Bělobrádkovi otevřený dopis z 12.4.2017

Pan

MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA

místopředseda vlády pro vědu, výzkum, inovace

Úřad vlády České republiky

Nábřeží E. Beneše 4, 118 01 Praha 1

Kabinet místopředsedy vlády pro vědu, výzkum inovace

 

V Praze dne 12. dubna 2017

Pane místopředsedo vlády,

                                                 Vaše úvahy o kvalifikovaných či jiných rozdílech při vyřizování běžného dopisu a petice považuji, slušně řečeno, za scestné. Nehodlám se jimi dále zabývat. Výjimku však přesto učiním. Zdůrazňuji, že každý státní orgán, který petici převzal, je povinen do 30 dní písemně na ni odpovědět. „V odpovědi uvede stanovisko k obsahu petice a způsob jejího vyřízení." (§ 5 odst. (3) zákon č. 85/90 Sb., o právu petičním). Petiční právo zakotvuje i ČI. 18 Základní listiny práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku ČR. Petiční zákon jednoznačně říká, že každý má právo sám nebo společně s jinými ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu obracet se na státní orgány. Z petice, jíž jsem Vám postoupil již několikrát, aniž jste ji dosud vyřídil, spíše než o vyřizovaní petice z Vaší strany se jedná o opakované a dlouhodobé vyhýbání se skutečným pravdivým odpovědím, jednoznačně vyplývá, že jde o velmi důležité zájmy České republiky a jejího lidu, českého národa.

I.                 Jak vyplývá z článku „Setkání významné pro budoucnost", který byl publikován v Sudetendeutsche Zeitung, 18.03. 2016, na str. 1 a 3, pochválil H. Seehofer čtvrtý bavorský kmen jako základ pro „budoucí spojení mezi oběma zeměmi“.

Citovaný výrok považuji za mimořádně důležitý. Podle něho by mělo dojít v budoucnosti ke spojení ČR a Bavorska, ČR by ztratila svou státnost a stala se zemí. Sudeti by měli tvořit základ spojení. Žádám, pane vicepremiére, o vysvětlení výše uvedeného výroku o budoucím spojení mezi oběma zeměmi, v němž bavorský čtvrtý kmen, tedy sudeti, mají tvořit jeho základ.

Vaše odpověď na mou výše uvedenou žádost: „Já nejsem pan Seehofer a ani nejsem jeho konzultant, nemohu tedy náležitě vysvětlit jakékoli jeho výroky. Územní změny hranic naší republiky je možné provádět ústavním zákonem. Pokud by k tomu došlo jinak, respektive ze strany druhého státu, jednalo by se o napadení naší republiky, jež by vedlo k adekvátní reakci státních orgánů s cílem obrany země.“

II.                Nejen ve vyjádřeních představitelů SL, ale i v prohlášeních řady německých politiků, se mluví o zločinech, jichž jsme se pří vyhání Němců měli dopustit. H. Seehofer mluví v těchto souvislostech o zločinech proti lidskosti, B. Posselt o válečných zločinech a rakouský SL konal Den vlasti 2015 pod mottem: „Před 100 lety genocida Arménů - před 70 lety sudetských Němců".

Dovolím si opakovat výše uvedená tvrzení v širším kontextu.

1. Na 66. sjezdu SL, který se konal v květnu 2015, promluvil i Horst Seehofer. Jak o nás mluvil, nejlépe vystihuje několik vět z jeho projevu. „70 let od války také znamená 70 let od počátku vyhnání. Vás, sudetské Němce, to zasáhlo s plnou silou. V květnu 1945 začala v Čechách jedna z největších a nejbrutálnějších etnických čistek 20. století. Sudetští Němci byli zbavení práv, cti, stali se psanci. Vyhnáni z jejich vlasti, země předků, která byla kolonizována Němci již 800 let. Zasáhlo to ženy, děti, starší osoby. Násilí v Ústí a Brně se staly symboly nelidskosti, utrpení, mučení a smrti. Dovolte mi, abych se vyjádřil velmi jasně: vyhnání sudetských Němců bylo a zůstává pro historii zločinem proti lidskosti, velkou a obrovskou nespravedlností. Krátce po válce přijely první vlaky ze sudet do Bavorska. Náhodní ztroskotanci, bez bytu, bez práce, domov jim byl ukraden. Ale přinesli věci, které jim nemohli vzít: podnikatelské dovednosti, odvahu a tvůrčí sílu. A především: Vzali jim domov, ale ne jejich identitu, ne jejich hrdost..." V této souvislosti si jistě vzpomenete, že na svůj videopozdrav, v němž jste jmenovitě oslovoval jak H. Seehofera, tak i B. Posselta, jste se dočkal jako „odpovědi" i výše uvedených vět. A mlčel jste!

Na témže sjezdu k nám byl B. Posselt mírnější. Obvinil nás jen z válečných zločinů, i když jindy byl mnohem útočnější. Rakouští landsmani se sešli v září 2015 na Dni vlasti v Klosterneurburgu. A tam „sněmovali" pod mottem „Dne vlasti 2015: Před 100 lety genocida Arménů - před 70 lety sudetských Němců“. Takže z nás udělali genocidní zločince. Pod tím mottem vystupovali i někteří rakouští ústavní činitelé. Žádný z nich se neohradil.

Snad zbývá dodat, že na uvedených akcích sudetů byli i naši diplomaté. Myslíte, že protestovali?  Nikoliv.Mlčeli, protestního hlásku nevydali. Na některých podobných akcích dokonce popřáli hodně zdaru, nechť se dílo podaří. Je samozřejmé, že spíše bychom čekali námitky od Čechů, někteří z nich byli dokonce našimi ústavními činiteli, zde přítomných. Ale i ti mlčeli. Neřekli jediného slova na obranu republiky, našeho národa, na obranu pravdy.

I v současnosti mnozí z uvedených mluví o nutnosti zrušit tzv. Benešovy dekrety, správně dekrety prezidenta republiky, běžně používají termín vyhnání. Oni jistě ví, že s vyhnáním, které je jednostranným protiprávním aktem, mezinárodní právo spojuje právo na návrat do původního sídla a náhradu škod, které vyhnáním vznikly.

Používáte, pane místopředsedo vlády, také termín vyhnání s vědomím možných důsledků pro republiku, přestože zřejmě víte, že Němci z Československa nebyli vyhnáni, ale přesídleni, odsunuti, transferováni, to jsou termíny používané Postupimskou smlouvou. Spojenci v Postupimi vzali na vědomí tzv. divoké odsuny a tím je zlegalizovali.

Na mou žádost o odpověď, co proti výše uvedeným i dalším útokům činíte, kdy jaký krok proti nim jste učinil, v jaké formě, ústní nebo písemné, na koho jste se obrátil, jaké výsledky jste dosáhl?

Vaše odpověď zněla: Pokud jste došel k názoru, že je těmito výroky ohrožena naše republika, obraťte se prosím na Ministerstvo zahraničních věcí, které je zmocněno chránit zájmy České republiky v zahraničí.

Na mou žádost o odpověď, co jste učinil proti vměšování H. Seehofera. B. Posselta a SLÖ do našich vnitřních záležitostí, proti jejich lživým protičeským útokům, jste odpověděl: „V tomto případě si Vás opět dovolím odkázat na řešení z výše uvedeného bodu. Což bych učinil i já, pokud bych shledal, že jsou zájmy České republiky ohroženy."

Další moje otázka: Proč např. ministr D. Herman a další mluví o vyhnání tzv. sudetských Němců, když podle rozhodnutí Postupimi šlo o přesídlení Němců z Československa?

Vaše odpověď:

Proč pan ministr Daniel Herman používá konkrétně tento termín, se prosím zeptejte přímo jeho.

Předpokládám, že uvedené ukázky mých žádostí o vysvětlení a Vašich odpovědí, jsou natolik přesvědčivé, že další nemusím uvádět. Každý si může udělat závěry o Vašem jednání již sám. Nepotřebuje k tomu žádný další komentář.

Když však někdo nás obviňuje ze zločinů proti lidskosti, z chladných válečných zločinů nebo dokonce z genocidy, jde o mimořádně nestoudný čin, který by neměl zůstat bez odpovědi.

Zvláště genocida je hrozný mezinárodní zločin a když jsme z něj i z dalších obviňování státními činiteli, politiky CSU a tzv. sudetoněmeckého landsmanšaftu, tak by povinností, podle mého názoru, každého našeho ústavního činitele, mělo být, se proti těmto protičeským lživým útokům postavit a minimálně požadovat vysvětlení a omluvu. To jste, pane místopředseda vlády, P. Bělobrádku, měl učinit již dávno. Bohužel jste tak neučinil a zřejmě ani tak neučiníte.

Je podle mého názoru více než směšné skrývat své skutečné vztahy se „sudetoněmeckými" představiteli, nepřiznávat se k nim a na druhé straně o sobě prohlašovat, že jste sudetský Čech, po opravě říkáte, že jste Čech narozený v Sudetech, což se od prvního Vašeho tvrzení téměř neliší, zavádíte pojmy jako jsou geografické Sudety a politické Sudety, do těch politických Sudet zahrnujete i Šumavu a Brno. Na otázku, co ještě patří do politických Sudet, jste dosud neodpověděl. Otázkou však také je, co po Vašem uvedeném dělení ještě z České republiky zbývá.

Zda jste při tom, podle mne hrubém zanedbáním svých povinností ústavního činitele, naplnil podstatu nějakého trestného činu, může rozhodnout pouze soud. Já se domnívám, že takovéhoto jednání jste se dopustil.

Podobně uvažují zřejmě i mnozí další. V nedávných dnech se v Brně konala odborná konference, která odmítla „sudetoněmeckou a katolickou verzi udělat z ČR 17. spolkovou zemi SRN" a v této souvislosti jste byl v závěrech konference jmenovitě uveden i Vy, společně s panem ministrem D. Hermanem, předsedou Sdružení Ackermann-Gemeinde.

 

 

S pozdravem

Ing. Pavel Rejf, CSc.