Američané protestují, a nepřemýšlejí

Rozhovor Haló novin s americkým novinářem žijícím v ČR Erikem Bestem

Na Wikipedii je u vašeho jména uvedeno: »Erik Best - český vydavatel amerického původu«. Znamená to, že jste natolik splynul s českým prostředím?

Mě to těší, nemám nic proti tomu, ale není to pravda. Jsem Američan dlouhodobě žijící v Praze, mám jen americký pas.

Povězte, kdo jsou ti lidé, kteří protestují proti Donaldu Trampovi na ulicích amerických měst?

Jsou to víceméně levicoví voliči (v americkém pojetí levicoví), kteří jakoby akceptují politiku bývalého prezidenta Baracka Obamy, ale přitom tuto politiku podrobně vůbec neznají. To znamená, že se vůbec nezabývají skutečnostmi, jenom poslouchají média a opakují to, co slyší v "nejlevicovějších" z nich, například v New York Times nebo na hlavních televizních stanicích, s výjimkou stanice Fox.

Víte, u nás jsou tradičně voliči rozděleni do táborů republikánů a demokratů a vždy to znamenalo, že každá z těchto skupin podporovala určitou politiku, aniž by o ní příliš přemýšlela, a to i ve volbách. A toto platí i dnes: jsou určitá témata, která občan volič akceptuje a příliš u toho nepoužívá hlavu. Pravicový volič podporuje války, jimiž ten tzv. levicový víceméně není příliš nadšen.

Trump zakázal vstup do USA občanům sedmi států (Íránu, Iráku, Somálska, Súdánu, Sýrie, Libye, Jemenu), což levicové voliče pohoršilo, a přitom loni »levicový« Obama bombardoval z těchto sedmi států pět! Ptáte-li se mě, proč protestují, tedy odpovídám: protože vůbec nepřemýšlejí. Trump je viněn, že zakazuje vstup do USA občanům sedmi států, přitom Obama loni shodil na tyto země více než 25 000 bomb! Obama je větší válečník než Bush. A o tom nikdo nemluví.

Já osobně bych nebral příliš vážně informace z amerických hlavních televizních stanic a New York Times. Zdroje tohoto mainstreamu nejsou objektivní. Mají jasnou politiku a jednou z jejích rysů je propagace války. Ten, kdo je běžně čte, a ne moc důkladně, to možná ani nezpozoruje. Nemyslím si, že příliš Američanů ví, že Obama 25.000krát bombardoval jiné státy. Jeden uznávaný institut se pokusil přesně spočítat, kolik americká vláda shodila loni bomb - 26 500 kusů, a z toho 95 procent spadlo do pěti zemí z Trumpem vyjmenovaných sedmi. Lidé utíkají z těchto zemí i částečně kvůli následkům bombardování. Čili je to čiré pokrytectví.

Jsou mezi protestujícími také příznivci Bernieho Sanderse?

To bohužel nevím.

Když Spojené státy vedly válku ve Vietnamu, vracející se rakve s mrtvými americkými vojáky silně ovlivňovaly veřejné mínění. Vedlo to záhy k velkým protestům. V současnosti zabíjejí americké bezpilotní drony a zdá se, že veřejné mínění v USA není pohoršeno.

Jak už jsem řekl, Obama byl ještě větším válečníkem než Bush. Bombardoval více států a déle a, máte pravdu, zemřelo při tom méně amerických občanů, protože nejsou osobně angažováni ve válce. To je ten paradox, o kterém se v USA nemluví.

Ale američtí občané se mohou také dívat na internet tak jako my v Evropě, tj. mohou číst i zahraniční weby a noviny, nejen ty americké...

Oni jsou mediálně zblblí. Nyní to vidíte: myslí si, že cizí občan má v USA stejné ústavní právo jako americký občan. Když bývalý prezident Obama tento postoj v Američanech ještě upevňuje a propaguje, jak se v tom může normální člověk vyznat? Argumentem protestujících na ulicích amerických měst je, že i lidé z oněch sedmi zemí mají ústavní práva, ačkoli nejsou Američany. Jenže základem každého státu je ústava a ta platí pro občany daného státu. Ano, člověk, který má povolení pracovat a žít v USA, může dočasně mít nějaká ústavní práva, ale vláda musí mít vždycky právo mu je odejmout. To, co říká v této věci Donald Trump, nebo aspoň něco z toho, je rozumné, ale uvidíme, co se z toho uskuteční.

Tramp a jeho administrativa už v tomto dekretu provádí úpravy. Znamená to, že se prezident ve svém rozhodnutí unáhlil?

Takto bych to neřekl. Tramp narazil na soudy, které se rozhodují podle sebe, a ne podle amerických zákonů a ústavy. Myslím si, že problém je v tom, že soudy se víceméně rozhodly, že cizinci mají ústavní práva v USA. S tím prezident nesouhlasí a hodlá obejít problém tím, že ten, kdo má nějaké právo žít či navštívit Ameriku, v dekretu nebude. Tedy že se nové nařízení bude vztahovat, pokud jsem to pochopil správně, na cizince, kteří vůbec nemají žádné odsouhlasené povolení navštívit USA. Kdo má nějaký »papír« - studující, pracující, ti, co mají povolení k pobytu - budou moci do Ameriky.

Americký multimiliardář George Soros finančně podporoval kandidaturu Clintonové a uvádí se, že se angažuje i v protestech proti Trampovi. Je to tak podle vás?

Myslím, že Soros podporoval Clintonovou, to přiznává. Jinak to, co slyším, zapadá do toho, co pan Soros říká sám o sobě. Takže myslím, že tam je nějaká aktivita. Ale do jaké míry je to koordinováno se zpravodajskými službami apod., nevím. To, co dělá Soros, je pomoc elitám, nikoli menšinám. Chce například, abychom byli všichni stejní, aby byl jeden národ. Ostatně on sám přiznává, že dělá v byznysu nemorální věci.

Proč američtí voliči více nepodporují ve volbách kandidáty jiných stran, které berou ohled na mír či na životní prostředí, když demokraté a republikáni jsou víceméně stejní a jejich chyby se stále opakují?

Mohou tyto jiné kandidáty volit, ale prakticky to nemá smysl. My jsme vymysleli systém víceméně dvoustranický, který funguje úplně výborně - pro elitu... Opravdu, když porovnáme obě politické strany, demokraty a republikány, je to, co se týče zahraniční politiky, vlastně jedna politika. Porovnejte si Bushe a Obamu.

Kromě obecných vzletných slov zaznělo v Trumpově inauguračním projevu, že Američané nebudou vnucovat svůj způsob života druhým. To po letech »vývozu demokracie zbraněmi« zní nadějně...

Nevnucovat svůj způsob života druhým. Já myslím, že to ani nebude možné. Podívejte, když Tramp vydal onen zákaz směrem k těm sedmi zemím, tak tisíc zaměstnanců States Departmentu (ministerstva zahraničních věcí) podepsalo proti tomu protest. Tito lidé uvedli, že tyto země jsou naši spojenci. A mezi těmito vyjmenovanými spojenci je i Sýrie. Takže já se ptám: Sýrie se náhle stala spojencem USA? Ti, kteří podepsali tento protest, obhajují syrského prezidenta před vlastním prezidentem? Kladu si otázku, jak toto může fungovat.

Tramp také konstatoval, že infrastruktura amerických měst a celé země je rozbitá, že je nutné do ní investovat. Čtu to tak, že USA musí vkládat více peněz do vlastních občanů než do zahraničních intervencí. Postará se americký stát například o oběti hurikánů?

Nakonec ano, ale problém je, že byrokracie v USA je obrovská a hodně lidí na tom vydělává. Trump říká, že elita dostává příliš peněz a ty odtékají od střední třídy. Dám vám malinkatý příklad: Když po jednom hurikánu nefungovala v zasažené oblasti elektřina, někdo si vzpomněl, že tamní lidé by měli dostat led. A tak poslali z New Yorku na jih led. Firmy, které to zajišťovaly, dostaly peníze od státu za projeté kilometry. Takže náklaďáky najely tisíce kilometrů. Ten, kdo to vymyslel, dostal za tento nápad dobře zaplaceno. A toto má Tramp na mysli, když říká, že posíláme peníze do zahraničí (taky i bombardujeme, což jsou také peníze), ale zde doma to neděláme správně.

Proč přichází Tramp s myšlenkou výstavby zdi na hranici s Mexikem? V principu takové stavby nemohou nic vyřešit, a ještě je to enormně nákladné.

Řeknu vám, co jsem sám viděl na mexicko-amerických hranicích, když jsem se na ně zajel asi před třiceti lety podívat. Chtěl jsem se se situací seznámit na místě. Stál jsem na mostě přes hraniční řeku Rio Grande a počítal, kolik Mexičanů přešlo volně, bez kontroly dokladů, do USA. Nehovořím nyní o legálním vstupu, nýbrž o nelegálním. Bylo to v létě a vody v řece bylo málo, lidé se tedy brodili. Nebyla tam žádná americká pohraniční kontrola!

Tomu, že tento stav není v pořádku, současný prezident Tramp rozumí a chce tomu učinit přítrž. Voliči drahé strany si však myslí, že každý, kdo přijede do USA, má právo zůstat, že má právo žít v USA. A to přece nemůže platit. Já osobně jsem přesvědčen, že ochrana hranic je přirozená záležitost, to už jsme měli dělat sto let. Trump chce chránit své hranice. Zeď je však populismus.

Lidské oběti speciálně na této hranici jsou také značné...

Největší příčinou úmrtí je, myslím, dehydratace, protože tam je poušť.

Proč Američané nechápou přínos veřejného zdravotního pojištění? Tzv. Obama care tomu částečně chtěla napomoci. Ve známém filmu Michaela Moora O kapitalismu s láskou je zachycen příběh ženy, která onemocněla rakovinou. Aby měla peníze na léčení, musela prodat svůj dům. To je americká realita?

Ano, to je realita. Obrovský paradox zde je: lékař má povinnost léčit, pomáhat, zatímco medicína je byznys. Můj otec byl chirurgem a upřímně si myslel, že smyslem medicíny je pomáhat. Byl velmi zklamán, když pochopil, že to tak není. V americkém zdravotnictví je spousta vlivů. Například pojištění rizik lékařského výkonu je nesmírně drahé - to je nutnost pro lékaře. A pokud toto neupravíme, tak nemůžeme změnit systém. Možnost podat na lékaře žalobu za cokoli a získat z toho obrovské peníze, to je realita v USA. Je to tedy problém nejen zdravotnictví, ale také farmaceutického průmyslu a soudnictví. V Americe máme opravdu extrém: zdravotnictví je skoro na sto procent byznys.

Ale hned u vašich severních sousedů, v Kanadě, to tak není.

Proto také mnoho Američanů jezdí se léčit do Kanady.

Obamova reforma pomohla nejchudším, ovšem současně i těm nejbohatším, rozumím tomu správně?

Ano, ti nejchudší mají nyní pojištění, ale pro valnou většinu Američanů je situace v dostupnosti zdravotnictví horší a platí do systému více.

Američtí iniciátoři změn ve zdravotnictví se přece mohou inspirovat v Evropě, vždyť i my v ČR můžeme předat bohaté zkušenosti. Proč to neudělají?

Protože u nás jsou vždycky témata pravicová a témata levicová, jak jsem řekl v úvodu rozhovoru. Pravicovým tématem v USA vždycky bylo, že nesmíme mít socialistickou medicínu! A zdravotnictví na veřejné všeobecné pojištění je socialistický projekt, a to my nesmíme mít (ironie v hlase). U nás se vtlouká lidem do hlavy, že například v Británii mají »strašný zdravotnický systém«, což ví u nás každý. Takto to, žel, u nás funguje.

Jsou u vás státní pojištěnci?

Ano, senioři a částečně chudí lidé. To existuje již delší čas.

A co se zdravotnictvím udělá Tramp?

Prozatím to není jasné. Já se obávám, že to bude dělat ještě hůř. On to prezentuje tak, že systém bude lepší. Pro někoho to jistě lepší bude.

Milionům lidí na světě jde o mírové soužití národů a států. Doufáte v nějaký racionální vztah mezi mocnostmi, USA a Ruskem - že nedojde ke konfrontaci?

Já v to také doufám. Ale poslechněte si Trampova ministra zahraničí a velvyslankyni USA v OSN, to je přece Obamova politika.

Do ní zapadá i viceprezident Pence, který řekl na bezpečnostní konferenci v Mnichově, že »mír přichází jen skrze sílu«...

Tato americká politika je neměnná od roku 1992. První otázkou je, zdali Tramp své teze z volební kampaně vůbec myslí vážně. Drahá otázka zní: pokud to myslí vážně, může něco změnit, když je to pevná součást americké zahraniční politiky? Já si ani nejsem jist, že to myslí vážně. Proto jsem dosti skeptický, vidím rozpory. Výroky těchto politiků to dokládají.

Reakce na kontakt bývalého prezidentova bezpečnostního poradce Flynna s ruským ambasadorem ve Washingtonu mi přišla přehnaná, jako kdyby jestřábi čekali na záminku, jak odstřelit člověka, který se dívá na Rusko více jako na spojence v boji proti terorismu a IS než nepřítele. Jak vnímáte výměnu Flynna za McMastera?

Flynn byl trošku neřízená střela. A částečně je to útok proti Rusům za každou cenu, takže kombinace obou vlivů. McMaster vyhovuje demokratům i republikánům, už se mluví o tom, že Trumpova administrativa se díky němu trošku »znormalizuje«. Jsou tu dva názory: jedni říkají, že je dobře, že se stav normalizuje, jiní - jen ať pokračuje ve Flynnově duchu, pak to aspoň vybuchne a Tramp se znemožní.

Vnímají Američané jako nedobré, že se NATO, v němž Spojené státy hrají vůdčí roli, rozšiřuje směrem k ruským hranicím?

Ne. Obyčejný Američan to podporuje. Podívejte, my si jako Američané myslíme, že našimi zásahy ve světě pomáháme - a to i tím, že bombardujeme. Základ je stejný: chceme pomáhat místním, jenže...

Když Asad používá kazetové bomby, tak ho musíme zničit. A když se nám to hodí, tak je náš spojenec. Američan akceptuje, že jsme výjimeční, že máme sílu pomáhat ostatním. Že zároveň škodíme, to někdo chápe, ale stále většina občanů to nechápe.

Ale jistě si to uvědomují autenticky levicoví lidé, například režisér Oliver Stone obžalovává vlastní zemi ze zločinů válek či snah o ovládání celého světa, ze slídění... To jsou tak slabí?

Já bych řekl, že slabými jsou v USA realisté. Slabý je i hlas Stoneův. Měli bychom u nás v USA mluvit o tom, proč jsme loni bombardovali 25.000krát pět zemí, to neřekne v Americe ani levičák ani pravičák! Nevidím to jako problém pravo-levý.

Nebo jak chceme vymýtit Islámský stát, když jsme ho sami vytvořili tím, že jsme »propagovali demokracii«? Tramp říká, že nebude vnucovat náš způsob života, přitom to stále dělá. Poslal vojenské komando do Jemenu. Řekněte mi, co to je, když to nemá být vnucování vlastní vůle? Zatím nevidím žádný důkaz, že Trampova zahraniční a vojenská politika bude jiná než Obamova. Slyším jen fráze.

NATO atakuje hranice Ruska a to se přirozeně cítí být ohroženo. Chápete to také tak?

Pochopte, že součástí americké zahraniční politiky je, že nám, Američanům, nebude nikdo vyhrožovat.

Ale Američanům Rusko nevyhrožuje.

Rusko je regionální mocnost a americká politika už skoro 25 let říká, že nám nikdo nebude konkurovat, globálně ani regionálně. Trošku jsme to zpackali s Čínou. Tam se vytvořila naše jasná konkurence, a to i s pomocí nás Američanů.

Co se týče Ruska, tak Vladimír Putin na rozdíl od Jelcina pochopil, o co jde, a nebude podporovat americké ingerence do Ruska i do jeho sousedních zemí - Moldavska, Gruzie, Ukrajiny.

Obama stihl v posledních hodinách svého mandátu vyslat kontingent speciálních sil do Litvy. Proč?

Protože Rusko představuje ofenzivní hrozbu, a tím se dá argumentovat. Ale když člověk chápe trošku, jak funguje Rusko, a ví, že je na tom špatně, tak to je argument proti tomuto tvrzení. Cílem je použít Rusko jako argument pro to, abychom doma obhájili vlastní politiku, a tou je, že nikdo nám ve světě nebude konkurovat.

Vy a já máme podobný způsob myšlení. Ale ti, kteří se jako politici rozhodují, myslí úplně jinak.

Vzpomínáte na 17. listopad 2014, kdy na shromáždění na Albertově byl lidmi s červenými kartami vypískán prezident Zeman? Tehdy se psalo, že iniciativa či koordinace vycházela od tehdejšího amerického velvyslance pana Schapira. Je to možné?

Nevím, slyšel jsem to. Možné to je, ale nemám žádnou informaci.

Monika HOŘENÍ, Haló noviny, 25.2.2017, str. 3

http://www.halonoviny.cz/articles/view/45081940

Přišlo e-mailem