15. července si připomeneme vypálení Českého Malína německými vetřelci na Volyni

V Čechách na Lounsku a Žatecku se ve druhé polovině 19. století objevila zajímavá zpráva: »V carském Rusku ve Volyňské oblasti na Ukrajině je nabízena zájemcům k odkoupení půda k samostatnému hospodaření.«

Několik českých rodin se rozhodlo k odvážnému kroku a vydali se do neznámého světa. Využili příležitost a daleko od svých rodných domovů pak začali hospodařit. Byli pracovití, moudří zemědělci, ovocnáři i šikovní řemeslníci. Dařilo se jim a postupně za nimi přijížděli další. Po několika letech v roce 1871 založili osadu, a protože v sousedství byl Ukrajinský Malín, nazvali si ji po svém - Český Malín.

Jako úspěšní hospodáři se stali pro široké okolí v oblasti jedinečným vzorem a mnohým i učiteli. Postavili si školu s českým vyučovacím jazykem, založili obecní knihovnu a ochotnický, divadelní spolek. Položili tak základ pro uchování vlasteneckého sebevědomí a tradičních zvyků svých předků.

Poklidný život narušila 1. světová válka. Vesnice byla těžce zničena, ale po válce ji malínští v krátkém čase, doslova ze sutin a popela, opět obnovili.

Po dalších dvaceti letech klidu a míru se ani této oblasti nevyhnuly tragické hrůzy II. světové války. Německý národ uvěřil slibům svého vůdce Adolfa Hitlera a jeho nacistickým soukmenovcům. S představami o šťastné budoucnosti na Východě zahájili Němci válečné tažení Drang nach Osten. Dávné sny o vytvoření Velkogermánské říše měly být splněny a po ovládnutí slovanských území se původní obyvatelstvo, Slované, měli stát otroky Germánů – nadlidí. O tom, jakou metodu při válečné expanzi používali, svědčí jména stovek vypálených vesnic, které při postupu za sebou zanechávali.

 Jednou z nich je Český Malín. Příběh této obce a osudy místních obyvatel patří do řady nejhrůznějších zločinů německých nacistů. O tom, co se stalo toho dne 13. července 1943 v Českém Malíně, o vraždění nevinných civilních obyvatel, o nelidské brutalitě německých vojáků, vypovídá velice podrobně Zápis o vyvraždění obyvatelstva, spálení a vyloupení obce Český Malín hitlerovskými zločinci ze dne 3. dubna 1944.

Na rozkaz velitele 1. čs. samostatné brigády gen. Ludvíka Svobody byla ihned po osvobození volyňské oblasti od německých vetřelců ustavena vyšetřovací komise.

V osvobozené Praze v květnu 1945 v řadách mezi hrdými vítězi nad fašistickým Německem, při slavnostním defilé pochodovali také příslušníci 1. československého armádního sboru. Byli mezi nimi i Volyňští Češi a skupina 31 mužů z vypáleného Českého Malína. Po odsunutých sudetských Němcích jim stát přidělil obec Frankštát na Šumpersku v Olomouckém kraji.

Na slavnostní národní pouti, při příležitosti čtvrtého výročí vypálení Českého Malína na Volyni, byl Frankštát přejmenován na Nový Malín.

Od té doby si zde již tradičně stovky poutníků a vlastenců, desítky delegací a významných hostů, připomínají tragické události 13. července 1943 se jmény nevinných lidí - obětí nacistického řádění.

Ti, kteří vraždili, zůstali nepotrestáni. Je možné odpustit a zapomenout? Je možné uvěřit současným českým vládním kolaborantům a jejich »milým krajanům« ze Sudet, když nás nabádají ke smíření s Němci? Není to snad záměr k uskutečnění toho, co se nepodařilo Hitlerovi?

Poučení z dávných českých dějin a vzpomínka na nedávnou minulost 40. let nás – pamětníky - stále nabádá k opatrnosti při výběru skutečných přátel.

Josef LIŠKA, předseda, Vlastenecké sdružení antifašistů na Moravě

http://www.halonoviny.cz/articles/view/45831612

Přišlo e-mailem