68. sjezd tzv. sudetoněmeckého landsmanšaftu,

z projevu H. Seehofera, Bůh vám žehnej! ( část 4 - 4 )

Zdůrazňuji vše, co zde bylo řečeno. Tento postoj, který byl vidět dnes od vás, pane místopředsedo vlády, jakož i od Bernda Posselta a mluvčího Sudetoněmecké mládeže, Petera Paula Polierera. Tento vnitřní postoj, tento základ je křesťanský. Nejen, že jsme Bavoři, ale i Evropa je ve svém jádru křesťanský kontinent, a věříme, že to musí zůstat i v budoucnu ...

Nyní jde o otázku, kam chceme vést naši zemi, jakou zemi chceme zanechat našim dětem a vnoučatům. Vážený spolkový předsedo Petere Paule Polierere, dnes jste to krásně popsal. Nechci to opakovat, chci jen potvrdit správnost. ... A při politickém vzdělávání je třeba počítat i s tématem vyhnání a deportace. I to je velký pokrok v rámci osnov našich škol ... Vyhnání je protiprávní. Také to patří k pravdivému přístupu k historii. A vyhnání zůstává bezprávím. Každý demokratický stát na světě musí do pamětní knihy zapsat : „Vyhnání by mělo být zakázáno na celém světě.“ To je svět, o němž jsem snil v letech 1989/90. Vím z politiky: Člověk se nikdy nesmí vzdát i přes všechna zklamání a neúspěchy a musí i nadále usilovat o dosažení tohoto cíle. Ujišťujeme vás, že na tom budeme dále pracovat!

Trvalo dlouhou dobu, než jsme mohli položit základ pro Sudetoněmecké muzeum v Mnichově. Ale je to výjimečné nejen v politice. Sudetoněmecké muzeum bude místem vzpomínek, místem pravdy a místem budoucnosti. Je také záležitostí mého srdce. S pomocí Sudetoněmeckého muzea chceme udržet osud sudetských Němců a jejich výkon zde v Bavorsku naživu. My, kteří chceme předat pochodeň vzpomínek našim dětem a vnoučatům. Někteří mi říkají: „Udělejte to, dokud jsem naživu, takže mohu opravdu předat pochodeň generace pamětníků“. Myslím, že Sudetoněmecké muzeum je velký symbol pro  lidstvo a ochranu hodnoty vlastní kultury. Loni v září jsme v extrémním horku položili základy. Položení základního kamene zůstává pro mě nezapomenutelné. Stavební práce pokračují dobře. V příštím roce chceme oslavit otevření.

Mohu vám říci, ze znalosti mnoha velkých projektů, které máme v Bavorsku, že vybudovat muzeum v průběhu dvou let je velký výkon. Pokud by veřejný sektor stavěl velké projekty touto rychlostí, vedlo by to ke svatořečení nejvyššího stavebního úřadu.  Ale projekt silně podporují politici, daří se zázrak ve veřejném sektoru. Musím poděkovat Ortfriedu Kotzianovi, který převzal od svého předchůdce, Franze Panyho za povinnost spoustu přípravných prací a pokračoval se stejně velkým nadšením a odhodláním. Za zmínku samozřejmě stojí, i když letos chválím snad podvacáté, naše bavorská ministryně a vaše patronka Emilia Müllerová, který je v tomto velmi neústupná. Pro premiéra není vždy příjemné, pokud je ministr neústupný. Ale v případě Emilie Müllerové to přijímám s radostí. Děkuji Vám, drahá Emilie! Takže budeme, jak jsem již řekl, slavnostně otevírat v příštím roce. Zatím je vše v pořádku, Emilie? Ona přikývla, a proto k němu dojde.

Na závěr mohu říci, že sudetští Němci jsou nedílnou součástí bavorského úspěchu. Od začátku pomáhali tvořit nejen svoji, ale i bavorskou budoucnost. Tvořivost nemůže předepsat stát. Zejména nadirigovat postoj lidí, aby vzali osud do vlastních rukou, vybudovali svou vlastní budoucnost a založili ji na jasných hodnotách a přesvědčení, stát nemůže. Stát může pro to získávat, ale potřebuje lidi. Síla budoucnosti spočívá jen v srdcích a v rukou lidí. To jste vždy prokázali. Proto je i tato úzká spolupráce mezi Svobodným státem Bavorsko a vámi, mezi mnoha politiky a vámi. Chci požádat nás všechny společně, abychom i nadále spolupracovali v tomto ohledu. Nevěřili byste, co můžete přinést na základě sdíleného přesvědčení, na základě společní víry pro lidstvo. Zachováváme rozmanitost, o níž všichni mluvili. Zůstaneme věrni sami sobě, lidé k nám zůstanou loajální. Pojďme dnes ukázat odvahu, jakou prokázali dva ministři české vlády, ale i sudetští Němci v historických událostech posledních let. A jednoduše snadno projevme vzájemnou důvěru. Podívejme se ještě společně na to, co máme. A Němci, Bavoři a sudetští Němci společně dosáhli hodně. Pojďme se podívat na to, co máme, a neorientujme jakoukoliv diskusi na to, co  dosud nemáme. Hodnoťme také úspěchy, buďme vděční za štěstí, které nás provází.

Podívejme se na to, co bylo dosaženo, aniž bychom ztratili ze zřetele úkoly pro budoucnost. Podle mé životní zkušenosti, na konci šesté dekády, je nejlepším kompasem spokojenost. Ano, šťastný život. Štěstí sudetským Němcům, štěstí čtvrtému pokolení a naší vlasti Bavorsku. Děkuji!

Sudetendeutsche Zeitung, 9.6.2017, str. 5, 6

Pro České národní listy volně a kráceně přeložil P. Rejf