Britské potvrzení špionských tajností

(Jak se pracovalo na zničení Ruska)

Bývalý Séf britské tajné služby MI6 John Scarlett poskytl rozhovor listu Gurdian, v němž se poměrně otevřeně věnoval plánům MI6 a CIA na rozdělení Ruska.

Scarlett je v současnosti penzionován, narodil se v roce 1948. Jeho kariéra ve zpravodajské komunitě trvala téměř 40 let, strávil je ve službách MI6 v Keni, Paříži a Moskvě (tam pobýval dvakrát). V roce 2004 se stal šéfem MI6, o pět let později byl odvolán. Proč se tak stalo, nebylo zveřejněno, možná kvůli nezdaru plánu na rozdělení Ruska. Alespoň Scarlett se mu v rozhovoru věnoval široce a přiznal, že »Putin překazil naše plány«. Ty měly ve výsledku znamenat, že Rusko přijde o svou jižní část při pobřeží Černého moře a že Gruzie vstoupí do NATO.

Tři fáze

Plán podle Scarletta měl tři fáze. První spočívala ve vytvoření základen v Jižní Osetii. Měly v počátku sbírat data o vojenské činnosti v republice, která nepodléhala Gruzii, později se měly základny věnovat diverzní činnosti. Druhou částí plánu se měla stát »povstáiú islamistů« v Dagestánu, Čečensku, Severní Osetii a Kabardino (Karačajevsku)-Čerkesku. Povstání mělo vést k převzetí moci islamisty, což by vytvořilo předpoklady, že proti těmto státům mohou zasáhnout vojska států NATO v »protiislamistickém tažení«. Předpokladem pro tuto operaci se mělo stát »zaměstnání« Ruska v konfliktu s Ukrajinou.

Nevalné výsledky

Scarlett v rozhovoru nikterak nehodnotí, jak se »dařily« jednotlivé části plánu. Podle dřívějších publikací ruských médií v Jižní Osetii skutečně existovaly výzvědné a diverzní buňky vytvářené a financované Gruzií. I podle současných gruzínskych pramenů byla tzv. revoluce růží v roce 2003 připravena západními tajnými službami, do čela země vynesla Michaila Saakašviliho, jehož si zvolila CIA. Po jeho nástupu se aktivita rozvědek v Jižní Osetii prudce zvýšila.

Pokud jde o islamistické státy na severním Kavkaze, ozbrojené oddíly extremistů v nich skutečně existují. Ruské tajné službě se podařilo je izolovat, nemají větší podporu obyvatelstva, a postupně je ničí. Není bez zajímavosti, že ve dvou čečenských válkách (1997-2009, ovšem rozhodující vojenské operace skončily v roce 2000), bojovali po boku kavkazských islamistů zahraniční bojovníci včetně pozdějších vůdců ukrajin|ského Pravého sektoru. Západní tajné služby je naverbovaly právě v Čečensku a později použily i na Ukrajině.

Tam se totiž počátkem tohoto tisíciletí nedařilo postavit proti sobě Kyjev a Moskvu. CIA dosáhla toho, že v roce 2004 propukla první barevná revoluce, ale Washington ani Londýn neuspokojila. Sice se v hlavním městě Ukrajiny začalo mluvit o »pňmknutí k Evropě a odklonu od Ruska«, jenže po dalších prezidentských volbách i tyto výroky utichly.

Porážka Saakašviliho

Nadějí zůstával Saakašvili.

V srpnu 2008 zaútočil na Jižní Osetii. Putin však byl připraven, jak zdůraznil Scarlett. Rozhodným vojenským vystoupením připravil Saakašvilimu naprostou porážku. Dlouho a pečlivě spřádané plány CIA a MI6 se ocitly v rozvalu. Scarletta právě to podle všeho stálo místo.

Plán pokračuje

Plány se ale kují dál a zůstávají v podstatě stejné, dokonce i se stejnými osobami. Na Ukrajině se nakonec státní převrat podařil, Rusko se dopustilo chyby, když si vsadilo na chamtivého a »nenažraného« koně Janukovyče. Západní tajné služby také ovšem sázejí na »problematické« osoby - vůdce Pravého sektoru a Saakašviliho. Ten má momentálně potíže, po gruzínském občanství přišel v boji o kus žvance i o ukrajinské občanství. Nicméně Putin byl opět připraven, připojil Krym po takřka přesném okopírování scénáře, který CIA uplatnila v Kosovu. Zabránil tak paktu NATO, aby se na Krymu se souhlasem »nového Kyjeva« pokusil převzít velice důležitou ruskou základnu a vypudit Rusko z Černého moře.

Rozhovor Scarletta vlastně nic nového neprozradil, aktivity CIA a MI6 jsou známy, i když režimními médii zamlčovány. Ale stačilo, aby slova Scarletta začal citovat ruský tisk a vedení Guardianu se ohradilo, že tenhle materiál dali na jeho stránky hackeři. Ohrazení ovšem přišlo až týden po zveřejnění Scarlettových »ospravedlnění«, takže důvěru nevzbudilo...

(pe), Haló noviny, 25.8. 2017, str. 8