Bachmač -  bitva neprávem zapomínaná

Letos v březnu uplynulo již téměř 100 let  od bitvy u Bachmače.  Tato událost se nějak vytrácí z našeho povědomí,  přestože její význam je obrovský. V této bitvě se totiž  rozhodovalo o dalším osudu československých legií. Po podpisu smlouvy v Brest-Litevsku a vyhlášení samostatnosti Ukrajiny ukrajinská vláda požádala německou a rakouskou armádu o pomoc. Němci počali ihned obsazovat Ukrajinu a postupovali dále na východ. Pro naše legie tato situace znamenala veliké nebezpečí, neboť pokud by legionáři padli do zajetí, byli by vojenským soudem odsouzeni k smrti jako zběhové a vlastizrádci. Československé jednotky ustupovaly spořádaně přes Kyjev na východ k městečku Bachmači, odkud měly být  přepraveny  na západní frontu do Francie.

Bachmač je městečko asi 200km severovýchodně od Kyjeva a je důležitou křižovatkou tratí z Moskvy  do Kyjeva  a  od Baltu na Volgograd a na Kavkaz.  V Bachmači byla tři nádraží, na kterých měly být zformovány transporty legií.  Počet legionářů byl v té době asi 45000 mužů, na jeden vlak se počítalo 1000 mužů. Každý vlak musel být vybaven  vagóny s pekárnou, kuchyní a se zásobami na 2 měsíce. My si dnes naprosto neumíme představit, jak v Rusku té doby, rozvráceném válkou a  revolucí, naši legionáři dokázali tyto transportní ešalony zorganizovat, když mimo tyto organizační práce museli bojovat s Němci a bránit jim v postupu.

Počátkem března 1918 za bojů s postupujícími Němci poslední jednotky legií opouštěly Kyjev.  Za neustálých ústupových bojů dosáhly Bachmače, kde probíhalo sestavování vlaků a nakládání lidí a materiálů. Boje o Bachmač byly velice tvrdé, probíhaly od 5. března do 14. března 1918. Němci dokonce nasadili obrněný vlak. Dokonce jednou se podařilo Němcům  Bachmač obsadit, ale naše jednotky je vytlačily.  Za těchto bojů  činily ztráty legionářů 45 mrtvých, 41 nezvěstných a asi 210 raněných. V této bitvě naše legie bojovaly spolu s Rudou armádou, ale podle svědectví účastníků rudoarmějci v bojích spíše překáželi. Vlaky s legionáři  měly za cíl Kursk, kde byly transporty řádně zkompletovány. Potom zamířily na sibiřskou magistrálu, aby ve Francii legie nastoupily do bojů proti německé armádě.

Pokud bychom uvažovali o významu bojů u Bachmače,  dovoluji si tvrdit, že vítězství v této bitvě bylo dalším krokem k svobodné Československé republice.  

Otakar Mach