Berlín, Mnichov nebo Praha, potřebujeme spojence

Část II

Multiplikační seminář v Heiligenhofu

Předat znalosti bylo cílem vícedenního školení na souborné téma „Přistěhovalci, uprchlíci a vyhnaní po roce 1945: paralely tehdejška a dneška“ a “historie pro budoucnost: Němci ve východní a středovýchodní Evropě“ v sudetoněmecké vzdělávací instituci Heiligenhof v lázních Bad Kissingen, kterou spravuje ředitel nadace Steffen Hörtler. Sudetští Němci stejně jako na nadšenci německo-české historie ze všech koutů Německa a České republiky byli mezi účastníky. Prvotřídní lektoři nadchli. Píše Hildegarda Schusterová

O školícím místě k dějinám nucených migrací 20. století hovořil Sven Oole, vedoucí pro komunikaci a správu Spolkové nadace „Útěk, Vyhnání, smíření“. Oole je historik se zaměřením na soudobé dějiny. Studoval u Arnulfa Baringa, který byl v roce 2002  oceněn sudetoněmeckou Karlovou cenou. Od roku 2008 do roku 2013 působil jako výkonný poradce v německém Bundestagu pro vyhnance a německé menšiny nedávné historie, jako politolog a žurnalista. Od ledna 2014 je zodpovědný za komunikaci a řízení Spolkové nadace „útěk, vyhnání, smíření“.

V Berlíně, nedaleko Potsdamer Platz, vzniká Dokumentační centrum pro celosvětové téma -útěk a vyhnání. To také zahrnuje minulost 15 milionů Němců na konci Druhé světové války. „Ztráta domova je univerzální zkušenost,“ řekl Oole. „Dokonce i dnes, je tím ovlivněn nespočet lidí. V této souvislosti budované Dokumentační středisko nabízí výstavy, akce a výzkumná zařízení, poskytne fórum pro poznávání historie.“ Na rozloze asi 6.000 metrů čtverečních budou představeny životní události věnované příčinám, průběhu a následkům etnicky a nábožensky motivované nucené migrace z 20. a 21. století v Evropě i jinde, jakož i krátkodobé výstavy.

Také se připravuje sbírka objektů, zaměřených na útěk a vyhnání Němců z oblastí dříve obsazených německou populací. Ve své komplexní prezentaci projektu Oole odkazoval mimo jiné na současnou práci nadace se svědectvími. Zahrnuje vlastní svědectví, sběr stávajících svědeckých zpráv z Německa a z Evropy, audiovizuální dokumenty z historie, rozhovory s oběťmi a vytvoření archivu zkušeností a jiných osobních dokumentů. Nadace považuje Dokumentační centrum za místo živé diskuse, učení historie a vědeckého výzkumu. To zahrnuje principiální transfer vzdělávání a znalostí, zejména dlouhodobou spolupráci se školami, univerzitami a dalšími výzkumnými institucemi.

Nadace v současné době zahajuje výzvy ke sběru očitých svědectví. Bude hledat životní příběhy uprchlíků a vyhnanců do archivu Dokumentačního střediska v Berlíně, pro budoucnost. Tam budou trvale uloženy. Svědectví očitých svědků konkrétně zprostředkovalo hluboké a dlouhodobé účinky nucené migrace na biografii jednotlivce.

Vedle psaných zpráv o útěku a novém začátku hledá nadace deníky, dopisy, fotografie, kresby, průkazy totožnosti a další dokumenty. Výzva je zaměřena všem kdo zažili sami, nebo jejich rodinní příslušníci, útěk a vyhnání. Jak uprchlíkům z jugoslávské války v devadesátých letech 20. století, tak německým vyhnancům z doby Druhé světové války, jejich dětem a vnoučatům, či současným uprchlíkům z válečných a krizových oblastí.

Jako místo historie a sudetoněmeckého vzdělávání prezentoval Heiligenhof vedoucí nadace Steffen Hörtler. S hrdostí oznámil, že „Heiligenhof je prvním společným vlastnictvím všech vyhnanců.“ Dnes tuto společnou instituci spravuje Sudetoněmecká nadace pro sociální a pedagogickou práci. Hörtler dále řekl: “sudetští Němci byli první, kteří v roce 1952 koupili tento dům pro vzdělávací instituci, jako majetek komunity. My sudetští Němci máme ve Francích zařízení s 224 lůžky a 90% využitím, nejmodernější vzdělávací instituci."

Sudetoněmecká rada má například jako vlastní téma „Česko-německé porozumění, jako úkol občanské společnosti," vysvětlil ze své funkce jako člen předsednictva Sudetoněmecké Rady.

Sudetoněmecká rada, jako orgán sudetských Němců, podporuje nadstranické spolky sudetských Němců v úsilí o česko-německé porozumění. Skládá se z 30 členů. Polovinu volí Sudetoněmecké spolkové shromáždění, druhá polovina je ze stran zastoupených v Bundestagu. Rada má za úkol podporovat mezinárodní porozumění, zejména usmíření a porozumění mezi Čechy a sudetskými Němci.

Kromě toho má Sudetoněmecká rada za úkol podporovat péči o landsmanšafty domovských krajin v Čechách, na Moravě a ve Slezsku a v nových domovských regionech v Německu. Nabízí také sudetoněmeckým a českým politikům společné fórum pro diskusi, jako jsou každoroční Mariánskolázeňské rozhovory, o kterých Sudetendeutsche Zeitung zveřejňují každý detail.

Grémium Sudetoněmecké rady je složeno z lidí, kteří mají své kořeny v sudetských zvláštních zájmech. Pro sudetské Němce je vždy důležité znovu a znovu získávat spojence pro sudetoněmecký problém. Bohužel za 30, 40, 50 let sudetoněmecký landsmannschaft nedokázal vybudovat odpovídající základnu ani v Bonnu, ani v Berlíně,  jako je dnes  pražská  kancelář. Peter Barton vykonal v Praze vynikající práci a sudetští Němci měli podobnou kancelář v dřívějším Bonnu, s cílem vytvořit kontaktní místo pro sudetoněmecké zájmy. Stále je nezbytné, aby bylo zajištěno, že význam sudetských Němců v Berlíně budou i nadále růst. Práce v této souvislosti nebude snadnější, ale obtížnější. Ještě před pěti až deseti lety úřady zaměstnávaly ženy a muže, kteří kvůli svým rodinným kořenům měli silné spojení se sudetskými Němci. Tyto znalostní nosiče dnes v této míře neexistují. Spíše je pravda, že tam byli dobře vzdělaní lidé, kteří studovali historii nebo politiku, ale pro které sudetoněmecké téma není tak důležité. Tito nositelé znalostí dnes v této míře neexistují.  

Předsednictvo Sudetoněmecké rady pracuje na tom, aby bylo v Berlíně slyšet sudetoněmecké hlasování. Rada v současné době připravuje novou mnohojazyčnou výstavu o historii sudetských Němců. První místo by mělo být po dokončení kolem 4. března v bavorském státním parlamentu a pak by mělo být uvedeno na sudetoněmecký den v Augsburgu. Je důležité udržovat kontakt s politikou a nit rozhovoru s Berlínem znovu posilovat, až bude nová spolková vláda. 

Významnou výzvou pro sudetoněmecké občany, řekl Hörtler ve své krátké závěrečné analýze voleb, je najít po volbách, ve výrazně změněné stranické krajině v Německu a v České republice, kontaktní osoby pro sudetoněmecké požadavky. Politika, ať už v Berlíně, v Mnichově nebo v Praze, bude utvářena jednotlivci. Sudetští Němci by měli sledovat, jak k nim bude každý z těchto lidí přistupovat. Co nevyšlo bylo to, že jsme tyto lidi vylekali nároky,  uzavřel Hörtler své politické úvahy.

Zvláštní poctu dostal Adolf Ondratschek.  Steffen Hörtler, také místopředseda sudetoněmeckého landsmanšaftu (SL), mu udělil medaili Adalberta-Stiftera za příspěvek k předávání znalostí o sudetoněmecké kultuře. Ondratschek předává poznatky svých výzkumných cest do českých, moravských a slezských archivů. Jako učitel v důchodu dal Ondratschek své síly do služby sudetským Němcům.

Jako častý řečník na Sudetoněmeckých dnech a na seminářích jako je tento, referuje na téma „Po stopách německé historie v České republice - výzva pro historiky a genealogy“,  o své výzkumné práci a přispívá k dalšímu odstraňování bariér mezi sudetskými Němci a Čechy. Ondratschek také letos podal zajímavá fakta o německých stopách v rodné zemi sudetských Němců. Nachází je všude, v archivech, matrikách, osobních dokladech, osvědčeních, architektuře, památkách, hřbitovech, kuchařkách, literatuře o Němcích, filmech, a dokonce i v reklamě. Jen je třeba dívat se pozorně, jako Ondratschek, sledující stopy německých dějin v českých zemích.

Hildegarda Schusterová, Sudetendeutsche Zeitung, 1.12.2017, str. 5

Pro České národní listy volně a krácene přeložil P. Rejf