitým pilířem pro přeshraniční vztahy. Fond budoucnosti podporuje projekt dotací 35.000 eur.

Sudetenpost, 6.10. 2016, str. 6, bez autora a značky

Pro České národní listy volně a kráceně přeložil P. Rejf