68. sjezd tzv. sudetoněmeckého landsmanšaftu.

Prohlášení sudetoněmecké mládeže

– „Mládeže pro střední Evropu“ k Sudetoněmeckému dni 2017 v Augsburgu

Rušný rok je za námi. Od posledního Sudetoněmeckého dne došlo k  průkopnickému a dalekosáhlému vývoji pro sudetoněmecké etnikum.

Přichystal nám velké starosti, ale také motivaci, abychom sami hledali a šli novou cestou.

Někdy bylo stěží možné se ubránit dojmu, že mnohdy a v mnoha částech světa je cesta rozumu víc a víc opouštěna.

Metla nacionalismu, netolerance a sobectví se jeví v Evropě opět na vzestupu. Ale to je klamný dojem, protože na druhý pohled si nespoutaný populismus svým zjevným úspěchem kope vlastní hrob.

Generace, která nikdy nepoznala nic jiného než svobodu, právní stát a prosperitu, teď ví až příliš dobře, že neexistuje žádná alternativa k aktivnímu a trvalému závazku k těmto hodnotám. Nesmí být ponecháno těm, kdo se stavějí za omezení, zdi a nenávist, aby sílou hlasu zastíraly své vlastní menšinové postavení.

To je přesně důvod, proč nyní na všech úrovních přiznat barvu! Většina slušných lidí to nyní více než kdy jindy vidí a žádný soudní proces tomu nemůže zabránit. Dlouho, každé pondělí podávala Pegida obrazy demonstrantů plných nenávisti. V několika městech probíhají tyto události stále, ale nemohou dát odpověď na to, co se děje v mnoha dalších evropských městech  každou neděli. Mladí lidé se tam s nadšením hlásí k pestrobarevným evropským hodnotám tolerance, otevřenosti a solidarity. Sudetoněmecká mládež je velmi šťastná, že také její členové jsou aktivní v podpoře Pulse of Europe.

Těm, kteří touží po demolici společného evropského domu po Brexitu se říká, že jeho základy jsou zřejmě silnější, než se zdálo. Žádný politolog neočekával, že je možné vyhrát volby s rozhodně pro-evropským programem, ale přesto je nový francouzský prezident Emmanuel Macron poučil. V televizní debatě to Macron rychle a pevně  otočil „Le nationalisme, c'est la guerre“ (Nacionalismus je válka). Kdo může nesouhlasit? Historie českých zemí nás to učí. Na jedné straně jsou francouzsko-německé vztahy modelem pro Čechy a Němce, ale bylo zde třeba překonat po staletí nevyslovené takzvané „dědičné nepřátelství“ , i když jsou zde stále při bližším pohledu také patrné výrazné rozdíly. Naopak národy Čech a Moravy žily v dobách habsburské monarchie v sousedské jednotě a v klidu, dokud se politickému egoismu národních síl a nepovedenému pochopení darwinismu nepodařilo je rozdělit.

Následky byly katastrofální a státníci v tom stále mají varovný příklad. Ale na rozdíl od francouzsko-německého usmíření, které bylo zahájeno dvěma velkými muži Charlesem de Gaullem a Konradem Adenauerem, takže „shora“, usmíření mezi Čechy a Němci bylo taženo lidmi, kteří chtěli zahojit rány ztracené vlasti a sousedů. Chartu vyhnanců a Wiesbadenskou dohodu je možné uvést jako příklad.

Železná opona a komunistická vláda v Československu mohla zabránit včasnějšímu procesu, ale ne jej zastavit. Jeden ze zakladatelů Izraele, David Ben Gurion, jednou řekl: „Ten, kdo nevěří na zázraky, není realista.“ V tomto duchu vyzývala sudetoněmecká mládež již od Sudetoněmeckého dne v roce 1960 českou mládež k usmíření a zachování společného kulturního dědictví. V té době to byla myšlenka úplně iluzorní, i donkichotská. Přinejmenším od sametové revoluce však sudetoněmecká mládeže udržuje těsné styky a hluboká přátelství s mladými Čechy. Došlo dokonce k manželstvím mezi mladými lidmi, kteří se sešli na česko-německých výměnách mládeže našeho sdružení.

Nyní vykonali průkopnickou práci lidé, kteří vždy nosili svou vlast v Čechách a na Moravě v srdci, a to v posledních letech i ve velké politice . To, co začalo státní návštěvou předsedy vlády v Praze, bylo jen začátkem dlouhé řady dalších setkáních na mnoha úrovních, které vedly k prohlubování vztahů. Vždy bylo také potvrzeno, že sudetští Němci byli zapojeni jako stavitelé mostů ke staré vlasti.

Videovzkaz váženého ministra Bělobrádak pro Sudetoněmecký den v roce 2015, jeho

návštěva Sudetoněmeckého domu a vystoupení jeho kolegy, Daniela Hermana, loni, to více zdůrazňuje. Že jste nyní tady, je dalším znamením důvěry.

Ujišťujeme vás, že jste přijímán na tomto místě a v sudetoněmecké etnické skupině jako oblíbený kolega, jako partner a jako přítel. Jste důkazem toho, že otevřenost a přátelství mladé generace našly v České republice odraz až na nejvyšší politické úrovni. A za to chce sudetoněmecká mládež - Mládež pro Střední Evropu - poděkoval. Jsme rádi, že vlast našich předků se stala tak významným partnerem v Evropě. V době, kdy chyby z minulosti zažívají po celém světě renesanci, chceme také apelovat na vládu v Praze, aby se nevyhýbala celoevropské odpovědnosti a křesťanskému přikázání milovat. Miliony lidí jsou stále na útěku před válkou, bídou a nelidskými podmínkami, jsou oběťmi netolerance, nacionalismu, náboženského fanatismu a vyhnání. Prosím, nenechte je na pospas jejich osudu a nabídněte jim bezpečné útočiště, ochranu a nový domov!

Nejbolestivější ztrátu utrpěla sudetoněmecká etnická skupina smrtí nositele její Karlovy ceny Maxe Mannheimera. Jeho neúnavná práce byla vždy zářným příkladem a vzorem pro mladé sudetské Němce a poskytla nám důležité lekce. On jednou řekl, že mladý člověk není zodpovědný za to, co bylo, ale za to, co má přijít. Tohoto principu jsme si vždy vědomi a skláníme se v hluboké pokoře před jeho celoživotním dílem. Po celá desetiletí byl ve školách, na cestách a informoval mladé lidi o tom, jaké krutosti je oklamaná lidská mysl  schopna, a přesto uváděl, že nemůže nenávidět, navzdory utrpení svého osudu. Při jeho lekcích  jsme se rádi od něj učili, stejně jako jsme rádi poslouchali rady našich rodičů a prarodičů, nicméně vždy jsme šli svou vlastní cestou.

Sudetoněmecká mládež - Mládež pro střední Evropu - vám přeje kouzelný, přínosný a nezapomenutelný Sudetoněmecký den 2017!

http://www.sudeten.de/cms/st/?Presse_%2F_Reden_%2F_Impressionen:Reden

Pro České národní listy volně a kráceně přeložil P. Rejf