Bělobrádkovo tvrzení o vyhánění má pekelnou trhlinu aneb Nevolitelná strana KDU-ČSL
Pan Bělobrádek z KDU-ČSL jel do Augsburgu. Nic proti tomu.
Pan Bělobrádek jel k sousedům. Nic proti tomu.
Pan Bělobrádek jel na návštěvu přátel. Nic proti tomu.
Pan Bělobrádek se nejel omlouvat ani usmiřovat. Nic proti tomu.
My pozůstalí po obětech nacismu, po obětech sudetského řádění, se však ptáme. Jel k těm sousedům sudetům jako soukromník?
Byl na tu dobu zbaven vládní funkce? Pokud ne, pak je něco shnilého ve vládě, v parlamentu a v republice. Proč? Protože už podle Česko-německé deklarace nemá vládní činitel co činit u landsmanů.
Ovšem,je-li deklarace jen cár papíru - jako za Hitlerů - pak je jiná.
Dále se ptáme - copak to řekl pan Bělobrádek na srazu landsmanů?
Řekl údajně toto - že už nikdy v dějinách by nemělo nastat vyhánění pro národnost, náboženství a rasu. Kéž by tomu tak bylo.
Ale copak to bylo u nás v roce 1945? U nás se žádné vyhánění pro národnost, rasu a náboženství nikdy nekonalo! Vyháněl někdo u nás Němce, Maďary, fašisty, gardisty, zrádce, kolaboranty, nositele Svatováclavských orlic, pro národnost, rasu a náboženství? Nikoli!
U nás byla většina sudetů a Uhrů odsunuta nikoli pro národnost, nikoli pro náboženství, a už vůbec ne pro rasu! U nás byla většina sudetů a Uhrů odsunuta pro zločiny vlastizrady, velezrady a zločiny proti lidskosti na našich národech.
Byli odsunuti jeden a půl milionu ordnerů, kteří stříleli, vraždili, loupili a ničili Čechy, Slováky, Židy, Rusíny a Romy v ČSR. Bylo odsunuto 70 tisíc freikorpsů,kteří to dělali jako Hitlerovi soldáti. Bylo odsunuto jeden milion stošedesát dva tisíce šest set sedmnáct sudetů, kteří byli Hitlerem vyznamenáni za zločin uloupení pohraničí. Byly odsunuty tisíce sudetů sloužících ve wehrmachtu na východní frontě. Byly odsunuty tisíce sudetů členů NSDAP a jiných nacistických organizací.Atd.
U nás mohla zůstat na základě proklínaných dekretů menšina 220 tisíc sudetoněmeckých loyalistů a antifašistů I.ČSR. Víc jich bohužel nebylo!
U minima divokého odsunu, se kterým veřejně počítali i Spojenci Postupimské dohody,zejména Churchill, snad bylo postiženo několik stovek, možná nějaký tisíc (?) jedinců. Tato osobní tragedie této minimální menšiny nemůže omluvit právo na odsun obrovské provinilé většiny - toto neustále zamlčuje pan Bělobrádek. Za to se již politikové a Češi jako národ mnohokrát omluvili. Ale za obří většinu odsunutých vinníků se Češi nikdy nemohou omluvit. A nebudou omlouvat. Ani Havlova prohnaná omluva zde neplatí. Nebyla jménem národa. Byla jménem jakési tlupy právem postižených dekrety. Na pana Havla většina pozůstalých po obětech nacismu pro tuto prohnanou omluvu vzpomíná ve zlém. A nejen pro ni...
Brání tomu prolitá krev statisíců našich obětí. Brání tomu desetitisíce našich občanů zahynulých v koncentrácích,na popravištích, ve vypálených obcích, ve věznicích, v internačních táborech, ve vazbě gestapa a jinde.
Pan Bělobrádek žije neustále ve svém bludu, ve svém paobrazu nedávné strašlivé historie sudetské vlastizrady a velezrady, kterou nechápe, nechce chápat a neustále zavrzele mele svou o vyhnání a jakési čistce pro jakousi národnost, jakýsi jazyk a náboženství.
To poslední je snad vrcholem nepravdy. Byli odtud Čechoslováky vyháněni nějací občané pro náboženství?? Vyháněli jsme snad my Židy? Naopak,mnozí Češi i Slováci ukrývali židovské občany, nebo převáděli je do zahraničí. Pouze odporní kolaboranti všech národností byli nepřáteli Židů, Romů a Čechů. Šerm s národností, rasou a náboženství v této kapitole našich dějin nemá se strany pana Bělobrádka jakékoli opodstatnění.
Zásadním důvodem odsunu sudetů byla vlastizrada I.ČSR - a proto byly vypracovány dekrety. Sluší připomenout, jak často varovala londýnská vláda i moskevská poslanecká skupina sudety, zrádce a kolaboranty, že s nimi po válce bude naloženo, jak zasluhují! Nevzali si z toho příklad - kromě těch tisíců nacistů Němců a nacistů sudetů, kteří práskli do bot již před osvobozením. Kam utekli? No přece především do Bavor, kde nyní naši kolaboranti hledají spojence a milé krajany! A pak i do Rakous. A kde založili landsmannschafty? Právě tam! A jak to dopadlo s denacifikací? Bledě. V Rakousku skončila už roku 1947 (!), v Německu, kde to řvalo více, roku 1949. Konstatoval to i Simon Wiesenthal blahé paměti, tento inženýr přesnosti a pravdy.
Pan Bělobrádek i pan Herman si nepřipouštějí jednu věc. Pro jejich zatvrzelost a pro jejich prosudetský postoj je pro tisíce pozůstalých po obětech nacismu a fašismu u nás nevolitelná jejich strana.
Strana,která bývala stranou Msgre Šrámka, člena londýnské Benešovy vlády, strana spolupodepisovatelů dekretů. Lidová strana bývala strana slušných věřících, strana lidových tradic, a ještě dnes má některé uvážlivé členy, funkcionáře a vlastence, osobně znám dva. Ale to dílo, které pod její hlavičkou konají pánové Herman a Bělobrádek, odpuzuje a bude odpuzovat voliče pozůstalé po obětech fašismu do doby, než se jich lidová strana zbaví, nebo je přesvědčí, aby se káli a přeorientovali své bludy. Do té doby je KDU-ČSL pro pozůstalé po obětech fašismu a nacismu nevolitelná.
Jiří Jaroš Nickelli, ČSBS Boskovice
Autor je pozůstalý po oběti gestapa,
příbuzný obětí Osvětimi a sekyrárny Pankrác