A tak opět se těšíme jezdecké soše Františka, jíž nám v plné tichosti nadělil V. Vihana, tehdejší starosta městské části Prahy 1. Dej mu Pán Bůh nebe po ošklivosti, jíž sklízel na zemi!

J. Skalský

K. Havlíček Borovský napsal následující posměšný epigram u příležitosti odhalení tohoto „monumentu“: „Kol dokola Čechů chlouba a uprostřed stojí trouba.“

Pomník Františka I. neboli Krannerova kašna či Hold českých stavů je stavební a výtvarná novogotická památka nacházející se v parku Národního probuzení na Smetanově nábřeží na Starém Městě v městské části a obvodu Praha 1 hlavního města Prahy.
Nápad postavit císaři Františku I. pomník v Praze vzešel z řad Českého zemského sněmu, jehož členové o tom rozhodli už v dubnu 1835. Základní kámen byl položen v srpnu 1845; realizace se ale značně protáhla, také kvůli revolučním událostem v letech 1848/1849. Teprve dne 30. května 1850 byla v Praze na Vojtěchem Lannou nedávno zbudovaném (dnes Smetanově) nábřeží uprostřed malého parčíku odhalena kašna v novogotickém stylu, jejímiž autory byli architekt Josef Kranner, spolutvůrce dostavby chrámu sv. Víta, a sochař Josef Max. Do pomníku ve tvaru vysoké fiály, vyrůstající z mělké nádrže osmicípého půdorysu, byla pod baldachýn vsazena bronzová jezdecká socha císaře, okolo níž stojí v kruhu postavy představující ideální stavy (mír, hojnost) a různé obory lidské činnosti (věda, umění, průmysl, obchod, orba, hornictví). V nižším patře pak stojí sochy symbolizující všechny tehdejší české kraje a město Prahu.

Vztyčení pomníku panovníkovi, který byl symbolem reakce a potlačování všech liberálních a národních snah, vzbudilo v českých vlasteneckých kruzích nechuť;[zdroj?] Karel Havlíček Borovský dokonce na něj napsal posměšný epigram: „Kol dokola Čechů chlouba a uprostřed stojí trouba.“ V červnu 1919, krátce po vyhlášení samostatného Československa, byla v atmosféře národního osvobození jezdecká socha sňata a odstěhována do lapidária Národního muzea. V následujících desetiletích se nenašel nikdo, koho by veřejně napadlo sochu na její místo vrátit.

Po roce 1989, až v souvislosti s opravou kašny byla z iniciativy V. Vihana, tehdejšího starosty městské části Prahy 1, tato jezdecká socha znovu vsazena do kašny (2003), protože prý je čas skončit s ideologickými pohledy na historické památky. Reinstalace sochy proběhla v tichosti a navzdory očekávání se nesetkala s výraznějším zájmem či dokonce odporem veřejnosti. Současně s tím byla opět do kašny přivedena voda a kašna začala opět sloužit svému původnímu účelu.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Krannerova_ka%C5%A1na

A tak se ptáme, když skončila, jak pan starosta zřejmě mínil, doba s ideologickými pohledy na historické památky, proč je na ráně konšelů Prahy 6 právě pomník maršála Koněva, který velel sovětským vojskům, jež osvobodila v r. 1945 Prahu. Sověti tak zachránili životy mnohých českých lidí. V Praze a v jejím okolí padlo na 500 sovětských vojáků. Nejdříve přehorliví konšelé, snad zřejmě z jejich pohledu to nejlepší, viděli sochu sovětského maršála kdesi za zdmi ruského velvyslanectví v Praze. A když nepochodili s tímto úmyslem, chtějí vybavit sochu maršála Koněva s „vysvětlující“ historickou tabulí. Ale pokud to udělají skutečně, měli bychom my uplatnit ve vztahu k jezdecké soše Františka I., stejný postup. Ať si jej dá zastupitelstvo třeba za klobouk, nebo nejlépe vrátí tam, kde ležela v pokoji celá desetiletí. To požadujeme.

Pokud se nám nepodaří prosadit tento návrh, budeme požadovat, aby František, byl opatřen podobnou vysvětlující historickou tabulí, jako chtějí zřídit maršálu Koněvovi.

Snad ještě jednu zajímavost. Zatímco vašnostové z Prahy 1 nám „darovali“ velkolepý pomník Františka , na druhé straně snad nevidí a ani neslyší, že se již celé roky, snad pět let či více, postrádá pamětní deska paní Hany Benešové, která byla instalována na domě, kde dlouhá léta bydlela. Na Loretánském náměstí v Praze byl 16. května 2005 odhalen pomník našeho prezidenta E. Beneše. Současně s ním i pamětní deska paní Hany Benešové. A ta se nám ztratila a nikdo v Praze 1, dokonce ani její zastupitelé v čele se starostou neví, kam se mohla podět. A tak zkoumají, pokud vůbec zkoumají, a koumají. Ale deska stále nikde. Dočkáme se konečně nejen nové instalace pamětní desky, ale také informace, kdo desku z fasády domu sundal, kam jí dal, proč to udělal a jaké sankce ho postihnou?

Myslíme si, s trochou nadsázky, kdyby pomník prezidenta E. Beneše by šel lehce demontovat, že by už tam dávno nebyl. Jeho pomník a pamětní deska jeho manželky by se povalovaly neznámo kde. Tak se nám zdá, že je vše na hlavu postavené. V republice nově instalujeme sochy habsburských mocnářů a bysty a pamětní desky prezidenta Beneše a jeho manželky mizí, aniž by někdo z místních ouřadů a konšelů, tedy nejen v Praze, se snažil o rychlou nápravu tohoto politováníhodného stavu.

Poznámka redakce: V článku byl původně uveden František Josef I, ač šlo o habsburského panovníka Františka (František I. Rakouský (1768–1835) – císař rakouský (a jako František II. císař Svaté říše římské; vládl v letech 1804–1835, resp. 1792–1806, Wikipedie). Velmi děkujeme pozornému a velmi slušnému čtenáři za upozornění. Ostatním se omlouváme za tento nedostatek. Jakmile jsme zvěděli pravdu, opravili jsme výše uvedený článek.