67. sjezd sudetů, z projevu Horsta Seehofera,

předsedy bavorské vlády a patrona sudetských Němců na celém světě

Jsme svědky historického okamžiku

               Ano, dnes jsme svědky historického okamžiku. Letos jsem se třikrát setkal s premiérem Bohuslavem Sobotkou, na posledním setkání jsem s ním mluvil o tom, že by bylo načase, aby se člen vlády České republiky zúčastnil Sudetoněmeckého dne. Okamžitě jsme se na tom shodli. Jak vysoký je stupeň spolupráce a důvěry mezi námi se ukázalo týden před Sudetoněmeckým dnem. Proto je dnes historický okamžik s oficiálním zástupcem vlády ČR. Teprve včera jsem o tom znovu mluvil s premiérem - že se zde objeví se souhlasem  vlády ČR na Sudetoněmeckém dni, vystoupí a pronese správná slova. Vážený pane Hermane, děkuji! V jeho slovech můžete cítit , že máme stejné hodnoty, stejnou křesťanskou víru a přiměřenost ve volbě slov. A o to jde, ano Bernd Posselt na to výslovně upozornil, to je nejdůležitější

 Na to tu je, ano - Bernd Posselt  to na závěr řeči důrazně vyjádřil - především.

Vážený pane Hermane, jste spolu s Berndem Posseltem a mými vládními kolegy, Ludwigem Spaenlem a samozřejmě s Emilií Müllerovou, předchůdci vývoje. Otevřeli jste novou kapitolu kulturní dohodou, kterou jste podepsali pro zahájení dialogu, porozumění, využití hodnot společných kulturních kořenů, která bude zřejmá i budoucím generacím.

Jsem velmi opatrný k direktivám, které vyhlašují politici. Ale ne, když mluví o tom že: "Neexistuje žádná alternativa k naší politice". Platí, že když jde o mírové soužití lidí, neexistuje žádná alternativa k dialogu. A do toho jsme se pustili.

Kdo zažil včerejší slavnost v Praze, s významnou účastí veřejnosti, kdy jsme společně otevřeli první zemskou přeshraniční výstavu k 700 výročí narození císaře Karla IV., která bude na podzim v Národním muzeu tady v Norimberku, ten zažil toto mezinárodní porozumění. Císař Karel IV. měl nejen rodnou vlast Bohémii, a o ní může opravdu mluvit jako o domovině, když se tam narodil, jeho kulturnímu rozvoji napomohlo také rezidenční město  Norimberk, obdařené velkými budovami. Ve Frauenkirche, přestaveném císařském hradu, padlo dnes opakovaně jméno Via Carolina - Zlatá stezka. Právě jsem dnes na zpáteční cestě putoval touto zlatou cestou, která je v současnosti na české straně v lepším stavu, než na bavorské. To je motivace.Tato silnice dnes spojuje Českou republiku a Bavorsko. Včera se konala působivá slavnost. Děkuji všem, kteří tam včera i dnes byli a dnes večer se ještě vrátili do Norimberku, a jsou přítomni.

Vážený Bernde Posselte, i vám bych chtěl říci několik slov. Vy sám jste byl kdysi jen "obchodní cestující v mezinárodních vztazích". Já vím, že už je to dávno a můžeme říci, že je to přesný popis činnosti. Těžko někdo v Evropě absolvoval ve službách evropského porozumění více kilometrů než vy. Jste na silnicích častěji než lidé vybavení firemním vozem. Máte schopnost k dialogu se starou domovinou, jako nikdo jiný. Stavíte lidské mosty a přemohl jste příkopy v myslích a v srdcích. Jste příkladným velvyslancem evropské myšlenky; právě jsme to znovu slyšeli. Proto vám bylo uděleno čestné ocenění "Stavitel mostů 2016".

Cituji z oslavné řeči na slavnostním ceremoniálu: "Bavaria Bohemia propůjčuje  Dr. Berndu Posseltovi čestný titul Stavitel mostů roku 2016, který oceňuje jeho neúnavné úsilí, inspirované myšlenkou povinnosti Evropy k budoucímu usmíření, k úsilí o dialog a přátelské sousedské vztahy mezi Německem, Bavorskem a Českou republikou."

Blahopřejeme! Rád bych také dodal – jako hlava vlády jsem činil všechno možné, ale mohu vás všechny ujistit: to co se od roku 2010 uskutečnilo nebylo nic lehkého, a bez Bernda Posselta a jeho odvahy by to bylo nemyslitelné. Pokud by měla být zavedena medaile za statečnost v tomto ději, pak patří především Berndu Posseltovi.

V Bavorsku skutečně velmi žijeme z hodnot, které vytvořili naši předkové. Pokud bychom přivítali hosty v Mnichově, Norimberku, Würzburgu, Regensburgu nebo Augsburgu, říkám to znovu zcela otevřeně,  velmi se pyšníme tím, co naši předkové vytvořili, také císař Karel IV. Proto také vždy přichází na mysl: Co může naše generace vytvořit trvalého? A trvalé hodnoty vychází nejen z vyrovnaných rozpočtů a čísel rozvah, nulového zadlužení a podobně, ale také se ptáme: Co trvalého můžeme v naší době vytvořit pro naše děti? V tomto rámci je tak, podle mého názoru, prioritním úkolem evropská integrace. Máme Evropu, evropskou integraci, nejen jako skvělý nápad inspirovanými válečnou historií, Evropa také dosahuje po mnoho dekád úspěchů. Mír, svoboda, soužití, usmíření - to vše je evropským úspěchem.

Ale nesmíme zapomínat na skutečnost, že v těchto dnech společná Evropa podstupuje významnou krizi důvěry ve vědomí populace. To není v ničím zájmu, když je snaha zakrýt věci, které jsou vnímány veřejností, pokusy o utajování, o klamání, nebo se zvedá morální ukazováček proti kritikům. Taková reakce na krizi důvěry ještě zesílila krizi důvěry a udělala věci ještě horšími, ne lepšími. Proto jsem v tomto velkém tématu, které hýbe po mnoho měsíců veřejností, tématu imigrace, pro přesný kompas a pro jasné stanovisko.

Bavorský rozhlas udělal loni průzkum mezi obyvateli Bavorska s otázkou "Žijete rádi v Bavorsku?" A "Proč?". Na první otázku lidé odpovídali téměř na sto procent "Žijeme v Bavorsku rádi" - všichni, ať už vyrostli tady, nebo se sem přistěhovali. Mimochodem, všichni přispěli k tomuto kvetoucímu Bavorsku.  A za to bych také rád poděkoval. Bavorsko by nebylo prosperující zemí bez vašeho příspěvku, bez vaší kultury, bez vašeho nasazení, dámy a pánové, pro toto krásné Bavorsko. Díky za to. Mnohem zajímavější je odpověď na druhou otázku: .. "Proč chcete žít v Bavorsku? " A politici tvrdí, že kvůli pracovním místům, vzhledem k ekonomické síle, vzdělávacímu systému, infrastruktuře a mnoha dalším věcem. Víte, co lidé odpověděli? Při potřebě se výstižně vyjádřit řekli: "Protože tohle je náš domov". Definicí, kterou jsme dnes slyšeli. Pro zvyky a tradice. Pro pocit sounáležitosti. To jsou věci, které nemají nic společného s hmotným světem, se kterým se často vypořádáváme. Jsou to ideové hodnoty. Jsem si plně vědom toho, že pokud by ekonomika vypadala jinak, jiné hodnoty by byly opět na prvním místě. Ale lidé říkají "Pro nás je nejdůležitější domov“. Zachování zvyků a tradic, při kontaktu s každým jiným etnikem ve společnosti, které poznáváme během uprchlické krize, představuje hlubokou lidskou touhu. Hlubokou touhu po idejích, po pravidlech ve společnosti. Tento týmový duch nám vždy ukazovala sudetoněmecká etnická skupina. Také význam při každé další historické zkoušce.

Chci zdůraznit, že i rozumné, zdravé vlastenectví je založeno nejen na hodnotě něčeho, ale také na srdci. Na každém Sudetoněmeckém dni s plnou hrdostí  prezentujete vaši historii, vaši kulturu, tradice a především vaší soudržnost. Proto jste pro mne vzorem v tom smyslu, v jakém v současnosti obyvatelé vyjádřili své touhy. Žít tím, čím žijí lidé, je důležité.

Proto mám dnes opět velké přání, aby jste žádným způsobem nebyli z této cesty svedeni žádnou falešnou libovůlí, nebo moderností. Jsou věci, které zůstávají nadčasově moderní. Aby nadšení, vášeň, která byla patrná již ze slov přivítání a pak dosáhly vrcholu při řeči Bernda Posselta, pouze osvětlovaly cestu, nespalovaly, když vykročí i mimo své krajany, při jeho hlubokém přesvědčení o významu evropanství. Aby nadšení, které sdílíte, bylo i nadále duchovním pokrmem a silnou hodnotou, aby roznítilo mladé lidi. Vím, že to pro sudetoněmeckou mládež nebude vždy jednoduché. Ale bude-li mít jasnou pozici, jasný základ hodnot, aby o tom také mluvila. Doporučil bych následující: všem, dospělým i mládeži, držte tento směr, neměňte svůj názor podle libovolných proudů a znovu žijte odpovědností za naši demokracii.

Demokracie potřebuje přesvědčené demokraty. Demokracie vyžaduje dialog. Vždy odporuji energetickým kolegyním a kolegům v médiích a v politice, kteří vyvolávají dojem, že by nás lidé při vládnutí neměli obtěžovat. Jiní jsou toho názoru, že většina obyvatel nemá dostatek znalostí, jiní říkají, že většina populace je radikální. Dámy a pánové, nic z toho není pravda. Nicméně existují snahy o jednání v zadních místnostech a tajné machinace politiků. Ti, kteří jsou přesvědčeni o svých argumentech se nesmí bát lidí. Proto opakuji: naslouchat lidem, pak přemýšlet o tom, co lidé říkají, a pak samozřejmě rozhodnout, protože politik musí být schopen jednat. A vždy duchem spolu, ne proti sobě.

Jsem horlivý stoupenec diskusí, ale jakákoli diskuse musí rovněž jednou vést k rozhodnutí, a pak jej budete muset hájit. To byla vždy vaše značka, váš slogan a velká síla sudetských Němců.  Mělo by to být i v budoucnu. Jsem v tomto historickém dni obzvláště hrdý na náš sudetoněmecký landsmanšaft.

Sudetendeutsche Zeitung. 20.5. 2016, str. 6

Pro České národní listy volně a zkráceně přeložil P. Rejf