Anglie nebude jednat s Hitlerem – Goebbels mluví o obětech – Hopkinsův projev – My a Rusko

30. července 1941

Eden v řeěi, kterou poslouchal celý svět, řekl:

„Hitler musí být přemožen. Velká Brítannie za žádných podmínek nebude s ním a jeho režimem jednat o mír ani o příměří. Příměří pro Hitlera znamená přípravu k nové výbojné válce. Až zvítězíme, musíme se definitivně postarat o to, aby Německo už nikdy nesmělo být kazimírem Evropy a světa.“ Souhlasíme, děkujeme, pomůžeme.

Sešel jsem se s dělníkem, který při jednom z posledních náletů ztratil všechno. V jeho Goeringovou bombou rozdrceném domečku zahynula jeho žena a jediné děcko. V jeho ustarané tváři napsán byl hrozný smutek. Podal jsem mu ruku a řekl jsem mu: „Přes to všechno to musíme vydržet.“ S výrazem nezdolné odhodlanosti odpověděl: „Ať se stane cokoliv, já to rozhodně vydržím o týden déle než Hitler.“ Tomuto bezejmennému, skromnému hrdinovi musíme zůstat navždy vděčni. On a jemu podobní budou vítězi v této válce.

V Rusku to Hitlerovi nejde dobře. Ta tam jsou zbabělá, fanfaronská vítězství nad slabými, nepřipravenými a oklamanými. Celý Hitlerův hnusný systém, vybudovaný na lži, zbabělém vraždění a laciném pangermánském vandalismu, začíná se hroutit. Smolensk pořád ještě hitlercíci nemají. Goebbelsova propaganda vítězného pochodování náhle přestala.

Sám tento zrůdný Goebbels v sobotu řekl v Mnichově, že Německo musí přinést velké oběti, aby zvítězilo. Jinak že mu hrozí úplná zkáza. To nebyl rétorický obrat, nýbrž těžké obavy před katastrofálními následky německé porážky. Vést totální válku s napětím všech hmotných, tělesných a duševních reserv a prohrát ji znamená zhroutit se totálně. Hitler s paranoickou lehkovážností vsadil celý německý národ na jednu kartu. Rozhodující trumf je však v rukou spojenců.

Četli jste, nebo snad vám to nedali číst, řeč pana Hopkinse, zvláštního posla Rooseveltova, který, mluvě k Angličanům, řekl: „President Roosevelt s vaším ministerským předsedou Churchillem jsou neovratně odhodláni zlomit bezohlednou moc onoho hrozného berlínského psychopata. Váš ministerský předseda a můj president jsou od sebe vzdáleni 3000 mil, ale dnes se už vzdálenost na míle neměří. Hunové jsou jen 21 mil od Doveru. Přes to však je Dover vzdálen 2000 let od jejich pohanského způsobu života. Jako velká většina Američanů jsem přesvědčen, že váš způsob života a náš způsob života jsou Hitlerem ohroženy. Jako velká většina Američanů vím, že váš zápas je zápasem za svobodu ve světě a že tento zápas nemůže a nesmí se nepodařit.“ Dále vypočítal pan Hopkins v obrysech to, co už Amerika poslala, posílá a posílat bude. Pokračuje, řekl: „Staráme se také o potraviny. Amerika nikdy nepřipustí, aby občané Velké Britannie hladověli. Amerika se rozhodla méně jíst a víc vyrábět.“ Hopkins je znám jako člověk střízlivý, který nepřehání a jehož každé slovo je doloženo činem.

Na jedné straně Rusko s nevyčerpatelným reservoirem mladých lidí, bojujících s fanatickou hrdinností, a na druhé straně Amerika s nevyčerpatelným arsenálem a obilní komorou. Uprostřed hrozné, hanebné Německo, nenáviděné na smrt stamiliony občanů celého světa.

Zkáza vulgární Hitlerovy Walhally se neodvolatelně blíží. Neznamená to ovšem, že smíme dát ruce do klína - naopak musíme pracovat k uspíšení konečného výsledku.

To, co vyvedla vláda ve Vichy a Japonci v Indočíně, je jen nový pádný důkaz, že dnešní vládcové zubožené Francie už zase podepsali svůj vlastní ortel. Japonsko, stejně jako Německo, znepřátelilo si všechny slušné lidi. Britské impérium, Ameriku, Čínu, Rusko. Na to jsou japonští homunkulové krátcí. Generace a generace Japonců budou s hořkostí vzpomínat na nesmyslnou Matsuokovu cestu po Evropě.

A konečně něco s písmenem „V“ . „Vězte, vy vykřičení vyvrhelové, vrazi, vetřelci, vyženeme vás ven.“

A nakonec naše české „V“: Víra, věrnost a vítězství! Dobrou noc!

Jan Masaryk: Volá Londýn , str. 154-156

reprint vydání z roku 1948