67. sjezd sudetů, z projevu B. Posselta
Vysoce slavnostní shromáždění, drazí krajané, milí hosté,
člověk by měl s těmito atributy zacházet střídmě, ale to, co jsme právě zažili, byl historický okamžik. Tento historický okamžik je něco, na čem pracovali mnozí sudetští Němci, náš landsmanšaft a mnoho Čechů dobré vůle na druhé straně hranice, a to i v době, kdy byli ještě odděleni brutální železnou oponou. Daniel Herman vždy mluví o tom, jak slyšel jako mladý muž na Šumavě přes hranice zvony z Bavorska a myslel nejen na Bavory, ale také na sudetské Němce vyhnané z vlasti. My všichni z pozdější generace, jsme s tím byli velmi dobře obeznámeni - s výjimkou velmi mladých - když jsme se, léto za létem, chodili podívat přes hranice do vlasti, o které nám naši rodiče a prarodiče řekli: "Podívejte se, odtud jsme přišli." Nyní je nám toto nádherné území Bohémie, Morava a Slezsko, kde máme naše kořeny, dobře dostupné. A my můžeme slyšet zvony z domoviny. Jsem rád, drahý Daniele Hermane, že jsme konečně spojili zvony vlasti.
Dámy a pánové, milí krajané, to, co řekl Daniel Herman, nebyla jen slova velkého křesťanského Evropana, jak ho známe již mnoho let, ale také slova jménem české vlády, která jej dnes oficiálně poslala. Vážený Horste, vy jste o to požádal předsedu vlády České republiky Bohuslava Sobotku, při jeho poslední návštěvě v Mnichově, a obdržel jste oficiální dopis českého premiéra, který poslal Daniela Hermana jako svého zástupce, jako zástupce své vlády. Proto je zvláště důležité, co dnes řekl. Protože to bylo jasné odmítnutí nejen vyhnání, ale i nešťastné ideje kolektivní viny, která znečistila 20. století. Všichni mluvčí sudetoněmecké etnické skupiny, již Rudolf Lodgman von Auen bezprostředně po válce a Hans-Christoph Seebohm, velcí mluvčí jako Walter Becher, Franz Neubauer a Hans Böhm, které jsem již zažil, to vždy jasně a jednoznačně řekli, že samozřejmě ne pouze Němci a i my sudetští Němci, jsme měli svůj podíl na zločinech 20. století. Mám na mysli český televizní pořad "Na Ostro" v roce 2002, kdy čeští lidé žádali před miliónovým publikem omluvu za sudetoněmecký podíl na trestných činech v oblasti lidských práv ze strany nacionálních socialistů. Já to připomínám a jasně říkám : Každého, kdo je připraven přijmout svou vlastní odpovědnost, jak to učinil Daniel Herman, stejně jako nyní česká vláda, a jak to dlouho tradičně dělá náš landsmanšaft, to neoslabuje, a ani to neoslabuje ostatní. Spíše to posiluje základy slušnosti a právo. Pouze tehdy, když je člověk ochoten zamést před vlastním prahem, je důvěryhodný pro vytvoření skutečného partnerství v srdci Evropy, a pak se nikdy nestane to, co se přihodilo našim předkům a naší generaci pamětníků.
Také bych chtěl poukázat na to, že Daniel Herman hovořil nejen jménem české vlády, ale tato vláda je podporována třemi hlavními stranami. Jednou z nich je strana sociálních demokratů a koneckonců jejich zástupce, Michaela Marksová-Tominová, česká ministryně práce a sociálních věcí, byla v pátek odpoledne spontánně naším hostem na norimberském zámku. A již nás často navštívila na soukromé pozvání, loni naposledy v Wiesbadenu, když přišla oslavit výročí Wiesbadenské dohody mezi sudetskými Němci a exilovými Čechy, bezprostředně po Druhé světové válce. Měla tam oficiální slavnostní řeč. Je to, milí krajané, předseda KDU-ČSL, druhé velké koaliční strany, jejímž členem je Daniel Herman, který ji zde reprezentuje s mnoha dalšími hosty, Pavel Bělobrádek, místopředseda vlády České republiky. Konečně, při Sudetoněmeckém dni v Augsburgu poslal impozantní videopozdrav. Proces, který tehdy začal se dodnes grandiózně vyvinul. Pavel Bělobrádek nejen zaslal toto video, které už bylo jasným signálem, ale podílí se do dnešního dne na událostech, které jsme se neodvážili my sudetští Němci při Sudetském dnu očekávat, a to ani ve snu. Pavel Bělobrádek a jeho náměstek Arnošt Marks, kterého jsem dnes také vřele uvítal, je opět se svými dvěma dcerami u nás. Byl jsem obzvláště potěšen, že v Sudetoněmeckém domě, v přítomnosti našeho ministra kultury Ludwiga Spaenleho a za přítomnosti představitelů naší etnické skupiny, položil květiny k památce obětí vyhnání. Také grandiózní gesto, milí krajané.
Třetím partnerem koalice v České vládě je takzvané občanské hnutí ANO, jehož je předsedou Andrej Babiš, který jistě souhlasil ve vládě s vysláním Daniela Hermana. Ale to, co chci říci - jeho zástupce v předsednictví strany je brněnský starosta Petr Vokřál. A starosta Vokřál z Brna, druhého největšího českého města, se zúčastnil 14 dnů po minulém Sudetoněmeckém dni, spolu s brněnským biskupem Vojtěchem Cikrlem, který již byl opakovaně s námi, s biskupem Františkem Radkovským a se mnou brněnského pochodu smrti v moravské metropoli. Tohoto pochodu za život, jehož účastníci šli v opačném směru než před 70 lety, se zúčastnili převážně mladí Češi, ale i sudetoněmečtí zástupci. V neposlední řadě tam byly také dvě desítky přeživších z pochodu smrti z Brna před 70 lety, se skupinou Bruna i zástupci německé menšiny v Brně. To nebyla náhoda. Asi za 14 dní budu opět v Brně na den smíření mluvit na univerzitě. Dnes je zde delegace z města Brna s řadou přátel v čele. A s naším kamarádem Davidem Mackem z předsednictva jihomoravské krajské rady. Starosta Vokřál nám napsal, že doufá v mnoho a mnoho společných aktivit v Brně.Také nám již slíbil, že se příští rok osobně Sudetoněmeckého dne zúčastní.
Takže vidíte, že široká koaliční vláda, s Danielem Hermanem jako průkopníkem, ukazuje cestu do budoucnosti. Ale musím říci: existuje samozřejmě ve vládních stranách stále ostrá opozice. Jsou tam také lidé a menšiny, které nepodporují tento kurz smíření a porozumění. Celá věc je stále velmi křehká. Tím více oceňuji velkou opoziční stranu, která z toho nemůže získat žádný politický kapitál, která by běžně patřila do opozice. Ale strana, kterou založil kníže Karel Schwarzenberg, TOP 09, je zde zastoupena zástupcem předsedy strany Markem Ženíškem a dalšími. Stojí v tomto procesu sblížení a porozumění se sudetskými Němci, kteří jsou v české veřejnosti a v některých médiích stále brutálně a tvrdě napadáni, demonstrativně za vládou. Také česká strana zelených. A já jsem dokonce dostal dopis od předsedy jiné opoziční politické strany - ODS, Petra Fialy, ve kterém píše, že podporuje prosazování porozumění premiéra Sobotky. Je tam ještě silný protivítr, ostrý protivítr, tvrdé útoky některých lidi, kteří jsou protokolárně velmi vysoko, ale je tam velice široká aliance demokratů, se kterými ve spolupráci se můžeme vydat na cestu dialogu.
Existují samozřejmě velmi protikladné síly. Čeští komunisté žádali například, aby Daniel Herman odstoupil. On to díky Bohu neučinil, ale raději přišel na Sudetoněmecký den, což je mnohem krásnější, než rezignovat. Jednou jsem byl s jedním z nejbližších spolupracovníků Ottou von Habsburgem, když řekl: "Politik nesmí udělat pouze dvě chyby, zemřít, nebo rezignovat", Daniel Herman to ví přesně: Komunisté za desetiletí totality v českých zemích zničili náš společný domov Čechů a sudetských Němců. Měli by spíše činit pokání a darovat svůj majetek na fond porozumění.
Ale jsou zde nejen komunisté, jsou zde i nacionalisté. Je zajímavé, jak se nyní spojují nacionalistické síly v Evropě. Vážený Horste, jednou jsi řekl, to zdůrazňuji, sjednocení Evropy je geniální idea naší doby. Platí to stále, i když je těžce napadána. Evropa buď převáží, nebo zahyne. Evropská myšlenka je možná již proto geniálním ideou, protože se jedná o sudetoněmecký vynález. Přišel s ní náš krajan, Richard Coudenhove-Kalergi z Ronspergu (Poběžovic) po první světové válce a byl podpořen naším krajanem Ottou von Habsburgem, a naší sudetoněmeckou etnickou skupinou, která byla právě zásluhou trvalého utrpení vždy známa svou masivní podporou evropského sjednocení. Takže Franz Josef Strauss, náš nezapomenutelný patron, kdysi řekl : "Vlastně by si němečtí vyhnanci a sudetští Němci zasloužili Nobelovu cenu míru za své nasazení pro Evropu." Ale byla většina takových, které pro to, alespoň mnohdy, nezískal.
Ale to, co chci říci v tomto ohledu, je myslím velmi důležité: Sjednocení Evropy rozhodne o tom, zda náš křesťanský, liberální, evropský způsob života, a biskup Rudolf Voderholzer dnes velmi působivě mluvil o křesťanských kořenech naší Evropy, odolá a zvítězí, nebo zda zmizí beze stopy ve stále nebezpečném světě. Nás Evropanů je půl miliardy. V současné době existuje téměř osm miliard lidí, brzy bude devět miliard. Nyní tvoříme sedm procent světové populace s klesajícím trendem. Na konci století budeme mít tři procenta. Protože žádný stát nemůže obstát, ani sjednocené Německo, stejně jako žádná Grande Nation Francie, žádné Spojené království, nebo dokonce Rakousko či Lucembursko samo o sobě, ve stále nebezpečném světě. Evropa může přežít 21. století jen jako silná federace, v souladu s naším krajanem Coudenhove-Kalergi, založená na naší křesťanské kultuře a našem dědictví. Proto ji nesmíme zradit, ale dále rozšiřovat. Tato Evropa je hluboce ohrožena nacionalismem a opětovným znárodňováním. Připadá mi zajímavé, že jsem stál v této Frankenhalle, mezitím jsme byli v Augsburgu, naposledy v roce 2012 na této tribuně. Český prezident Václav Klaus rétoricky přijal svůj zasloužený odpočinek. Ale pokračoval v činnosti, což je jeho právo. V poslední době tento muž, který dělal vše pro to, aby dostal sudetské Němce do rohu, vždy měl antiněmecká a antisudetoněmecká prohlášení v jasné formě, vystoupil podle tiskových zpráv na kongresu AFD (Alternative für Deutschland), za což byl oslavován jako popová hvězda. Nacionalisté působí na obou stranách hranice společně. To je důvod, proč se aktivní a angažovaní Evropané musí spojit dohromady ve všech evropských zemích. A my, sudetští Němci, jako jeden ze dvou národů českých zemí a čtvrtý bavorský kmen, máme ve smyslu Zlaté stezky Karla IV. zvláštní funkci mostu.
Když mluvíme o přežití Evropy, neznamená to, že bychom zanedbávali důležitost ostatního světa. Biskup Josef Koukl, který obdržel naši Karlovu cenu, řekl krásnou větu: "Láska k bližnímu by byla úžasná věc, kdyby bližní nebyl tak strašně blízko." Velká věc. Láska na dálku je snadná. Láska k bližnímu je velmi obtížná. Proto je přirozeně potřeba zabývat se v první řadě významem evropské myšlenky - a víte, že jsem vášnivě evropský, že jsme všichni horliví Evropané - vztahy se sousedy. Veškerá láska k bližnímu je k ničemu, pokud jsou sousedé vzájemně rozděleni a nepřátelští. Pak taková Evropa stojí na shnilých nohách. Pracovali jsme unikátním způsobem, počínaje naší první společnou cestou do Prahy, drahý Horste, v roce 2010. Krok po kroku jsme postupovali, ale jsme, jak můj přítel a zástupce Steffen Hörtler správně uvedl ve svém působivém zahajovacím projevu, za což mu děkuji, když ne na začátku dlouhé cesty, ale stále máme velkou vzdálenost před sebou. Jsem samozřejmě stále dotazován od různých médií, co dnes ve Frankenhalle budu prosazovat.
Vážení krajané souhrn požadavků nevede k cíli. K cíli vede jen angažovaný trpělivý dialog, který respektuje druhého, který se může do druhého vcítit, respektuje jeho důstojnost a obavy, aniž by zanedbal obavy vlastní. Máme české partnery, protože jsme učinili v landsmanšaftu reformy, bez zanedbání vlastních zájmů. Včera jsme byli na působivé akci na počest Karla IV. v Praze, ve Valdštejnské zahradě. Bylo velmi chladno, ale bylo to nádherné. Tam jsme měli jako představitelé SL příležitost opět hovořit s předsedou české vlády Sobotkou, který nás zná a samozřejmě již dříve s námi mluvil. A byl plný úzkosti, zda tento velmi odvážný vývoj skutečně povede, jak všichni doufáme, k pozitivnímu cíli. Proto mohou být některé možnosti i nadále uzavřeny, nebo uzavřeny v některých ohledech. Zvláště, kdybychom ztratili smysl pro proporce. Náš nezapomenutelný krajan Hans Klein, který má výročí narození 11. července a jehož 20. výročí úmrtí slavíme na podzim, měl motto, které si musíme přivlastnit: "Suaviter in modo, fortiter in re" (Rozumně, pružně ve formě, ale samozřejmě pevně v obsahu věci.) O co jde? Jde o to, abychom uspořádali soužití v srdci Evropy tak, aby neexistoval nacionalismus, žádná omezení v oblasti hospodářské soutěže, žádná vyhnání, žádné potlačování, žádná kolektivní vina. A to, co historie nashromáždila na kontaminovaných lokalitách zpracovat a přeměnit na slušnou formu partnerství.
Nechci uplatňovat žádná odvážná tvrzení. Každý by měl vždy klást nároky nejprve na sebe, v tom, co je třeba dělat, a pak může něčeho dosáhnout. A ne kňourat k okolí. To říkám velmi jasně. Ale člověk si musí položit několik otázek, drazí krajané. Má budoucnost stále tvrdohlavé udržování způsobů, které jsou na obou stranách založeny na principu kolektivní viny? Já říkám: "Ne". A Daniel Herman a spolu s ním česká vláda říkají "ne". Vede to k cíli, když se špatně vysvětlí právní záležitosti a jednoduše se poznamená: "No, každý má prostě odlišné názory?" Ano, je třeba respektovat odlišné názory. Ale máme společnou morálku. Tato společná morálka se musí uplatňovat. Základem této společné morálky je první věta Listiny základních práv, která je závazná pro obě strany. Daniel Herman byl jedním z těch, kteří se zúčastnili prvního setkání současné české vlády, která plánuje odmítnutí dalších omezení proti Listině základních práv EU. Tato listina základních práv Evropské unie začíná jako německá ústava výrazem: "Důstojnost člověka je nedotknutelná." Pokud bychom z něj vyvodili závěry a uplatnili je, pak půjdeme cestou, na kterou nás vysílá náš tragický příběh, pak půjdeme cestou ve smyslu letošních letnic.
Bůh nás ochraňuj, Bůh nás spoj, Bůh s tebou, sudetoněmecký lide, Bůh s tebou, český lide, Bůh s tebou, Evropo!
http://www.sudeten.de/cms/st/?Presse_%2F_Reden:Reden
Pro České národní listy volně a kráceně přeložil P. Rejf